Vietnamské děti se ve škole učí, že jídlo neroste samo

Není to zase tak dávno, co byly v českých základních školách součástí osnov Pěstitelské práce. A zatímco u nás se od tohoto vzdělávacího trendu upustilo, svět jej poznovu objevuje.

Podpoří se tím prý pozitivní vztah k přírodě, environmentální odpovědnosti i idea udržitelných principů. Alespoň tak si to představují ve vietnamském Dongnai, kde vybudovali školu se speciálním zemědělským programem.

Projekt společné školy (pro prvňáčky) a školky, pojmenované Farming Kindergarten, se zhostili architekti ze studia Vo Trong Nghia. Tak, jako zde mají dorůstat děti v malé žáčky, má tu spolu s nimi přinášet úrodu i rozsáhlý areál zahrádek a políček.

Spojitost mezi „budoucí úrodou, jež přinesou zemi nové generace“ a „úrodou, o kterou pečujeme na polích“ prý není náhodná. „Kde jinde začít budovat povědomí o přírodě a udržitelných principech, než u našich nejmladších,“ tvrdí architekti Vo Trong Nghia.

Budova samotná vyniká nad průměr, mimo jiné, atypickými prostorovými dispozicemi. Z ptačího pohledu připomíná třísmyčkový uzel, jehož střechy jsou zcela zakryty střešními zahradami.

Jednotlivé smyčky přitom obkružují vnitřní parková nádvoří s vysazenými stromy. Dvoupatrová stavba přitom skrývá uvnitř areálu nejrůznější zákoutí, besídky, zastřešená hřiště a odpočívadla, která jsou určena pro venkovní formy výuky.

Nejpodstatnější ve Farming Kindergarten jsou ale políčka situovaná na střeše. Tady se děti už do mala učí, že nic není zadarmo, a vypěstovat jídlo znamená často celoroční dřinu.

Škola se školkou má kapacitu pro 500 žáků. Součástí objektu je i systém recyklace vody, vodosběrné nádrže pro vnitřní provoz hygienických zařízení, solární vytápění, a také řada ekologicky pasivních prvků – přirozená klimatizace, pilířové zastínění exponovaných míst.

Budova školy v Dongnai se stala držitelem certifikátu SPC, který je součástí pilotního projektu LOTUS, ekologického hodnocení staveb zaváděného ve Vietnamu.