Čína produkuje na osobu stejné znečištění ovzduší jako Evropa

Za poslední desetiletí nastartovala nebývalý průmyslový rozvoj, který se přirozeně odrazil i v kvalitě ovzduší. Díky velké rozloze a počtu obyvatel si však Číňané stáli celkem dobře, pokud šlo o průměrné množství emisí přepočítaných na jednoho obyvatele. Jednalo se o častý argument, kterým Čína obhajovala vedlejší důsledky svého rozvoje. To ale podle nové studie nizozemské PBL a Společného výzkumného centra EU (JRC) už také přestává být pravda.

Znečištění ovzduší v Číně může být ještě horší, než se na první pohled ze statistik zdá, foto: daniil_r, sxc.hu
Znečištění ovzduší v Číně může být ještě horší, než se na první pohled ze statistik zdá, foto: daniil_r, sxc.hu

Čína s USA sice po léta soupeří o titul „největšího světového znečišťovatele“ ovzduší, ale podíl emisí přepočítaných na obyvatele, v Číně 7,2 tun, dělal z asijské velmoci v podstatě ekologickou rozvojovou selanku.

Oproti americkým 17,3 tunám je to skutečně rozdíl. Nizozemská agentura PBL, která se zabývá hodnocením vlivů na životní prostředí společně s JRC pátrali po srovnání, jestli a nakolik se současný ekonomický boom Číny odrazil i v emisích „per capita“, tedy na osobu.

Statistickým srovnáním bylo zjištěno, že rozvoj průmyslu v asijské oblasti v roce 2011 zvýšil úhrn emisí na osobu o 9 %, zatímco například Američané snížili emise o 2 %. Tříprocentní pokles v důsledku technických inovací hlásí i Japonsko, takže Čína ve srovnání průměrného hrubého nárůstu nyní skutečně vede.

Evropa nyní ročně produkuje 7,5 tuny emisí na obyvatele, takže se v současnosti čínská míra znečištění ovzduší vyrovnala evropskému průměru.

Míra emisního znečištění přepočítaná na obyvatele je však poměrně ošidný faktor, který odráží spíše kvalitu zdravotního stavu obyvatel. A jak bylo řečeno v úvodu, velká rozloha a počet obyvatel tento údaj snižují.

Celkové emise produkované Čínou jsou totiž stále o 80 % větší než ty produkované . Navíc, hlavní silou průmyslového rozvoje zůstává v Číně energie získávaná z fosilních paliv, za kterou bude muset v budoucnu „daň“ v podobě zhoršené kvality ovzduší ještě zaplatit.

Společná práce PBL a JRC přitom varuje ještě před jedním „nedostatkem“, který snižuje přesnost takového srovnávání. Do produkce emisí zemí „per capita“ nebývají započítávány ekologické dopady letecké a námořní dopravy.

V případě Číny, která patří mezi největší světové exportéry, je i tento ukazatel nezanedbatelný. Ve skutečnosti tak mohou být emise, produkované na jednoho obyvatele Číny, mnohem vyšší.

A jak podotýkají autoři zprávy, tato statistická srovnání přicházejí v době, kdy se většina zemí světa snaží snížit produkci emisí o polovinu, zatímco co je Čína o pětinu zvyšuje.

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.