Švédský výrobce bílé techniky Electrolux vyhlásil nedávno soutěž Electrolux Design Lab 2010. Designéři z celého světa mohli přispět svými nápady na nové domácí spotřebiče. Mezi semifinalisty postoupil také ruský návrhář Yuriy Dmitriev se svou unikátní chladničkou Bio Robot. pokračování…

Ministrině energetiky Švédska Maud Olofsson prohlásila, že během následujících 10 let vybuduje její země 2000 dalších větrných turbín. Záměr je součástí plánu dramaticky navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů. pokračování…

Švédský Saab je severský průmyslový gigant, který se zdaleka nezajímá pouze o automobily. Kromě toho vyrábí také vybavení pro armádu a zajímá se i o energetiku. Tamní inženýři dostali před časem za úkol vyrobit draka (kite) pro větrné turbíny, který by zvýšil jejich účinnost. Co ale chytré chladné hlavy ze severu nenapadlo… přesunuli kite i turbínu ze vzduchu do moře.

Díky tomu mohou využít obrovské síly oceánu, tedy vln a přílivu či odlivu. V zásadě jde o to, že turbína s “ploutvemi” a kormidlem nazvaná “Deep Green Underwater Turbine” je napevno uchycena na dlouhém laně k mořskému dnu. Celý systém je přesně nastaven tak, aby se turbína pohybovala v dokonalé osmičce, poháněna samotným oceánem.

Podle šéfa firmy Minesto, společnosti založené inženýry ze Saabu, dokáže čtrnáctitunová turbína generovat až 1 MW energie. Přitom cena se má pohybovat mezi $0,09 a $0,20 za kWh. Jakkoliv zní nápad švédských inženýrů neortodoxně, dokázali sehnat poměrně značný kapitál jak od mateřské společnosti Saab, tak i dalších vážných investorských skupin.

Výhodou tohoto řešení je především snadnost instalace, údržby, ale i samotné výroby zařízení. Další obnovitelný zdroj do sbírky! Testování prototypu v poměrně velikosti 1:10 už probíhá a chystá se větší v poměru 1:4, který poběží od roku 2011 v pilotním režimu na pobřeží Severního Irska.

A už jsou zase tady! Zelené slizké drobounké rostlinky, co rostou v moři… mořské řasy. Vědci z univerzity v Uppsale ve Švédsku z nich vytvořili malé, lehké ohebné baterie. Původně zkoumali mořské řasy jménem Cladophora kvůli využití v oboru farmaceutiky. Náhodou však objevili, že jejich unikátní nanostruktura je ideální pro skladování energie.

Pokryli proto celulózu z mořských řas vodivým polymerem, čímž dosáhli velmi zajímavých časů dobíjení i kapacity. Opět se jedná o objev v oboru nanotechnologií, které slibují v následujících desetiletích přinést doslova revoluci v mnoha oblastech lidské činnosti.

Co je nejlepší na baterkách z mořských řas? Skutečnost, že jsou postaveny převážně na biologické bázi. Je pak možné je velmi snadno recyklovat, nezatěžují prakticky vůbec životní prostředí. Snadná by byla i jejich výroba - pěstováním. Výzkumníci slibují, že po nějakém čase by mohly mít podobnou kapacitu jako klasické, dnes nejvyužívanější lithium-iontové akumulátory. Budou jednou dokonale ekologické elektromobily jezdit na baterie pěstované na farmách?

Seveřané mají k životnímu prostředí přeci jen o něco vřelejší vztah než jejich jižní sousedé. Energii získávají z jaderných či vodních elektráren, automobily často jezdí na biopaliva. I svá města postupně začínají budovat směrem k trvale udržitelnému rozvoji. Ve studiu Kjellgren Kaminsky Architects aktuálně vznikl rozsáhlý plán přestavby Gothenburgu, druhého největšího města a studentské metropole Švédska.

Projekt nazvali “Super Sustainable City“. Jde o hustou městskou zástavbu, která je však navržena tak, aby využívala všechny dnešní poznatky o ekologii, energiích a dopravě. Zelené zahrady na střechách domů, recyklace vody, solární elektrárny, větrné turbíny, to všechno jsou prvky, se kterými se v návrhu počítá.

