Pavilony připomínají muchomůrky z bambusu

V zásadě by asi stačilo zmínit jen klíčová slova: Vo Trong Nghia, bambus a Vietnam, a pak se jen dívat se na pěkné obrázky. Jenže to by nebyly architekti z VTN, aby k pěknému pokoukání nepřidali i něco navíc. Přesně tak je tomu i v rámci připravované výstavby bambusových dómů v parku komunitního centra na Diamantovém ostrově.

„Velké pavilony od VTN jsou dvouvrstvé. Vnější koš překrývá vnitřní, a poskytuje tak intenzivnější ochranu před nepřízní počasí.“ Zdroj: VTN
„Velké pavilony od VTN jsou dvouvrstvé. Vnější koš překrývá vnitřní, a poskytuje tak intenzivnější ochranu před nepřízní počasí.“ Zdroj: VTN

Diamantový ostrov je městskou zónou v Ho Či Minově městě (dříve zvaného Saigon), největším sídle Vietnamu. Podle sčítání z roku 2005 zde v deltě Mekongu žilo na 6,5 milionu obyvatel, s příkrým trendem přísunu obyvatel z venkovských oblastí. Celá ostrovní zóna je – viděno pohledem realitních makléřů – velmi horkým zbožím.

Cena parcel, na kterých by mohly vyrůst reprezentativní sídla firem a administrativní centra je astronomická. Město i přes to (aspoň zatím) dbá na vyvážené zastoupení výškových domů a věžáků v kontrastu se syrovou zelení pralesa, tak aby byl zachován působivý charakter celé lokality.

K působivosti a přírodě blízkým tvarům mají architekti z VTN ostatně velmi blízko, a tak není divu, že pro zpracování projekce parkové zóny Diamantového ostrova byli přizváni právě oni. Cílem bylo vytvořit „sdílený komunitní prostor“, který by mohl být využit ke konání nejrůznějších kulturních a společenských akcí.

Za normálních okolností by nejspíš tvorba amfiteátrů, zastřešených sálů, pódií nebo altánů obnášela spoustu betonu, přítomnost těžké stavební techniky a devastaci přírody okolí. Ne tak v podání VTN.

Jejich multifunkční set dvanácti různě velkých pavilonů toho kromě bambusu moc neobsahuje, a celá výstavba se odehrála v horizontu několika hodin. Dva velké pavilony byly sestaveny přímo na místě, menší byly smontovány z prefabrikátů.

Výška kopulí dómů se přitom pohybuje od 7-12,5 metrů, maxima průměru dosahuje jeden se čtyřiadvaceti metry. Zatímco menší kousky jsou spíše kónického tvaru, ty větší připomínají vzhledem kloboučky obřích muchomůrek.

Svou skladbou přitom umožňují maximální prostup přirozeného světla (a přitom kryjí před deštěm) a zajišťují i přírodní ventilaci. Tvar všech přitom odráží tradiční prvek venkovského života, a to obrácených pletených košíků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *