Ekologické bydlení

Norské hlavní město Oslo má velmi zajímavý problém s odpady. Ne snad, že by nevědělo co s nimi. Právě naopak. Stejně jako ostatní skandinávská města totiž zdařile adoptovalo technologii kogeneračních spaloven, které efektivně likvidují komunální odpady a současně produkují elektrickou energii a teplo. Jenže po létech úspěšného provozu se ukazuje, že už není co pálit!

Spalovny dokáží vytápět celé město a dodávat mu elektrickou energii. Ale jen pokud mají dostatek paliva. Zdroj: archiv R. Dohnal

Švédský výrobce nábytku, celosvětově proslulá společnost IKEA, má jasný plán. Do roku 2020 bude celosvětově energeticky nezávislá. Vyrobí tedy víc energie, než spotřebuje. A to s pomocí obnovitelných zdrojů energie.

Obchodní dům IKEA v americkém státě Minnesota – střecha je pokryta obrovskou solární elektrárnou. foto: IKEA

Titulem Evropské zelené město se mohou chlubit teprve čtyři vítězové. Aktuálně jej získal švédský Stockholm. Díky jakým inovacím se podařilo získat prestižní ocenění hovořil na konferenci Going Green 2012 Jon Möller.

Stockholm, největší a hlavní město Švédska, je mnohými považováno i za hlavní město Skandinávie, foto: Stockholm

Švédská společnost SolTech Energy si aktuálně získala pozornost na skandinávském stavebním veletrhu díky svým skleněným střešním taškám. Ty jsou součástí komplexního systému vytápění domu.  

Švédský výrobce bílé techniky Electrolux vyhlásil nedávno soutěž Electrolux Design Lab 2010. Designéři z celého světa mohli přispět svými nápady na nové domácí spotřebiče. Mezi semifinalisty postoupil také ruský návrhář Yuriy Dmitriev se svou unikátní chladničkou Bio Robot.  

Ministrině energetiky Švédska Maud Olofsson prohlásila, že během následujících 10 let vybuduje její země 2000 dalších větrných turbín. Záměr je součástí plánu dramaticky navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů.  

Švédský Saab je severský průmyslový gigant, který se zdaleka nezajímá pouze o automobily. Kromě toho vyrábí také vybavení pro armádu a zajímá se i o energetiku. Tamní inženýři dostali před časem za úkol vyrobit draka (kite) pro větrné turbíny, který by zvýšil jejich účinnost. Co ale chytré chladné hlavy ze severu nenapadlo… přesunuli kite i turbínu ze vzduchu do moře.

Díky tomu mohou využít obrovské síly oceánu, tedy vln a přílivu či odlivu. V zásadě jde o to, že turbína s “ploutvemi” a kormidlem nazvaná “Deep Green Underwater Turbine” je napevno uchycena na dlouhém laně k mořskému dnu. Celý systém je přesně nastaven tak, aby se turbína pohybovala v dokonalé osmičce, poháněna samotným oceánem.

Podle šéfa firmy Minesto, společnosti založené inženýry ze Saabu, dokáže čtrnáctitunová turbína generovat až 1 MW energie. Přitom cena se má pohybovat mezi $0,09 a $0,20 za kWh. Jakkoliv zní nápad švédských inženýrů neortodoxně, dokázali sehnat poměrně značný kapitál jak od mateřské společnosti Saab, tak i dalších vážných investorských skupin.

Výhodou tohoto řešení je především snadnost instalace, údržby, ale i samotné výroby zařízení. Další obnovitelný zdroj do sbírky! Testování prototypu v poměrně velikosti 1:10 už probíhá a chystá se větší v poměru 1:4, který poběží od roku 2011 v pilotním režimu na pobřeží Severního Irska.

A už jsou zase tady! Zelené slizké drobounké rostlinky, co rostou v moři… mořské řasy. Vědci z univerzity v Uppsale ve Švédsku z nich vytvořili malé, lehké ohebné baterie. Původně zkoumali mořské řasy jménem Cladophora kvůli využití v oboru farmaceutiky. Náhodou však objevili, že jejich unikátní nanostruktura je ideální pro skladování energie.

Pokryli proto celulózu z mořských řas vodivým polymerem, čímž dosáhli velmi zajímavých časů dobíjení i kapacity. Opět se jedná o objev v oboru nanotechnologií, které slibují v následujících desetiletích přinést doslova revoluci v mnoha oblastech lidské činnosti.

Co je nejlepší na baterkách z mořských řas? Skutečnost, že jsou postaveny převážně na biologické bázi. Je pak možné je velmi snadno recyklovat, nezatěžují prakticky vůbec životní prostředí. Snadná by byla i jejich výroba – pěstováním. Výzkumníci slibují, že po nějakém čase by mohly mít podobnou kapacitu jako klasické, dnes nejvyužívanější lithium-iontové akumulátory. Budou jednou dokonale ekologické elektromobily jezdit na baterie pěstované na farmách?