Plastové cisterny se proměnily v psí boudy
Řada lidí je schopna odříct si oběd nebo večeři, jen aby mohli nakrmit svého domácího mazlíčka tím nejluxusnějším krmením. Taková péče je však v silném kontrastu s tím jak opomíjíme toulavé psy a kočky, kteří skončili kvůli nedostatku lidského zájmu na ulici. Pro ně se většinou nikdo nepřetrhne.
Proto příjemně překvapila činnost dobrovolníků z Dominikánské republiky, kteří se v rámci iniciativy Ghetto2Garden rozhodli pomoci velkému psímu útulku. Nejen že vybudovali řadu nových kójí, ale ještě vylepšili energetickou bilanci útulku solárními panely.
Dobrovolnická práce předpokládá značné nadšení, a to studentům z Humboldtovy státní univerzity (UNIBE), kteří se pomoci ujali především, rozhodně nechybělo. Nepracovali ale jen rukama, ale zapojili také hlavu. Psí útulky musí splňovat určitá hygienická a veterinární kritéria, a jejich řádné plnění obvykle není levnou záležitostí.
Studenti tedy využili pro vybudování kójí starých a nevyužívaných plastových cisternových boxů na vodu, jako základního stavebního materiálu. Těch se po celém městě a v přístavu najde celá řada, a nikdo je nepostrádá. Po jejich vyčištění a určitých úpravách tak vznikla „skládačka“, která nabídne domov čtyřiceti psům a šesti kočkám, aniž by to nějak zatížilo rozpočet útulku.
Na návrhu se podílelo designérské studio Colectivo Revark, které v rámci projektu Practivistas Dominicana Program navrhlo osadit vrchní boxy jednoduchými, podomácku montovanými solárními panely. Díky těmto „udělej si sám“ solárním panelům získal model „krabic“ z útulku v Santo Domingu brzy na pozornosti.
Většina podobných zařízení, a to nejen v Dominikánské republice, skutečně nemá peněz nazbyt, a tak se každá obytná plastová nádrž, schopná produkovat okolo 200 wattů počítá. Plastové kóje jsou přitom snadno omyvatelné, a poskytují kočkám a psům tolik se nedostávající klid a dočasný domov. V současnosti Ghetto2Garden pracuje na rozšíření útulku o dalších dvě stě kójí.
