Geotermálně vyhřívaný skleník z Nebrasky

S trochou nadsázky můžeme říct, že zahradní skleníky posouvají hranice času a prostoru. Umožňují vám totiž pěstovat zeleninu a ovoce v takových regionech, které rozhodně neoplývají příhodnými teplotami, a také vám zpřístupní čerstvé výpěstky v netradičních, mrazivých obdobích roku.

Provoz zasněženého skleníku si žádá vytápění, umělé osvětlení, hnojiva, živiny a postřiky. Jinými slovy, stojí spoustu peněz. A čím dál se mimo areál přirozeného výskytu té které plodiny posunujete, narůstá nutně i vložená cena.

Energie spojená s vytápěním vás může přijít hodně draho a učinit váš zahrádkářský záměr hodně ne-ekologickým. Pokud si tedy nepočínáte jako Russ Finch z Nebrasky.

Ten si ke skleníku pořídil i geotermální vrt, a z této teplotní studny pokryje bez problémů vyhřívání skleníku. Čerstvé ovoce si tak může dopřávat celý rok. „Tady na středozápadě sotva udržíte skleník životaschopný po celých dvanáct měsíců,“ říká Finch.

„Bez umělého zdroje tepla se prostě neobejdete, když je všechno okolo pod sněhem.“ Svůj „Zasněžený skleník“, zanořený 1,5 metru do země, proto ještě vybavil geotermálním mini-vrtem.

Zatímco venkovní teplota v prosinci nestoupne v Nebrasce nad -2 stupně Celsia, ve skleníku má pořád příjemných 11 stupňů v plusu. Nejsou to zrovna tropická horka, ale na normální celoroční pěstování při stabilní teplotě to bohatě stačí.

Russ Finch se přitom soustředí na odolné exotické druhy, k jejichž skladbě se za léta metodou pokus-omyl dopracoval. „Není to o žádném opečovávání, co najdu, vezmu a vysadím. A buď to sejde, nebo přežije.“

Nejlépe mu ve skleníku vzcházejí fíky, citrony a valencie. „Mám tu vlastně jeden z nejseverněji položených amatérských skleníků v USA. A čerstvé ovoce po celý rok, za náklady zhruba jeden dolar na den.“