Stravu budoucnosti si v Čechách můžete dopřát už dnes

Žijeme v době, kdy až 900 milionů lidí trpí hladem a na druhé straně je na světě 350 milionů obézních lidí a více než 800 milionů lidí s nadváhou. Společným jmenovatelem obou problémů je nevhodná skladba a množství živin.

Obsah jednoho sáčku, rozpuštěný v 2,5 litrech vody, doplněný o zvlášť přibalený olej vystačí na tři jídla. Zdroj: Radomír Dohnal
Obsah jednoho sáčku rozpuštěný v 2,5 litrech vody, doplněný o zvlášť přibalený olej vystačí na tři jídla. Zdroj: Radomír Dohnal

V prvém případě jde o nedostatek a v druhém nadbytek potravin, které ale nejsou z hlediska výživy nutričně vyvážené. Když jsme nedávno psali o objevu „univerzálního tekutého sytidla“ Američana Roba Rhineharta, které neslo sci-fi název Soylent, vzbudil článek u čtenářů řadu emocí.

Netrvalo to ani rok a v České republice se objevil projekt podobného ražení. Jeho autorem je Jakub Krejčík, který tvrdí, že jeho produkt je schopen zcela změnit způsob, jakým dnes pohlížíme na výživu a stravování.

Na základě výsledků odborných studií se pan Krejčík rozhodl vytvořit vlastní univerzální směs živin, pojmenovanou MANA, která se jako projekt dostala do TOP 30 v soutěži Nápad roku 2014. Dnes Vám přinášíme rozhovor s tímto vizionářem gastronomie třetího tisíciletí.

Kde se v člověku probudí ta chuť, pojmout jídlo jako vědu… rozebrat ho do poslední obsahové nutriční látky, a pokusit se nahradit „knedlo – vepřo – zelo“ syntetickou náhražkou, která jako by z oka vypadla futuristické budoucnosti? Odkud pramenil váš nápad?

Jakub Krejčík: Důvodem k přemýšlení byla onkologická onemocnění mých prarodičů. Dovedlo mě to k zamyšlení nad tím, zda jsme schopni moderovat naše tělo a tím i kvalitu našeho života. Odpověď vždy zněla ano, proč ne? Odbourávání starých zvyků není lehká věc a tělo se začíná adaptovat, jakmile pozná, že nejde jen o anomální stav, ale o proces dlouhodobé změny. Přemýšlel jsem nad tím, co tedy budu jíst, tak abych byl schopen svému tělu deklarovat vyvážený a hodnotný příjem živin. Rozhodně jsem nebyl ochoten se smířit s faktem, že se jednoduše spolehnu na to, že například zelenina nebo ovoce, které jím, budu brát jako jakousi obecnou tabulkovou konstantu poměru živin, vitamínů a minerálů. Chtěl jsem více. Chtěl jsem vědět obsah až do posledního těžkého kovu, poměr kyselosti a zásaditosti, antioxidanty a další, které jednotlivé potraviny obsahují. Začal jsem tedy tento druh “superpotravin” hledat, laboratorně analyzovat a následně skládat dohromady ve vyvážený celek. Tak vznikla první MANA.

MANA není první „komplexní“ syntetickou stravou. Američané mají Soylent, podobně experimentují v Číně. I v Čechách se už párkrát objevil nějaký ten výrobek, který coby práškovaný doplněk stravy nahrazuje jeden či více denních chodů, pomáhá lidem zhubnout či spalovat tuky. V čem je tedy váš výrobek jiný, než tito zahraniční předchůdci?

J.K.: Hlavní je dát tělu všechno to, co potřebuje, v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky, a to ve vyváženém množství. Všechny potřebné živiny v potřebném množství, bez balastu a škodlivých látek. Spalovaní tuků, nabrání svalové hmoty a jiné, to jsou pro nás až druhotné cíle. V tomto se lišíme od konkurence, neboť tam z potřebného spektra látek, které člověk každý den potřebuje, některé chybějí či jsou nedostatečně zastoupeny. Diferenciace od zahraničních výrobků spočívají zejména v nedostupnosti na našem trhu a případné neekologické dopravě ze zámoří do Evropy. Samozřejmě nás také čeká na tuto problematiku odpovědět a vytvořit efektivní model lokální výroby na daném kontinentu.

Češi se – nejspíš pod vlivem televizních Pohlreichů a Babiců – stávají národem „kuchařů“. Jak tahle módní vlna poznamenala Vás?

J.K.: Nikdy jsem moc nevařil, ale občas se doma objevil malý nátlak, takže jsem se chopil vařečky a nějakou tu lahůdku připravil. Mám na mysli opravdu lahůdku vysoko na stupnici náročnosti. Nikdy jsme nevařili stylem – co dům dal nebo uvařit jen něco, aby bylo vařeno. Když vařím, tak si vyberu zajímavý recept z čerstvých surovin, připravím se do posledního detailu a vyhraju si s tím. Ale rozhodně to není mojí denní náplní. „Nežijeme přeci proto, abychom jedli. Jíme proto, abychom žili.“

A teď upřímně – máte rád jídlo? Jíte rád?

