Má váš soused solární elektrárnu? Brzy si ji pořídíte i vy
Naše rozhodnutí zda si pořídit střešní solární elektrárnu ovlivňuje celá řada nenáhodných faktorů. Prodejci by si jistě vsadili na to, že zásadní pro zákazníka bude cena nebo výše předpokládaných úspor, dodavatelé by asi tipovali cenu kompletní instalace. 
Jenže jak dokládá rozsáhlý anketní výzkum univerzit ve Vermontu, Connecticutu a Yale, je celá věc mnohem prostší. Zásadní pro naše rozhodnutí je fakt, jestli si už takovou domácí elektrárnu pořídil náš soused.
„Zjistili jsme, že ve státě Connecticut mají střešní solární instalace z geografického hlediska nenáhodné uspořádání,“popisuje Kenneth Gilingham. „Napříč jednotlivými čtvrtěmi je možné sledovat koncentrické soustředění solárních či fotovoltaických panelů, nebo naopak jejich nepřítomnost.“
Pokud bychom řešili výskyt solární elektrárny jako statistický jev, můžeme přijít k zajímavému zjištění. Tam, kde se objeví střešní solární elektrárna, existuje 44% šance, že se do šesti měsíců objeví v půlkilometrovém perimetru další. Ročně se tak v amerických městech střední velikosti objeví v průměru 26,4 nových střešních solárních instalací. Co za tím stojí?
Podle průzkumu jsou tím řídícím prvkem sociální vazby se sousedy, který ovlivňuje naše volby. Příklady prostě táhnou. A pokud si náš soused za plotem pochvaluje, kolik ušetřil a jak vynikající je celý systém, začneme o jeho vlastním pořízení uvažovat v úplně jiném světle.
Anketní průzkum prozradil, že vůči obchodním reprezentantům firem, obcházející ulice dům od domu a nabízejícím solární řešení, máme značnou nedůvěru. Stejně reagujeme i na reklamní telefonáty. Pokud ale máme možnost prohlédnout si hotové dílo na sousedově střeše, dostaneme se k bezprostředním informacím a osobnímu hodnocení, zaujímáme rázem aktivnější postoj.
Výzkum univerzit se nesoustředil jen na obnovitelné zdroje energie, ale na celkové pojetí domácí ekologie. I na této úrovni se přenáší sousedský model do našeho počínání. Pokud soused přepečlivě třídí odpadky, pravděpodobně tak budeme konat i my.
Se stejnou pečlivostí budeme pravděpodobně sekat a zavlažovat trávník, nebo jezdit méně autem. Pokud jde o solární elektrárny, cena už tedy není hlavním rozhodujícím faktorem pro pořízení.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat kolik by to stálo na malí rodinný domek
děkuji za pdpověd Foukal.
a jen tak mimochodem mam i elektromobil (Smart Elektro prestaveny z benzinoveho) a dobijet auto z FVE je tez neprakticke – vetsinou kdyz sviti tedy pres den auto potrebujete takze take nic moc :-(
Inu ve dne, když svítí, je potřeba nabíjet druhý EV…
Anebo za nakoupený noční proud nabít EV či UPS a v době drahé el.en. jet z tohoto rezervoáru. Investice jsou menší, než do FE.
sam mam FVE 4,5kWp a uz bych do toho nikdy nesel – zeleny bonus 5,-KC – po odectu vsech dani a poplatku zustava 3,15 (19% dan z prijmu a 0.90Kc za spotrebovanou kWh musim take doplatit + likvidace) … na druhou stranu usetrena energie 4500kWh/rocne = cca 10.000 (ale to jenom proto, ze jsem investoval dalsich 50.000 abych ji opravdu sam vyuzil – bezna domacnost vyuzije smyslu plne cca 25% – a spalit ji na teplou vodu je neefektivni)- navratnost kdyz se nic nepo… cca 10 let. Bez zeleneho bonusu ktery je obycejnou legalizovanou kradezi za bileho dne by to nebyla dobra investice. Tepelne cerpadlo a rekuperace odpadni teple vody je mnohem efektivnejsi.
Děkujeme za váš cenný názor! Nákup solární elektrárny v našem poněkud „volatilním“ prostředí skutečně není jednoduchá záležitost. Dnes je obecně – pokud nejste např. majitelem elektromobilu – lepší dimenzovat solární elektrárny menší, a tedy i levnější, a to tak, aby pokryly stálou spotřebu běžné domácností. Což často nemusí být víc než několik stovek wattů. Nicméně, zajímalo by mě proč si myslíte, že spálit elektřinu na teplou vodu je neefektivní?
to jsou jednoduche pocty – pokud spotrebuji vlastni vyrobenou elektrinu musim za ni zaplatit 0,90Kc/kWh – nocni proud je tez 0,90Kc/kWh – to jsem moc neusetril.