Jedním z nejvstřícnějších kroků k zářivé budoucnosti života ve městech je podle tvůrců projektu budování hustších, efektivněji navržených měst. Sníží se tak náklady na materiály a energie jak stavby, tak na infrastrukturu a dopravu mezi jednotlivými budovami.

Architekti z KKA si představují Gothenburg roku 2020 jako krásné, zelené a roustoucí město s velmi hustým městským centrem. Zahrady na střechách poskytují tamním obyvatelům nejen čerstvé potraviny, ale také snižují náklady na vytápění či klimatizaci. Většina budov je pak obdařena větrnými mikro-elektrárnami, které dále snižují energetickou spotřebu. Jako hlavní dopravní prostředek ve městě mají sloužit jízdní kola, případně integrovaný dopravní systém. Jak by se vám líbilo v takovém městě žít?

Pohled z výšky na architektonický model nové čtvrti švédského města Gothenburg tak trochu připomíná hobití sídliště. Studio Kjellgren Kaminsky Architects pojalo svůj projekt New Heden jako jeden velký zvlněný trávník - ve kterém se ale dá bydlet. Nová komunita má přivítat až 10 000 lidí v 5000 bytech, v okolí budou v dosahu chůze kavárny, restaurace, sportovní zařízení a další komerční zóny, plus samozřejmě parky a hřiště (jako kdyby celý návrh nebyl jedno velké). Tvary nových domů přirozeně kopírují ladné křivky kopců v krajině, jejich střechy jsou navíc pokryty trávou, takže výšky skutečně jako kopce působí. Nová zástavba se stane nejen “plícemi” města, ale nabídne udržitelný styl bydlení, zdravý životní styl a příjemné okolí v moderní atmosféře.

Centrum hlavního města Švédska, Stockholmu, se má změnit k nepoznání díky novému návrhu zelené revitalizace. Návrh vychází ze spolupráce architektonických studií Nod Landscape Architects (Švédsko) a BIG Architects (Dánsko). Městské cetrum se má proměnit v zelenou, především chodcům určenou zónu. V současné době je Slussen, jak se tato část města nazývá, protkán pavučinou silnic, kde už nezbývá místo pro jízdní kola nebo chodce. Často je údajně přezdívána “černou dírou Stockholmu”, a tak není divu, že si Stockholmská radnice objednala její přestavbu. Ta ji přemění v mnohovrstevnatou, mnohofunkční křižovatku, kam se vedle sebe vejdou automobily (nejlépe třeba elektromobily nebo jiné typy automobilů s nízkými emisemi), cyklisté i chodci. Navíc jsou do návrhu zapracovány i místa pro nové obchody, kavárny a podobné podniky. Velká část automobilové dopravy bude přesměrována do podzemí. Plocha nad ním poslouží jako promenáda, která bude prošpikovány okny, které ve slunečné dny poslouží jako zpestření a zároveň sníží spotřebu vnitřního osvětlení. V noci pak světlo vycházející zespod osvítí noční život ve městě, což opět sníží spotřebu energie za osvětlení na promenádě. I takhle se dá přemýšlet o trvale udržitelném rozvoji a šetření energiemi. V současné době ještě stále prochází celý projekt jednáním, na jeho definitivní schválení se s nadějemi čeká.

Výrobce větrných turbín Enercon a společnost Markbygden Vind AB se společně chystají ve Švédsku vystavět větrnou farmu, jednu z největších v Evropě. S kapacitou 3-3,5 GW by měla být dokončena v roce 2020 a bude pokrývat plochu 450 km čtverečních na severu Švédska. Hlavními články budou 2 MW větrné turbíny Enercon, úhrnná roční produkce elektřiny by po dokončení měla dosáhnout 8-10 TWh. Instalace prvních turbín začne už na podzim letošního roku. Švédsko se svými 9 miliony obyvatel by se rádo stalo jednou z prvních zemí nezávislých na ropě a konvenčních zdrojích/fosilních palivech vůbec. Právě rok 2020 se má stát přelomovým. V současné době získává země největší množství elektřiny z vodních elektráren. V oblasti vytápění roste také využití biomasy. Švédské automobily zase jezdí na ethanol E85.

zdroj: renewableenergyworld, guardian.co.uk