Ekologické bydlení

Ačkoliv aktuálně medializovaná zahraniční investice ČEZ v Albánii se podle všeho hrubě nezdařila, případ Rumunska je přesně opačný. ČEZ tam vybudoval 600MW větrnou farmu, která je jedním z jeho nejvýnosnějších podniků.

240 turbín větrného parku Fantanele a Cogealac v Rumunsku, foto: ČEZ

Rumunsko není zemí, kterou bychom si obvykle spojovali s rozmachem alternativních zdrojů energie. Ačkoliv se letos vůbec poprvé účastnili soutěže Solární desetiboj (Solar Decathlon), svým nápadem porotu dokázali zaujmout. Vytvořili dům, který energii nejen konzumuje, ale i produkuje. Ve skutečnosti jejich PRISPA produkuje o pětinu energie více, než sám spotřebuje.

Rumunsko vsadilo na jednoduché a známé tvary, takže v designově odvázané konkurenci ostatních evropských účastníků určitě vynikne. Zdroj: Prispa.org

Rumunský student designu na Transylvánské univerzitě v Brašově Shepeleff Stephen představil solární sluchátka Q-Sound. Jde o bezdrátová sluchátka, která získávají energii pro svůj chod z intergrovaných solárních článků. Přes bluetooth se připojí k jakémukoliv MP3 přehrávači nebo jinému zvukovému zařízení. Sluchátka jsou samozřejmě ohebná, včetně fotovoltaických článků. Ergonomie sluchátek je navržena tak, aby se přizpůsobily takřka komukoliv, resp. jakékoliv hlavě. Uvnitř jsou zabudovány dvě NiMH baterie, díky kterým může hudba znít nepřetržitě až 40 hodin.

Britský magazín The Guardian informuje o tom, že podle vědců z Americké národní laboratoře v Los Alamos, kde byla vyvinuta první atomová bomba, budou do pěti let na trhu miniaturní jaderné reaktory schopné dodávat elektřinu až 20 000 domácností. Vláda technologii na jejich výrobu již licencovala soukromé společnosti Hyperion, která již přijímá první objednávky a hodlá začít masovou produkci právě zhruba do pěti let. Miniaturní jaderné reaktory budou už v továrně zapečetěny, nebudou obsahovat žádný vojensky zneužitelný materiál a bude je prakticky nemožné ukrást, protože budou zapuštěny v betonu v zemi a navíc budou velmi horké. Svými rozměry se mají blížit malým zahradním boudám na nářadí.

John Deal, výkonný ředitel Hyperionu, řekl “Naším cílem je generovat elektřinu za cenu 10 centů za kilowatthodinu kdekoliv na světě. Reaktory budou stát zhruba 25 milionů dolarů. Pro komunitu o 10 000 domácnostech to znamená 2500 dolarů za jednu.” Podle něj má už dnes Hyperion přes 100 firemních objednávek, zejména od naftařských a energetických společností. Jednou z prvních firem, která si malé nukleární reaktory objednala, je česká investiční skupina TES Group. Ta se zajímá o nákup šesti miniaturních jaderných reaktorů o výkonu 27 MWe pro své projekty v Evropě, například v Rumunsku, a na Blízkém východě. Pokud se osvědčí, TES zvýší počet objednaných reaktorů až na padesát. Hyperion chce vybudovat tři továrny, které mají v letech 2013 až 2023 vyrobit na 4000 reaktorů. Reaktory budou na místo dodávny nákladním truckem a utopeny v podzemní nádrži s betonem. Každých 7-10 let pak budou muset být odeslány zpět do továrny, kde budou znovu naplněny.

Co se týká bezpečnosti, Deal tvrdí, že “Událost podobná té v Černobylu by nemohla nikdy nastat – reaktor neobsahuje žádné pohyblivé součásti. Potřebovali byste navíc rozsáhlé zdroje na to, aby bylo možné obohatit využitý uran.” Hyperion není jediná firma, která se vývojem malých jaderných reaktorů zabývá, mezi dalšími je to například Toshiba. Miniaturní jaderné reaktory jako je například zmíněný Hyperion Power Module by se mohly stát nástrojem k nezávislosti na ropě, ale i celkové energetické nezávislosti některých komunit. Navíc mohou být využity ve velmi odlehlých oblastech či při přírodních katastrofách. Nabízejí dodávk energie 24 hodin denně 7 dní v týdnu, nepřetržitě, a to za cenu nižší, než klasické elektrárny, ale i než obnovitelné zdroje energie. Nebo se naopak mohou stát doplňkem bohatého mixu alternativních zdrojů, jako je solární, geotermální, větrná či vodní energie.

Hospodářské noviny ve své internetové verzi iHNed.cz informují, že český energetický gigant ČEZ hodlá v Rumunsku u Černého moře postavit obrovskou větrnou farmu. Větrné elektrárny budou mít celkový výkon 600 MW, a půjde tak o největší přímořskou větrnou farmu v Evropě. “ČEZ se dohodl na koupi projektu se společností Continental Wind Partners LLC, která bude řídit výstavbu. “Tento větrný projekt významně posílí pozici Skupiny ČEZ v Rumunsku. Projekt je zcela připraven, má všechna potřebná povolení, včetně garantovaného připojení do sítě, technologie potřebné pro první fázi jsou také plně smluvně zajištěny,” citovala agentura ČTK generálního ředitele ČEZ Martina Romana.”

Energie větru, jak se zdá, nabývá zdaleka nejen v Evropě na popularitě. Prakticky po celé zemi se staví jako o život a právě východní Evropa, stejně jako například Turecko a další země, mají z tohoto pohledu obrovský, dost možná dosud neobjevený potenciál. ČEZ údajně hodlá v budoucích 15 letech investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie až 30 mld. korun, z toho 20 mld. půjde na větrné elektrárny.