Estonsko vybudovalo větrnou farmu na odkališti

Estonská společnost Eesti Energia využila průmyslem zdevastované lokality, aby na ní vytvořila něco s přidanou hodnotou. Proč by měly větrné farmy zabírat úrodnou půdu nebo lesní pozemky, když se najde dostatek jiných nevyužívaných ploch? A tak svou větrnou farmu vytvořila na starém odkališti, nedaleko města Narva.

Odkaliště a deponie popílku patří mezi silně devastovaná území. Jejich využití pro výrobu čisté energie se zdá být slibné. Ilustrační foto. foto: Radomír Dohnal
Odkaliště a deponie popílku patří mezi silně devastovaná území. Jejich využití pro výrobu čisté energie se zdá být slibné. Ilustrační foto. foto: Radomír Dohnal

Větrná farma o výkonu 39,1 MW se skládá ze sedmnácti turbín. Projekt, jehož náklady byly vyčísleny na 59 milionů euro, se však společnosti Eesti Energia bohatě vyplatil. Nejen proto, že obnovitelné zdroje jsou i v pobaltských zemích vyhledávaným trendem, ale právě proto, jakou si zvolili lokalitu. Místo úložiště popílků by totiž nemělo žádné jiné využití, a projekt na rozvoj větrné energetiky dal celé oblasti nový směr využití.

Popílkoviště, patřící k nedaleké tepelné elektrárně, tu bylo uzavřeno v roce 1987. Od té doby se extenzivně pracovalo na jeho rekultivaci. Navrátit místo přírodě se však nikdy zcela nepodařilo.

„Co s takovým místem??“ řekli si podle Sandora Liiveho, manažera společnosti Eesti Energia, její představitelé. „Není přece zapotřebí obsazovat půdu, která by našla jiné využití. A popílkoviště prakticky žádnou hodnotu pro vlastníky nemá.“

Problém, na který inženýři z Eesti Energia narazili, však byl jiného druhu. Úložná plocha odkaliště není ani po technické rekultivaci stabilní. A aby substrát ustál váhu kompletního větrníku – 2500 tun – bylo zapotřebí do podloží nejprve zabudovat čtrnáct zpevňujících pylonů. Masivní díl této „stabilizační“ práce tu odvedla německá společnost Enercon.

Estonsko si buduje důvěru k obnovitelným zdrojům energie velmi zvolna. V roce 2008 tu stála zařízení o celkovém výkonu „jen“ 77 MW. Loni se toto číslo vyšplhalo na 270 MW, a zařízení na popílkovišti nedaleko Narvy tak bude cenným příspěvkem do této skromné bilance.

V současnosti Estonci řeší schvalovací řízení k projektům obnovitelných zdrojů energie, který by kapacitou několika gigawatt měly zcela nahradit stávající fosilní zdroje energie.

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.