Najít místo pro svůj sen. Zní to možná až přehnaně romanticky, zvlášť když si k tomu přimyslíte šumící Jizeru, hluboké lesy a nedalekou zříceninu. Pokud se ale nebojíte výzev, které přináší život alternativního člověka, nemůže se vám téměř nic v cestě za cílem postavit. Snahou pana Jiřího A. Dolečka je realizace lokálního osídlení území, založená na šetrnosti vůči životnímu prostředí, energetické soběstačnosti a stavebního využití přírodních materiálů. Na počátku roku 2011 se skupinou podobně smýšlejících lidí přednesl svůj návrh na zasedání městského zastupitelstva v Sychrově, nedaleko mladoboleslavského Mnichova Hradiště.
Chemii dnes nalezneme snad v každé potravině a ani víno není výjimkou. Při hledání biovína se neřiďte nápisy na lahvích, protože to, že byly vypěstovány k přírodě šetrným způsobem ještě nemusí neznamenat, že jde o skutečný bioprodukt. Jedinou jistotou je znak biopotravin, takzvaná zelená zebra, kterou by mělo být právě biovíno označeno.

Krásná budova kterou vidíte na obrázku níže bude součástí fakultní nemocnice právě budované v dánském městě Odense . Navrhlo ji studio Henning Larsen Architects. Architekti vytvořili projekt, jehož vlastní umístění, konstrukce a uspořádaní budov mají mít přímý vliv na pohodu a zdraví pacienta. Jak se jejích záměr osvědčí uvidíme v roce 2018, kdy bude celé zařízení uvedeno do provozu.

Program pro životní prostředí Organizace spojených národů (UNEP) vydal aktuálně 68stránkovou zprávu nazvanou „Přirozená náprava? Role ekosystémů v mírnění klimatu“. Do obsáhlé studie vás uvede sdělení, že „V současné době jsou světové ekosystémy, namísto jejich udržování a zlepšování přírodní kapacity na zachycování oxidu uhličitého, nemilosrdně a neuvěřitelnou rychlostí vyčerpávány.“ Stručně shrnuto je celá zpráva o tom, že je mnohem lepší a především levnější (každopádně prostě rozumnější) snažit se uchovat současnou přírodu, především deštné pralesy, která dokáže zachytit mnohonásobně větší množství oxidu uhličitého, než se snažit vymýšlet nejrůznější (často šílené nebo šíleně nákladné) umělé náhražky – jako třeba ukládání CO2 pod zem či mořské podloží. Zpráva tedy vyzývá světové vlády, aby svou ochranu klimatu založily mnohem více na tom, že budou podporovat udržování a obnovování ekosystémů namísto cpaní obrovských finančních prostředků do vymýšlení rádoby nových a rádoby chytrých nových vynálezů. Přitom je všeobecně známo, že například Amazonské věčně zelené deštné pralesy jsou ničeny neuvěřitelně rychlým tempem. Právě nedávno proběhla tiskem zpráva, že Amazonští indiáni povstali proti těžbě na svém území. Už zahynulo přes 50 lidí. Důvodem je fakt, že vláda Peru zákonně umožnila těžebním a energetickým společnostem pronikat do dosud málo narušených deštných pralesů.

Skotský minist energetiky Jim Mather posvětil nedávno výzkumný projekt BioMara jehož cílem je ověřit možnosti využití mořských řas k produkci biopaliv. Hlavním sponzorem výzkumu je Evropská unie, celkem do něj investuje osm milionů dolarů. Skotsko chce, aby do roku 2020 až 10% veškeré energie spotřebované v dopravě pocházelo z obnovitelných zdrojů. „Běžné rostliny pro biopaliva soupeří o půdu a vodu s farmařením a přírodou. Co potřebujeme jsou rychle rostoucí, snadno udržované rostliny, kterým se daří v prostředí nevyužívaném pro zemědělství. Mořské řasy by mohly být součástí tohoto řešení,“ řekla doktorka Michele Stanley, hlavní vědecká pracovnice projektu. Skotsko má kromě biopaliv v hledáčku také využití větrné energie a přílivové energie. Stavba větrných farem podél skotského pobřeží se diskutuje už delší dobu.

V rámci dánské soutěže „Futures of Cities“ (Budoucnost měst) nedávno vynikl projekt Tropicool @KL určený pro půlmilionovou oblast Sentul v hlavním městě Malajsie Kuala Lumpuru. Architekti přišli s myšlenkou soběstačných symbiotických budov vysokých jako mrakodrapy, které by v metropolích budoucnosti fungovaly jako „houby“ a plíce zároveň.

Tvůrci návrhu předpokládají, že do roku 2030 bude muset naše planeta čelit bezprecedentnímu nárůstu městské populace, kdy města budou stále růst do šířky i do výšky. Pokud by ale města budoucnosti měla vypadat stejně nebo podobně jako dnes, žili by v nich úplně stejně naštvaní, nespokojení lidé. Potřebují se sdružovat, rekreovat, ale zároveň touží po zeleni a alespoň letmém doteku přírody.

Hubovité mrakodrapy rozeseté po celém městě by měly právě takové útočiště poskytovat. Fungovaly by zcela samostatně. Energii by získávaly z obnovitelných zdrojů – biomasy či solárních panelů. Stavby se inspirují přírodou i v tom jakým způsobem zpracovávají a recyklují vodu, využívají pasivního stínění a podobně. Cílem je minimalizovat otisk staveb v kontextu celého města.

Magazín Ekologické bydlení je sice zaměřen především na problematiku snižování spotřeby energií v domě či bytě a úspory s tím související, ale ekologie úzce souvisí i se zemědělstvím. Ostatně, proč chceme chránit životní prostředí když ne proto, aby se nám lépe a zdravěji žilo? Biopotraviny jsou dnes v České republice zatím okrajovým tématem. Mladá fronta Dnes ve svém víkendovém vydání přinesla v příloze zajímavé články týkající se právě tohoto tématu. Biopotraviny jsou v ČR stále populárnější.

Aby něco mohlo být označeno za „bio“, musí projít přísným testováním a suroviny musejí pocházet od certifikovaného dodavatele. Bio dnes můžete koupit skoro všechno, od mléka přes jogurty, sýry, až třeba po chipsy nebo čokoládu. Podle zkušenosti těch, kteří biopotraviny kupují chutná většina z nich lépe než klasické „verze“. Navíc jsou zcela jistě zdravější (obsahují větší množství živin a vitamínů, méně barviv a dalších potravinových doplňků). Suroviny jsou pěstovány na ekologických farmách, zvířata chována v ekologických chovech. Samotné bioprodukty pak vznikají způsobem šetrným k přírodě. Biopotraviny jsou ale samozřejmě také výrazně dražší. Na druhou stranu – není třeba se přecpávat! :) Obchody s biopotravinami fungují ve všech větších městech, ale také na webu, kde najdete i spoustu dalších informací o bioproduktech.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO

