Astley – příklad citlivé rekonstrukce starého zámku

Jak udělat ze starého nové a nepřetnout přitom vlákno mezi historií a současností? Ne každý architekt je schopen nalézt odpověď na tuhle otázku stejně zdařile jako lidé ze studia Witherford Watson Mann. Dokonce tak zdařile, že si o jejich rekonstrukci, resp. alternativní obnově, venkovského šlechtického sídla povídají po celé Evropě.

Witherford Watson Mann se pokusili o zdánlivě nemožné. Stálo před nimi panské sídlo, které bylo velmi moderní – naposled v šestnáctém století. V romantické anglické krajině s jezírky, mokřady a močály, starými háji i zelenými živými ploty, ze zámečku Astley zbyly už jen ruiny. Architekti byli zadavatelem rekonstrukce postaveni před nemalou výzvu.

Stávající majitelé se rozhodli, že v Astley vybudují hotel. Moderní, s patřičným moderním zázemím. A tak začalo komplikované řešení a bádání, zda „díry“ v obvodových kamenných zdech „zalepit“, nebo jak jinak se vyrovnat s podstatou historické stavby, a vysokými požadavky na novou funkčnost.

Historie hradu v Astley není nikterak pohnutá. Sídlo, vystavěné jako středobod malého panství ve století dvanáctém, přešlo kolem roku 1500 do držení šlechtické rodiny Greyů. Ti jej přestavěli do podoby venkovského zámku. S tím, jak se zájmy šlechty přesouvaly více do velkých měst a přístavů, chátral i zámek.

Když později vyhořel, neměl nikdo na jeho další rekonstrukci zájem. Památkově chráněnou ruinu si vzala pod křídla místní pobočka Landmark Trustu a usilovně dumala o jeho dalším využití. Hotel v srdci centrální staré Anglie se zdál být jako dobrá podnikatelská volba. Jenže jak srovnat historické dědictví s moderním bydlením?

Architekti z Witherford Watson Mann se rozhodli pro zachování vnějších zdí jakožto funkční obálky, do které zasadily jednotlivé místnosti nového hotelu. Původní charakter místa bezezbytku dodrželi – pracovali s přírodními materiály uvnitř i v exteriéru.

Pálené cihly, mohutné dřevěné trámy, ale také skleněné stěny umožňující průhledy do okolní krajiny a bujné zeleně. Ložnice a koupelny jsou situovány v zákrytu přízemí, obyvatelné místnosti a ložnice jsou umístěny v nástavbě prvního patra.

Renovace zámku v Astley obdržela prestižní cenu RIBA 2013, za „nejlepší novou stavbu“, ale jak jednotliví hodnotitelé připouštějí, bylo to právě to „staré“ co je na celém návrhu tolik zaujalo.

„Zámek v Astley je učebnicovým příkladem, jak může moderní architektura pomáhat zachovat a oživit historické monumenty,“ řekl president sdružení RIBA, Stephen Hodder. „Architekti tu evidentně zvažovali pečlivě každý detail, a jednali s úctou k osmisetleté historii, aby vytvořili místo, které prostě budete chtít navštívit.“