Louisville vyhlašuje válku tepelným ostrovům, bojovat bude stromy
Sedmisettisícové město Louisville v Kentucky drží na úrovni Spojených států amerických poněkud nemilý primát. Jedná se o sídlo nejvíce stižené efektem tepelných ostrovů. 
Jednoduše řečeno, průměrná teplota na ulicích v centru je tu díky vyhřátému asfaltu, všudypřítomnému betonu a holým budovám výrazně vyšší, než mimo město. To, co může být považováno za výhodu v zimních měsících je ale zásadní překážkou pro každodenní život obyvatel v horkých letních měsících. Městská rada teď zahájila s teplotními ostrovy boj vysazováním stromů.
K ochlazení přistupuje Louisville skutečně systematicky, a kromě vyčlenění 115 000 dolarů z pokladny zřídila městská rada i novou funkci koordinátora ozeleňovacích aktivit. Stala se jí Erin Thompsonová, krajinářka ze společnosti Brightside UFC.
Ta také vysvětlila, proč si Louisville, které se navenek svým životem neliší od většiny amerických měst, vede tak špatně, pokud jde o práci s přehříváním povrchu. „Je to do značné míry dáno už historicky,“ říká Thompsonová. „Město bylo budování od základů podle velmi štědrých dispozic. Široké bulváry ulic, rozlehlé trávníky před vilkami, prostorné chodníky.“
Jenže jak šel čas, z prostorných blátivých určených pro kola panských kočárů se staly asfaltem překryté silnice, trávou prorostlé chodníky zmizely pod rovným betonem a předzahrádky se změnily na parkoviště nebo přístavby moderních domů.
O zelení zakrytý prostor je teď v celém městě nouze, a problém s přehříváním povrchu na sebe zákonitě nenechal dlouho čekat. Thompsonová nyní připravuje komplexní plán, v rámci kterého by mělo být v centru, v první fázi projektu, vysázeno okolo 12 000 stromů. „Není to sice mnoho, ale někde se začít musí,“ dodává Thompsonová.
Výsadba stromů nemá jen udivující efekt na zlepšení fenoménu tepelných ostrovů, ale také na zvýšení kvality ovzduší, snížení hlučnosti či prašnosti prostředí. Není to ale jen tak: „V praxi trávím 90 % času v ulicích, obcházím rodiny dům od domu, a vyptávám se, zda budou souhlasit s výsadbou stromu na svém pozemku,“ říká Thompsonová.
„Lidé většinou souhlasí, ale je kolem toho spousta koordinační činnosti. Od vyjednávání s lidmi, přes zajištění vhodných druhů stromů pro městské prostředí, zapracování požadavků města.“
V rámci vysazovací kampaně připravuje také zřízení několika mini-parků a cílený osev několika městských lokalit travinami, aby se zlepšilo zastoupení zeleného povrchu ve městě.
„Někteří lidé se diví, proč město zbytečně utrácí takové peníze, ale to, kolik ročně vynaložíme na problémy spojené právě s nedostatkem zeleně ve městě, představuje mnohem vyšší částku,“ dodává Thompsonová. Jestli se díky její práci přiblíží Louisville třeba Mexico City, které v průběhu tří let vysázelo ze stejných důvodů na tři miliony stromů, se teprve ještě uvidí.
Hlad po palivovém dříví stoupá Nejsou ušetřeny ani stromy ve městech, kde je každý strom důležitý.
http://arnika.org/stromy-a-zelen
A čím si myslíte, že se dříve v zimě topilo? Přece dřevem a uhlím. A protože se později začaly ve velkých městech budovat plynárny, tak se potom topilo i svítiplynem. Asi se nepamatujete na dobu, kdy se svítiplyn nahrazoval zemním plynem – musely se všechna topidla a sporáky přetryskovat.
A tak v dnešní naší krajině roste nejvíce stromů od středověku, takže žádný velký úbytek se nekoná. Právě naopak!
Ale pořád není nejisdálnější v dnešní době velkých tepelných ostrovů (ve středověku byla malá doba ledová), zbyečně kácet stromy.
No, nevím jak teplotu měřili, když první použitelné (cejchované) teploměry byly až v 17.století.
Jinak největší a dnes již neuvěřitelná spotřeba dřeva byla u nás ve středověku při výrobě dřevěného uhlí v milířích s malou účinností (1/10), a to až do 18.století. Pak se přešlo na uhlí, koks atd.
A protože dnešních topenišť na dřevo je minimum, tak dřeva v našich krajinách stále přibývá (pokud nezasáhnou přírodní katastrofy).
Vývoj technologie znám (jeden z mých koníčků) Ovšem problém je dnes v tom že dřeva nemalou část exportujeme, zejména na podzim a v zimě vídám u nás na nádraží vlaky dřeva (byť to už nejsou vlaky ucelené) směřující do Rakouska, 1-3 vagony na vlak.
Ovšem měl byste vzít do úvahy to že se spoluspaluje v teplárnách a to je poměrně dost výkonu. Naše největší elektrárna na biomasu (a lignit) je schopna ze svých 105MW asi 75 pokrývat jen z biomasy, tou je zejména dřevní odpad v jejím případě (jela ale i na přebytečné obylí apod.)
Když jsme u toho, pokud je problém s rostoucí hladinou CO2, nebylo by nejlepším řešením, aby se dřevo – velké množství vázaného uhlíku – pokud možno nějka pohřbylo aby byl tento uhlík z atmosféry odstraněn?