Mongolsko – začínající větrná velmoc

Navzdory zažitému stereotypu o kobylím mléce – kumysu a Čingischánovi, se v těchto dnech rozjíždí v Mongolsku velkolepý projekt stavby větrných elektráren, rozměry srovnatelný s největšími obdobnými investicemi v USA. Ve „Větrných horách“ Salkhitu, necelých šedesát kilometrů od hlavního města Ulanbátaru, se bude realizovat záměr v hodnotě 100 milionů dolarů.

Mongolsko totiž není ve světě alternativních zdrojů energie žádnou Popelkou. Salkhit bude v pořadí třetí největší mongolskou větrnou elektrárnou, a její produkce pokryje 5 % spotřeby energie celé země.

Záměr je mimořádný tím, že se poprvé nejedná o státní, ale o soukromou investici. Se stavbou se chvátá, hotova by měla být koncem tohoto roku. Při plném výkonu by pak měla vyrábět 168,5 milionů kWh ročně.

„Vítr je správná cesta“, tvrdili prý už staří chánové v sedlech koní a tohoto hesla se evidentně drží i investoři z mongolské společnosti Newcom Group. Výroba energie touto cestou „uspoří“ ekvivalent 185 500 tun uhlíkových emisí.

Odborníci z Newcom už v řízení vybrali i nejlepšího dodavatele na turbíny – šampionem klání o velkou zakázku se stala GE se svými 1,6MW turbínami.

V současnosti dosáhlo Mongolsko výrobní kapacitu „větrné“ elektřiny okolo 800 MW (v roce 2008 to bylo jen 2,42 MW), to se má ale do budoucna změnit. Rovinaté stepi a pláně, kterými protahuje vítr, a současně prostor pouště Gobi jsou zárukou pro slibný budoucí rozvoj tohoto sektoru.

Vzhledem k tomu, že Mongolsko se otevírá velkému průmyslu, především v oblasti zpracování mědi, lze očekávat zdvojnásobení energetických požadavků v příštích patnácti letech. A jen odhadovaný větrný energetický potenciál Gobi je okolo 300 000 MW.

Výkonný ředitel společnosti Newcom, Bayanjargal Byambasaikhan, k tomu dodává: „Lidé se ptají, proč budovat větrnou energetiku v zemi, která 80 % rozlohy stojí na ložisku kvalitního uhlí. A já odpovídám – ano, ale ze 100 % je přece pokryta větrem.“