Průlom ve výživě? Brambory prosperující v zasolených půdách
Zemědělský výzkumný ústav v holandském Texelu dosáhl významného úspěchu. Podařilo se mu vyšlechtit odrůdu brambor, která bez sebemenších problémů dobře prosperuje v zemině s vysokou koncentrací soli. 
A protože zasolené půdy nejsou problémem jen na evropském pobřeží Atlantiku, zaslali otestované vzorky sadbových brambor i do Pákistánu.
„Zasolené půdy jsou obecně považovány za extrémně nehostinné prostředí, ve kterém nemůže vzejít a prosperovat prakticky žádná hospodářsky užitečná plodina,“ říká Arjen de Vos, jeden z holandských rostlinářů.
Samotný výsledek nebyl úplně otázkou plánovaného výzkumu, ale jak odborníci z Texelu připouštějí, spíše dílem náhody. Na experimentálních plochách byly vysazeny brambory do míst, kde se s nimi rozhodně nepočítalo.
Některé odrůdy si ale vedly v zasoleném prostředí o poznání lépe, a tak byl v následujícím roce na malé pokusné ploše zahájen pokus s jejich křížením, za účelem získání požadovaných vlastností.
Lidská těla jsou zanesena toxickými látkami z potravin
Výzkum vůči soli tolerantních hlíz nebyl ani nadále hlavním výzkumným záměrem ústavu. „Pořád jsme si říkali, že něco děláme špatně,“ říká de Vos. „Není přece opravdu možné, aby se tyto šlechtěné brambory udržely v zasoleném prostředí. První rok jsme si raději nechali výsledky experimentů pro sebe, a zkusili to ještě jednou, abychom se vyvarovali omylu.“
Úroda následujícího roku ale byla masivní, a tak texelští výzkumníci vyšli se svým objevem na světlo. A jak to chutná na talíři? Chuťově jsou vypěstované hlízy o něco sladší, než bychom asi od brambor pěstovaných v salinní půdě čekali.
Původní drobná náhoda ale může znamenat velkou změnu v oblasti výživy obyvatel celé planety. Přibližně 250 milionů lidí na celém světě totiž žije přímo na zasolených, neúrodných půdách. Brambory z Texelu by tu mohly doslova zachraňovat životy.
„Některým zemědělcům v Holandsku může tato odrůda pomoci k větší konkurenceschopnosti na evropském trhu, ale vzdušnou čarou o 5600 kilometrů dál může změnit život lidem docela,“ uzavírá de Vos.
V prosinci 2014 tak poslali Holanďané do pákistánského Sindhu pěkný vánoční dárek. Nákladní loď sem přepravila 6000 tun sadbových brambor vůči soli odolné odrůdy.
pěkné ale neřeší to budoucnost
tím chci říct kdyby rači přemýšleli nad tím jak půdu zbavit zasolení poněvač rostliny schopné růstu v zasolených půdách nejsou řešením jen oddalují mnohem větší problém do budoucnosti
a ten problém by ani nebyl kdyby se společnost vůči zemi nechovala chamtivě v dnešní době kdy se pořád snažíme o neuvěřitelné vínosi z jednotkové plochy které jsou dány z velké části hnojivy které tuto půdu zasolují a znečišťují dnešní zemedelství s tím dřívejším možná mene produktivním ale zato pomerne udržitelným nemá co společného spíš mi to připomíná fabrikovou výrobu
sic plně chápu že bez moderního zemedelství by nebylo možné uživit zhruba 6 miliard lidí ale ono by stačilo nedávat bezhlavě dotace ono by to taky chtělo říct co kde a v jakém množství pěstovat pak by se nemuselo tolik hnojit a tudíš by tyto problémi nevznikali dneska je trend vysadit a pohnojit bez ohledu na to jestli to danej půdě prospívá hlavně když z dané plodiny bude pořádnej vínos
ideálně je to videt na řepce roste v letě všude kde se kouknu ale pochybuju otom že to některým půdám nevadí
takže moc bych se z toho jejich objevu neradoval
Existovalo by řešení, ale to vyžaduje ještě mnohem více techniky, zato má minimální nároky na prostor a vodu, ale zase ptořebuje dost energie, ale i ta spotřeba by měla jít snížit. V podstatě se jedná o továrny na rostliny.
gereports.com/post/91250246340/lettuce-see-the-future-japanese-farmer-builds
Ale vzhledem k současné situaci se to chytnemožná jen v Japonsku a možná čátečně Asijsých státech, no možná USA, ale spíš bych to viděl tak že kvůli soli nám zkolabuje v konečném důsledku zemědělství a pak civilizace. Jinak „sranda“ bude až jaksi v Galilejském jezeře dojde voda.
Můžu vás uklidnit. Půdního fondu je zatím přebutek i se všemi problémy, které máme. Největší problém je ale opravdu chamtivost. Tam, kde se hospodaří umírněně, velká rizika nehrozí. Viděl jsem to v Indii. Je to druhá nejlidnatější země a často pěstují potraviny úplně jednoduše. Zasolené půdy se nechávají ladem, až se přirozeně odsolí a pak se zase používají. Nic nového ani převratného v tom není, je to obdoba starého trojpolního systému, který u nás fungoval minimálně jedno tisíciletí.