Solární energie pomáhá odhalit o čem si povídají sloni

Američtí terénní biologové patří mezi ten typ lidí, kteří jsou k moderní technice a inovativním přístupům přeci jen o něco náchylnější, než ostatní. Když už je možnost pořídit z grantu nějakou novinku ulehčující práci, neváhají dlouho. Aktuálním příkladem je tým zoologů ze Stanfordské univerzity, který využívá při monitoringu jihoafrických populací slonů přístroje kompletně dobíjené solárním zářením.

Jedná se o soustavu několika fotopastí a videokamer, které zaznamenávají dění v okolí napajedla Mushara, izolované oázy v namibijském národním parku Etosha. Sloni se sem v tomto ročním období stahují z velkých vzdáleností, nacházejí zde občerstvení v podobě životodárné vody, a také tu mají možnost vyhlédnout si své budoucí partnery a partnerky.

Možnost „z bezpečné vzdálenosti“ a nerušeně sledovat průběh tohoto sloního setkání je umožněn právě díky přístrojům u nichž není zapotřebí doplňovat baterie.

Nepořizují se tu však jen videozáznamy ze sloní dovolené. Na samostatný fotovoltaický dobíjecí systém jsou tu připojeny i seismické jednotky. Sloni totiž spolu často komunikují i podupáváním s různou intenzitou.

Connell-Rodwelová, vedoucí výzkumu, má tak po více dvaceti letech bádání konečně možnost poslechnout si, o čem si sloni povídají. Solární energie tu nabíjí v režimu 24/7 nahrávací zařízení, seismická čidla, systém stovek digitálních kamer, a k tomu ještě klimatizaci v oddělené laboratoři, chladící jednotku a ledničku.

„Jeden z nejpříjemnějších aspektů solární energie spatřuji v tom, že může být využita i na totálně odlehlých a izolovaných místech,“ pochvaluje si Caitlin O’Connell-Rodwellová nový model monitoringu. „Žádní lidé, žádné hlasité generátory nebo rachotící auta. Bez těchto rušivých efektů je výzkum mnohem snadnější.“