Už jste četli o tom, že Severní moře bude novou energetickou centrálou Evropy? Tato vize postupně nabírá čím dál konkrétnější podoby. Hlavním iniciátorem projektu NSCOGI je Německo, ale také Británie, Francie, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Belgie, Irsko a Lucembursko. Tito členové Evropské unie propojí své energetické sítě s Norskem, které disponuje velkým množstvím přečerpávacích a vodních elektráren.
Větrné turbíny v Portugalsku, foto: Ekobydení.eu
Nevýhodou větrných elektráren, a vůbec prakticky všech obnovitelných zdrojů, je notoricky známý fakt, že vyrobená elektrická energie musí být okamžitě přivedena do sítě. Zatím neexistuje způsob, jak ji levně, efektivně a ve velkém skladovat. Zajímavé řešení nabízí nový projekt mořské větrné elektrárny SeaTwirl, která nejenže vyrábí elektrickou energii, ale dokáže ji také na čas uložit. Díky propracované konstrukci, kdy se elektrárna de facto chová jako obrovský vodní setrvačník.
Japonská automobilka Nissan v těchto dnech představila novinářům svou vizi budoucnosti elektrické dopravy. Podle japonských konstruktérů nebudou elektrická auta sloužit pouze k dopravě, ale stanou se aktivním prvkem elektrické sítě. Elektromobil připojený například k rozvodné síti rodinného domu bude domácnost energii nejen zásobovat, ale také ji ukládat – třeba z obnovitelných zdrojů.
V západoindickém státě Gudžarát se buduje nová solární elektrárna. Není však ledajaká. S výkonem 500 MW nejenže bude 13 x výkonnější než největší solární elektrárna v České republice, ale bude se také jednat o největší sluneční elektrárnu v celé Asii. Celou stavbu má na starosti státem založená firma Gujarat Power Corporation.
Na úsvitu elektrifikace před 130 lety se rozhořel boj mezi zastánci stejnosměrného a střídavého proudu. Souboj nakonec vyhrál střídavý proud, který se do dnešní doby používá v elektrické rozvodné síti. I přes mnohé nesporné výhody má střídavý proud oproti stejnosměrnému mimo jiné i jeden nepříjemný hendikep. Při přenosu na dlouhé vzdálenosti vykazuje až o 40 % větší ztráty oproti stejnosměrnému proudu.
Ukládaní elektrické energie ve velkém měřítku. Pokud budeme chtít v budoucnu rozvíjet obnovitelné zdroje, není jiná cesta, než problém skladování elektřiny vyřešit. Možný způsob nám ukazuje firma Gravity Power, která představila veřejnosti nový systém skladování elektrické energie nazvaný Gravity Power Modules. Systém využívající jednoduché mechaniky a gravitace má potenciál ukládat elektrickou energii až v řádu gigawattů.
Rozvodná elektrická síť má jedno specifikum. Je potřeba v ní udržovat rovnováhu mezi okamžitou spotřebou elektrické energie a její výrobou. Jinak může dojít k přetížení sítě a následnému výpadku nebo dokonce až ke kompletnímu zhroucení. S rozvojem solárních a větrných elektráren problém ještě narostl. Především proto, že množství vyráběné energie z obnovitelných zdrojů není v čase konstantní. Ba naopak, rozdíly můžou být extrémní.
Skupina PRE a společnost Intel se dohodly na spolupráci v oblasti takzvaného „chytrého měření“ (nová generace měření spotřeby elektřiny a jejího průběhu na dálku) a „chytrých domácností“ (takových, jejichž spotřebiče budou reagovat na potřeby energetických sítí v souladu s preferencí jejich uživatelů).
Pilotní projekt Smart Region vstupuje do první z realizačních fází. Skupina ČEZ instalovala inteligentní měřící a komunikační prvky v distribuční síti města Vrchlabí. Cílem je mít přesné informace o chování distribuční sítě před samotnou realizací přeměny distribuční sítě ve Smart Regionu. V rámci instalace se také testuje komunikační infrastruktura a různé druhy přenosu dat.
Podle nové studie americké Národní laboratoře pro obnovitelné zdroje (NREL) by americká elektrorozvodná síť dokázala pojmout až o třetinu vyšší výrobu z větrných a solárních elektráren, a to bez výrazného zvýšení nákladů na provoz. 
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
