Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Větrné elektrárny v horách jsou často problematické. Vyvolávají rozvášněné debaty nejen mezi ochránci přírody, ale i místními obyvateli. Umístit turbíny na pobřeží moří a oceánů už z hlediska veřejného mínění takový problém nepředstavuje. Objevují se však jiné, technologické překážky. Ty řeší např. plovoucí platforma Windfloat společnosti Principle Power. pokračování…

Dánsko patří mezi evropské premianty v oboru obnovitelných zdrojů energie. Tamní společnost Vestas je největším výrobcem, prodejcem a údržbářem větrných turbín na světě. Drží celosvětově 28% tržní podíl a nedávno získala svou největší zakázku v historii na turbíny o celkovém výkonu 2100 MW. pokračování…

Před patnácti lety, kolem roku 1993, se finský potápěč Rauno Koivusaari málem nikdy nevynořil ze dna Baltského moře. Při průzkumu vodního vraku jej jen těsně minula obrovská lodní vrata, která díky podmořským proudům „vlála“ sem a tam. Právě tehdy Rauno přišel na svůj jedinečný nápad pro další obnovitelný zdroj energie.

Během dalších let pak svou ideu přetvářel v praxi. Založil společnost AW Energy, která je dnes lídrem celého konsorcia společností zabývajících se využitím energie vln. Bosch-Rexroth, ABB, Eneolica a Wave Energy Centre, ti všichni jsou sponzorováni Evropskou unií. I díky ní mohl Rauno navrhnout prototyp zařízení nazvaného WaveRoller.

V podstatě nejde o nic jiného než o obrovský ocelový plát, který je volně připevněn k mořskému dnu. K němu je pak připojeno hydraulické zařízení. Vlivem mořského proudění a se plát pomalu komíhá sem a tam, a tak vyrábí elektřinu.

Společnosti AW Energy se aktuálně podařilo z fondů EU získat dotaci asi 3 mil. euro na praktické testování zařízení WaveRoller na pobřeží Portugalska. Prozatím půjde o malý prototyp, nicméně předpokládá se, že jedno WaveRoller zařízení o hmotnosti 20 tun by mohlo vyrobit až 300 kW. Při zapojení tří takových vedle sebe by to pak byl 1 MW.

Výhodou WaveRolleru je odlonost proti tzv. NIMBY neboli „Not in my backyard“ („Ne na mém dvorku“) efektu. Ten spočívá v tom, že lidé jsou sice možná ochotni podpořit obnovitelné zdroje energie, ale nikoliv ve svém okolí. Aneb „postavte to, ale nechci to mít na dohled“. WaveRoller má výhodu v tom, že je nejen snadno vyrobitelný v sériové výrobě, mechanicky spolehlivý a odolný, a navíc je pod vodou, takže není vidět. A co není vidět, na to je těžší si stěžovat.

Před časem jsme informovali o projektu společnosti Google, který spočíval v tom, že by datová centra byla umístěna na moři a napájena elektrárnami využívajícími energii mořských vln. Zdánlivé sci-fi se proměnilo v realitu v Portugalsku, kde byla první taková elektrárna na mořské vlny spuštěna. Informují Hospodářské noviny v článku „První elektrárna na mořské vlny posílá energii do portugalské sítě„. První prototyp vyrábí 2,25 MW energie, což stačí pro zásobování 1500 domácností. V průběhu následujících měsíců by mělo být spuštěno dalších několik zařízení a celkový výkon vzrůst na 21 MW. Jedná se o mořské elektrárny společnosti Pelamis, která se chystá podobná zařízení uvést do provozu také na pobřeží Skotska.

Pojem „největší solární elektrárna“ nebo „největší solární farma“ už na stránkách našeho magazínu takřka zdomácněl. Faktem je, že každým rokem přibývají nové solární elektrárny a solární farmy, které mají vyšší výkon než ty vybudované doposud, a to je jedině dobře. Britský list The Guardian aktuálně informuje o nové solární farmě, která má být do konce letošního roku spuštěna ve východním Portugalsku na planině Alantejo. Investice v hodnotě 250 mil. euro by měla zajistit produkci 45 MW elektřiny ročně, což by dokázalo zásobit 30 000 domácností. Solární elektrárna se skládá z celkem 2520 obrovských solárních panelů, které jsou pod úhlem 45° rozmístěny tak, aby po celý den následovaly slunce. Oblast kde elektrárna vyrostla se může pyšnit titulem „nejslunečnější místo Evropy“. Celková plocha, kterou farma zabírá je zhruba dvakrát rozlehlejší než londýnský Hyde park. Portugalsko, země bez jakýchkoliv zásob fosilních paliv, ať už jde o uhlí, ropu nebo zemní plyn, chce do roku 2020 dosáhnout 31% podílu obnovitelných zdrojů na produkci energie. Není divu, že v současné době se nachází na špici evropského pelotonu, který samozřejmě podporuje i samotná Evropská unie. Portugalsko chce dokonce v oblasti obnovitelných zdrojů energie soutěžit se zeměmi jako je Dánsko či Japonsko. Na severu země například rostou nové větrné farmy hustě posázené větrnými turbínami. Poblíž přístavu Porto zase vyrůstá první elektrárna, která hodlá krotit energii mořských vln.