Ovlivňují větrné farmy okolní klima?

Větrné elektrárny mají určitý vliv na lokální klima, byť tento efekt „interakce s okolím“ byl dosud testován pouze na počítačových modelech. Ty však svými výstupy nenahradí reálná data naměřená v terénu.

Zdroj: Stefan Emeis (KIT)
Zdroj: Stefan Emeis (KIT)

Prozkoumat působení rozsáhlých příbřežních větrných farem na okolní klima se nyní pokouší němečtí inženýři z Technologického institutu v Karlsruhe (KIT). O testovací subjekty nemají nouzi.

V současnosti je totiž při německém pobřeží v provozu více 500 jednotlivých větrných elektráren, sloučených do několika farem. Do dalších let by měl jejich počet strmě narůstat, a tak se otázka „zdali elektrárny lokální klima ovlivňují“ stále častěji přesouvá do roviny „s jakými změnami je třeba počítat“.

Výzkumníci z KIT se proto rozhodli vybrat několik farem v Severním moři, a s pomocí řady sofistikovaných nástrojů – například plovoucích monitorovacích stanic, vzdušných meteorologických „majáků“ a dronů – detailně proměřit jejich působení.

Celý tento výzkumný projekt (pod označením WIPAFF) přijde německé daňové poplatníky na 1,75 milionů eur.

A jaké zatím nabízí odpovědi? Za krátkou dobu se výzkumný tým, vedený profesorem Stefanem Emeisem dobral hned několika zjištění. Na relativně hladkém povrchu moře představují turbíny větrných elektráren překážku větrnému proudění. Na jedné straně větrné farmy sílu vanoucích větrů zpomalují, na druhé pak zvyšují jeho turbulence.

Z tohoto působení pak vychází další efekty. „V závislosti na počasí, tedy směru větru, teplotě vzduchu, vlastnostech vodního povrchu, rychlosti větru nenabude už vítr své původní síly,“ říká Emeis. „Než dorazí k pobřeží, je jeho rychlost snížena na řádově desítky kilometrů za hodinu.“

Navíc dochází k „tříštění“ větrných mas, a posilování jejich tahu po hranicích větrné farmy. „Je to stejné, jako když voda obtéká překážku,“ dodává Emeis. „Jenže v tomto případě se mohou těsně sousedící větrné parky navzájem zastiňovat.“

Farmy by tedy měly být pro příště plánovány tak, aby si navzájem nebraly vítr, a byl zajištěn jejich optimální výkon. Změna v rychlosti, složení a směru proudění vzdušných mas se odráží i na samém pobřeží, a v konečném důsledku proniká svým vlivem desítky kilometrů do vnitrozemí.

Lokálně se může proměnit typické složení srážek, může dojít k proměně měřené vlhkosti a teploty.

„Vzduch zpomalený rozsáhlým větrným parkem stoupá vzhůru a ochlazuje se,“ říká Emeis. „Za horizontem větrných farem tak může dojít ke zvýšené tvorbě oblačnosti a částečně i srážek.“

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.