J.K.: Jídlo, které mám rád, dokonce miluji. Jídlo je nezbytným stavebním kamenem našich těl, skrze něj přijímáme energii. Je nutným socializačním prvkem a zároveň také uspokojovačem chutí. Ale schválně – kolik jídel ze dne si užijete? Na kolik jídel máte dostatek času? Já si dávám zpravidla 3-4 jídla týdně, na které se těším a vychutnám si je s milovanými. Můj přístup a priority ve stravě se naprosto změnili. Nezaplácnu se čímkoli, co mě napadne, ale o jídle přemýšlím. Nejím už u počítače nebo někde v běhu ve fast foodech.

Spadá MANA pod nějaký patent, podléhá její výroba nějakému stupni utajení – byť třeba jen z obchodního hlediska? Jak vlastně získáváte jednotlivé obsahové látky, které se setkají v jednom balení MANY?

J.K.: Látky, z nichž se MANA skládá, jsou vyráběny ze zušlechtěných přírodních surovin, které se ve vybraných potravinářských provozech zpracovávají. Tímto zpracováním vzrůstá jejich výživová hodnota a jsou odstraňovány některé balastní a škodlivé látky. Dále je obohacena o některé vitaminy a minerály tak, aby poskytovala uživateli potřebná množství živin po celý den. Dá prostě organismu tolik, co pestrá a vyvážená strava, kterou však v ČR skoro nikdo (bohužel) nejí. Jinak samotná výroba probíhá pod utajením v běžném v obchodním styku, a je tedy předmětem výrobního tajemství.

Uživatelsky: jak by podle vás měli lidé MANU užívat? Nahradit jedno jídlo denně? Živit se jí nepřetržitě? A jak ji konzumujete Vy? Jak dlouho se jí už živíte?

J.K.: Dá se přizpůsobit každému jedinci a jeho konkrétnímu cíli. Naši současní betatesteři mají opravdu rozdílné motivy. Je na každém, jestli nahradí pouze jedno jídlo, na které nemá čas a které mu dělá největší problémy, nebo pojede na MANĚ nepřetržitě. Mnoho lidí nám posílá své příběhy. Do této doby jsem vůbec nevěděl, kolik lidí například trpí nechutenstvím, kolik lidí není schopno přijímat pevnou stravu nebo kolik lidí jídlo bere pouze jako nutné zlo. Jinak součástí mého života je od února 2014, kdy započal intenzivní vývoj. Z počátku jsem jedl MANU čtrnáct dní v kuse, abych poznal, jak se na ní dá fungovat. Také jsem potřeboval zajistit dostatečnou objektivitu pro krevní testy. Od té doby jím tak 3-4 klasická jídla týdně. Primárně večeříme, s přáteli a manželkou.

Myslíte si, že je tahle strava vhodná i pro dospívající jedince, (které třeba často mají problémy s nadváhou)? A co třeba horolezci, nebo polárníci – kteří se vydávají do izolovaných oblastí, a plnohodnotná strava by jim ušetřila spoustu práce… přežije lidský organismus i v těchto extrémních podmínkách na MANĚ?

J.K.: Odpovím od konce. Je jasné, že v extrémních podmínkách potřebuje člověk mnohem více energie, takže pokud si bude hlídat množství přijatých kilokalorií, nevidím jediný důvod, proč by MANA neměla být dostačující, ba naopak. Nabídne mix všech živin, vitaminů a minerálů, bez vody a balastu, který by polárníka nebo horolezce v případě užití běžných potravin doslova zatěžoval. Pubertální děti budou, podobně jako jiní uživatelé, mít možnost pohodlně kontrolovat přijímané množství energie a tak lépe regulovat svůj denní energetický příjem.

A klasická závěrečná otázka, jaké máte s MANOU plány do budoucna. Jaká je vaše vize úspěchu vašeho produktu?

J.K.: Za úspěch MANY považujeme už to, že stále rostoucí počet lidí vede k zájmu o to, co vlastně jedí a jaký to má vliv na jejich zdraví, náladu i spokojenost. To donedávna většinová populace neřešila. Chceme, aby všichni lidé na této planetě měli k dispozici kvalitní alternativu jídla, která jim dodá všechny potřebné živiny, vitaminy i minerály a to navíc za co možná nejnižší cenu, cca pod 100 Kč na jeden den. Chceme se stát partnery humanitárních organizací a vytvořit efektivní logistickou síť, která bude umožňovat, co nejvíce decentralizovanou lokální výrobu. V budoucnu plánujeme MANU „na míru“ konkrétnímu uživateli, což má do budoucna velký potenciál, nicméně i samotný výzkum, který by to umožnil, je v této oblasti ještě velmi vzdálen praktické aplikaci.

Sdílet: