Solárníci zvažují napadení zákona o obnovitelných zdrojích u ústavního soudu
Solární sdružení uvažují napadení zákona o podpoře obnovitelných zdrojů u Ústavního soudu. Zákon diskriminuje fotovoltaické elektrárny proti ostatním výrobcům elektřiny, uvedla na tiskové konferenci advokátka Klára Samková zastupující Českou fotovoltaickou průmyslovou asociaci (CZEPHO) a Alianci pro energetickou soběstačnost (AliES).
Pomluvy na účet provozovatelů fotovoltaických elektráren, které zaznívají od politiků a od předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, se solárním sdružením také nelíbí.
„V poslední době došlo k naprosto zásadním obviněním ze strany politiků i vysokých státních úředníků, která evokují podezření, že podnikatelé, kteří se zabývají fotovoltaikou, nelegálně ovlivňují politickou scénu, prosazují nelegálními cestami legislativní návrhy. A v poslední době jsou už nepokrytě obviňováni z kriminálních činů, například z pokusu o vraždu paní ředitelky Vitáskové,“ řekla Samková.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
OECD: podpora fosilních zdrojů energie vysává veřejné zdroje
Britští solárníci žalují vládu
Provozovatelé solárních elektráren žalují stát a požadují 3,3 mld. korun
Pokud by politici a Vitásková nedoložili své výroky ohledně podnikatelů v solárním sektoru, bude Samková požadovat omluvu. Hodlá ji v krajním případě vymáhat i soudní cestou.
Mluvčí ERÚ Jiří Chvojka popírá, že by úřad solární podnikatele pomlouval. „ERÚ nikdy nemluvil paušálně o všech fotovoltaických elektrárnách. Vždy jsme mluvili jen o tom, že je v některých případech podezření na nezákonnou činnost,“ prohlásil. Ještě podotknul, že ERÚ už čelil žalobě CZEPHO kvůli údajnému zmanipulování posudku pro Ústavní soud. Úřad tenkrát u soudu vyhrál.
„V každém případě musíme udělat velmi podrobný rozbor situace. Nicméně ať je ten zákon jakýkoli, tak v něm přetrvává jedna věc, a to je diskriminační postavení provozovatelů fotovoltaických elektráren vůči provozovatelům všech ostatních druhů elektráren,“ řekla Samková.
Ještě dodala, že například u větrných elektráren je menší pořizovací cena i kratší doba návratnosti než u solárních elektráren, i u větrníků je ale fixní doba výkupu.
Solární boom v letech 2009 a 2010 byl podle ERÚ hlavní příčinou prudkého zvýšení příspěvku na obnovitelné zdroje. Ten z velké části platí spotřebitelé v ceně elektřiny a zbytek hradí stát. Letos lidé platí 583 korun za megawatthodinu. Příští rok by poplatek neměl překročit 495 korun. Vláda ze státního rozpočtu zaplatí 11,7 miliardy. Celkem se jedná o 44,4 miliardy korun vynaložených na podporu obnovitelných zdrojů.
Jsou volby, tak se nedivme, že politici útočí na solárníky. Politici sami si vytvořili problém a teď honí hlasy jeho řešením. Prostě dokonalost sama.