Lord Foster, zakladatel a předseda architektonické společnost Foster + Partners, předložil návrh, který může změnit podobu dnešní Británie. Ta pomalu ale jistě ztrácí svou dřívější ekonomickou sílu, což se Lordovi samozřejmě nelíbí. Chce to změnit s pomocí obrovského infrastrukturního projektu nazvaného Thames Hub.
Thames Hub - obrovský infrastrukturní projekt spojující rychlovlaky, letiště a přístav, spojující Británii s Evropou, foto: Foster + Partners
Obrovský ekonomický rozmach Číny s sebou přináší mimo jiné intenzivní urbanizaci. Lidé se stěhují z chudých vesnic do bohatnoucích měst. Čínská vláda nyní plánuje nový infrastrukturní projekt, ve kterém spojí celkem devět milionových měst včetně Šen-čenu (8,9 mil.), Kantonu (11,7 mil.) a Dongguanu (6,4 mil.). Nová megalopole má mít přes 42 mil. obyvatel a plochu 41 440 km2, to je více než polovina rozlohy České republiky (78 867 km2).
Ať se nám to líbí nebo ne, vojensko-průmyslový komplex na sebe váže obrovský vědecký potenciál. Proto se nezřídka stává, že technické novinky se zpočátku uplatní v armádě a až po té se přesunou do civilního sektoru. Ne jinak tomu bude i s prvními solárními stany.
Společnost GE zveřejnila pět výherců soutěže v inovacích “GE ecomagination Challenge: Powering the Grid”. Soutěž, v níž se rozděluje celkem 200 milionů dolarů, byla zahájena v červenci jako součást závazku GE ecomagination, který má za cíl urychlit rozvoj sítě příští generace a globální energetické transformace prostřednictvím otevřené spolupráce.
Švédský architekt Mans Tham považuje spletitý systém dálnic v Los Angeles za symbol upadávající autoutopie. Představil proto návrh, ve kterém mění jednu z hlavních dopravních tepen – dálnici do města Santa Monica – v obrovskou solární elektrárnu.
Asfalt je jedním z materiálů, se kterými se setkáváme už déle než osm desetiletí prakticky denně. Celá dopravní infrastruktura moderního světa je založena na asfaltu. Přitom jde o materiál během jehož výroby, instalace a života vznikají toxické látky. Navíc výrazně přispívá k oteplování městských oblastí. A zvyšuje závislost na ropě ze které se vyrábí.
Čína se rychle stává vůdčí světovou silou v oblasti větrné energie. Už dnes je největším výrobcem větrných turbín na světě. Očekává se, že do roku 2020 vzroste tamní podíl větrných elektráren o 500% až 1000%, zatímco podíl energie z uhelných elektráren klesne. V roce 2009 měla Čína celkem instalováno 29 GW větrných turbín. Nyní začíná budovat největší pobřežní větrnou farmu na světě v Pochajském zálivu několik hodin od hlavního města Pekingu.
Stále se rozrůstající Londýn musí čelit překvapivým problémům. Obvyklý dojem je ten, že v Británii prakticky neustále prší. Pravda je ovšem ta, že v letech 2005 a 2006 zažívala oblast kolem Londýna vydatná sucha. Ta přispěla k rozhodnutí vybudovat ve východní části města moderní odsolovací zařízení. pokračování…
Seveřané mají k životnímu prostředí přeci jen o něco vřelejší vztah než jejich jižní sousedé. Energii získávají z jaderných či vodních elektráren, automobily často jezdí na biopaliva. I svá města postupně začínají budovat směrem k trvale udržitelnému rozvoji. Ve studiu Kjellgren Kaminsky Architects aktuálně vznikl rozsáhlý plán přestavby Gothenburgu, druhého největšího města a studentské metropole Švédska.
Projekt nazvali „Super Sustainable City„. Jde o hustou městskou zástavbu, která je však navržena tak, aby využívala všechny dnešní poznatky o ekologii, energiích a dopravě. Zelené zahrady na střechách domů, recyklace vody, solární elektrárny, větrné turbíny, to všechno jsou prvky, se kterými se v návrhu počítá.
Jedním z nejvstřícnějších kroků k zářivé budoucnosti života ve městech je podle tvůrců projektu budování hustších, efektivněji navržených měst. Sníží se tak náklady na materiály a energie jak stavby, tak na infrastrukturu a dopravu mezi jednotlivými budovami.
Architekti z KKA si představují Gothenburg roku 2020 jako krásné, zelené a roustoucí město s velmi hustým městským centrem. Zahrady na střechách poskytují tamním obyvatelům nejen čerstvé potraviny, ale také snižují náklady na vytápění či klimatizaci. Většina budov je pak obdařena větrnými mikro-elektrárnami, které dále snižují energetickou spotřebu. Jako hlavní dopravní prostředek ve městě mají sloužit jízdní kola, případně integrovaný dopravní systém. Jak by se vám líbilo v takovém městě žít?
Jak budou naše města vypadat za 100 let? Přesně to byl námět soutěže „City of Future“ pořádané americkou vzdělávací stanicí History Channel. Návrh společnosti IwamotoScott Architects je provokativním, ale velmi realistickým a originálním konceptem velkoměsta budoucnosti. Bere v potaz jedinečnost amerického San Franciska, jeho polohu, mikroklima i geologické podloží a předkládá překvapivě realisticky pojatou předpověď s názvem „Hydro-Net“. Jeho součástí jsou gigantické geotermální „houby“, které dolují energii z aktivního podloží města, chytače mlhy, které fungují jako zdroj pitné vody, nebo třeba věže pro zachytávání mořských řas jako zdroj vodíku. Obrovská síť infrastruktury nad i pod zemí se stará o všechny potřeby města a jeho obyvatel – jejich pohyb, pitnou vodu, dodávky energie. V jednom gigantickém organismu spojuje všechny tyto jednotlivé roztříštěné městské systémy a vytváří tak zajímavou představu o tom, jak asi budou vypadat města budoucnosti.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
