Stromy – solární elektrárny budoucnosti

Permakultura začíná být čím dál tím známější pojem ve světě, který si podmanila ekonomická krize a ve kterém ceny fosilních paliv stoupají stále výš. Permakultura je systém principů, designu a vizí, které by měly vést k trvale udržitelné budoucnosti a ještě dál. A podle jednoho ze spoluzakladatelů permakulturního hnutí, Davida Holmgrena, jsou nejslibnější solárními elektrárnami budoucnosti překvapivě stromy.

Kanadské lesy - nekonečná zásobárna kvalitního dřeva
Kanadské lesy - nekonečná zásobárna kvalitního dřeva

Stromy podle Holmgrena představují „vrchol biologického vývoje zachycování a uchovávání sluneční energie“. Neprodukují samozřejmě elektřinu přímo, ale zajišťují tu nejefektivnější přeměnu zředěné solární energie na dřevo, kterým lze podle Holmgrena efektivně nahradit řadu současných fosilních paliv.

Obrovské příležitosti vidí Holmgren v technologiích pro zplyňování dřeva a plynových mikroturbínách. „Tyto představují pravděpodobně daleko úspornější cestu k výrobě elektřiny než solární články,“ píše Holmgren doslova ve své knize „Permakultura: principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti“.

Stomy jsou podle něj do budoucna tím nejlepším obnovitelným zdrojem energie. Mají řadu výhod: poskytují materiál pro stavebnictví, pro výrobu pohonných hmot (dřevoplyn, methanol), lesy jako celek plní řadu služeb, které i dnes teprve objevujeme.

Solární články a solání elektrárny samozřejmě podle Holmgrena také najdou své využití. Ale spíše pro „přechodné období, kdy se bude snižovat dostupnost energie“. Solární články najdou opodstatněné využití tam, kde jsou malé systémy poptávky daleko od rozvodné sítě, v oblastech se slunečným klimatem, v městských oblastech, kde články budou zároveň plnit funkci zastřešení.

Permakulturu lze z výše uvedeného také chápat tak, že se výrazně zaměřuje na znovuobjevení biologických řešení coby alternativy k současanému všeobecnému zaujetí technologiemi.

Co se týká možností vytápění dřevem, to v posledních letech zažívá renesanci. Zejména na venkově, ale i v běžných domácnostech, které např. běžně doplňují svůj plynový kotel nebo tepelné čerpadlo krbem v obývacím pokoji. Dřevo je zdaleka nejlevnější palivo, často až o 50 % levnější než zemní plyn.

Navíc, moderní zplyňovací kotle dosahují velmi vysoké účinnost a lze je pořídit za poměrěně výhodné ceny ve srovnání s plynovými kotly. Zároveň se pracuje na technologiích malé konenerace, mikrokogenerace, kdy by bylo možné ze dřeva vyrábět jak teplo, tak elektřinu.

Zde je však stále řada problémů nedořešena a náklady na takové systémy jsou velmi vysoké. Častěji se tak využívá kogenerace bioplynová nebo na zemní plyn, a to od výkonu ve stovkách kW výše.

Permakultura: principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti, autor David Holmgren, vydal Permalot 2006
Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.