Kosovo se Švýcary plánuje rozvoj větrných elektráren

Překrásné hory, louky a pastviny. Malebná přírodní kulisa Kosova ale nedokáže zakrýt stávající pověst nejnebezpečnější země Balkánu. I sem si však obnovitelné zdroje energie našly cestu. Švýcarská společnost NEK zde pracuje na realizaci pilotního projektu větrné elektrárny, která by ve finále mohla zvýšit energetickou bilanci země o 45 MW.

Christopher Kapp, výkonný manažer společnosti NEK potvrzuje, že se věci v Kosovu daly do pohybu. „Prozatím jsme získali předběžnou licenci, a celý autorizační a schvalovací proces by měl být dokončen ke konci tohoto roku. Skutečně stavět by se tu mělo začít začátkem roku 2014.“

Právě kvůli vnější nejistotě je však o celém projektu známo málo konkrétních podrobností. Prozatím se hovoří o lokalitě pod horou Zatric, a využití třímegawattových turbín Siemens.

Společnost NEK na projektu úzce spolupracuje s německým gigantem Siemens, který získal roli majoritního dodavatele vybavení. Ze Siemens bude pocházet jak samotný konstrukční materiál, tak dílenská technika a turbíny.

Prvním krokem by měla být výstavba větrné farmy u Zatric o výkonu 48 MW. V dalším kroku se plánuje obdobná výstavba u Budakova. Trojlístek by nakonec měla uzavřít větrná elektrárna o výkonu 51 MW nedaleko prištinského Vushtri.

Celý záměr je rozfázován do sedmi let, na jejichž konci by se měla kapacita obnovitelných zdrojů energie Kosova, pocházejících ze síly větru měla posunout o 150 MW. Masivní podíl na tomto plánu má právě švýcarská společnost NEK.

„Kosovo je skutečně malinká zemička,“ říká Kapp. „A neprosadí se tu velké záměry, tak jako v jiných zemích Balkánu. V Kosovu musíme hledat právě ty „malé“ příležitosti, které jsou pro zdejší vládu atraktivnější.“

Kosovo nabízí investorům výkupní cenu (FIT) ve výši € 85/MWh, stabilní po dobu deseti let. Kapp soudí, že za takových podmínek se musí stavět v místech, kde rychlost větru bude dosahovat 6,8-7 metrů za sekundu, aby byl celý projekt ekonomicky přijatelný.