Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Filip Procházka bydlí „na samotně u lesa“. Jeho dům odmítl úřad připojit k rozvodné síti, a tak se rozhodl pro vlastní řešení. Vybudoval ostrovní fotovoltaickou elektrárnu, která dnes zvládá pokrývat většinu jeho spotřeby elektrické energie. Jeho snem je co největší nezávislost.  

Nápad spojit solární kolektory pro ohřev vody a solární fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny není nijak nový. Málo firem jej ale dosud zvládlo dotáhnout do praktické realizace a výroby. Jednou z výjimek je turecká společnost Solimpeks. pokračování…

Hlavní zájem pro Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) sice leží daleko za zemskou atmosférou, v nekonečném temném prostoru vesmíru, ale základnu má tohle všechno přeci jen na zemi. Naše drahá modrá planeta je pro výzkumníky NASA drahocenným vzácným klenotem, kterého si dokáží vážit snad ještě více než kdokoliv jiný. Nový projekt Sustainability Base má být proto příspěvkem NASA k trvale udržitelnému rozvoji.

Půjde o novou administrativní budovu vystavěnou v Kalifornii na míru lokálnímu klimatu i společnosti. Představuje spojení pokročilých technologií NASA a udržitelného přístupu k architektuře. Hlavním cílem budovy je maximálně snížit energetické nároky a ty které existují uspokojit z obnovitelných zdrojů energie (především solární fotovoltaické panely), využívat ekologické stavební materiály, snížit spotřebu vody na 10% běžného množství a také v reálném čase pomocí kontrolního systému monitorovat veškeré dění v budově za pomoci senzorů vyvinutých původně pro vesmírné mise NASA.

Pro ochlazování horkého kalifornského klimatu uvnitř poslouží 72 geotermálních pump. Inteligentní systém správy celé budovy umožní vysokou energetickou efektivitu, dokáže například světelné a teplotní podmínky, otevírat a zavírat okna, dokonce může zobrazovat stav budovy jejím uživatelům na jejich vlastních laptopech. Takže takový HAL jako z Kubrikova filmu 2001: Vesmírná odysea. Nechtějte ho pak naštvat! Celý komplex pádí mílovými kroky za platinovým LEED certifikátem.

Zástupci NASA přirovnávají stavbu své nové pozemní základny k podobnému kroku, jakým bylo první přistání na měsíci. To je samozřejmě značně přehnané, de-facto jde o pouze novou budovu, která je prostě napěchována moderními a ekologickými technologiemi. Přesto však může být jednou z malých částí obrovské mozaiky vedoucí k řešení problémů, kterým čelíme na zemi. Zástupci NASA přezdívají své nové budově „okno do budoucnosti země“.

Podle nové studie společnosti Solarcentury se v Británii ceny elektřiny ze sítě, tedy elektráren spalujících z největší části fosilní paliva, vyrovnají ceně elektřiny z domácích střešních solárních panelů už kolem roku 2013. To však platí pouze pro domácnosti, pro firmy tento stav nastane až kolem roku 2018 a magickým datem pro fotovoltaiku v Británii je prý rok 2020. Je jasné, proč právě největší firma zabývající se solární energií v Británii takovou zprávu vydává, nicméně jde o velmi zajímavý pohled. Podle zprávy je potenciál fotovoltaických panelů instalovaných na každou budovu v Británii obrovský – až 460 TWh ročně. To je více, než kolik dnes celá země spotřebuje, což je okolo 400 TWh. Podle Solarcentury by využití jen malé části tohoto obrovského potenciálu „znamenalo významný příspěvek rozmanitosti britského energetickémho průmyslu a plnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí„. Navíc prý ceny solárních článků díky pokročilému výrobnímu procesu velmi rychle padají, zatímco ceny fosilních paliv jdou nahoru. Navíc se čeká masivní nástup tenkovrstvých solárních článků, které pomohou tlačit ceny ještě níž. V Británii v roce 2010 také začnou platit speciální výkupní tarify pro majitele domácích solárních elektráren, což by mělo vyvolat zvýšený zájem o energii ze slunce.

Ve Španělsku před pár dny skončilo setkání zástupců společností zaměřených na využití sluneční energie – Evropská konference o fotovoltaice a solární energii. Byli zde všichni hlavní světoví hráči – SunPower, Suntech Power, First Solar i Trina Solar, a samozřejmě také řada menších evropských i amerických společností (které čmuchají v Evropě velkou příležitost).

Ačkoliv se většina zástupců společností shodla, že v příštím roce budou ceny fotovoltaiky a solárních panelů klesat, nikdo nedokázal samozřemě přesně říci o kolik – odhady se různí od 5% do 20%. Co naopak klesalo už během setkání byly ceny akcií společností zaměřených na solární energii, ale to nebylo nic výjimečného – klesaly celé světové burzy. Analytici navíc předpovídají, že měnící se priority světových vlád, potenciální přebytek křemíku a hype kolem nových výnosných trhů by mohl v roce 2009 řádně pročistit trh s fotovoltaikou. „V roce 2009 by se společnosti v solárním sektoru mohly začít dělit na dlouhodobé vítěze a ‘já-taky’ společnosti,“ napsal například analytik společnosti Lazard Capital Markets. Zazněla také upozornění, že zdaleka ne všechny země, o kterých marketingové týmy tvrdí, že jsou budoucími zlatými doly (jako například Itálie nebo Česká republika), se dostanou tam, kam předpovídají. Například podle některých odhadů má mít ČR v roce 2009 i 300 MW až 500 MW solární energie, přitom v roce 2007 neměla ani 1 MW a neexistují projekty, které by mohly zvednout tuto hodnotu byť i na 300 MW v roce 2009. Ani v Itálii není apetit po obnovitelných zdrojích energie, konkrétně solární energii, tak dravý. I přes to všechno se ale členové Evropské asociace fotovoltaického průmyslu shodli, že do roku 2020 by Evropa mohla pokrývat svou spotřebu elektřiny sluneční energií až z 12%, což vůbec nezní špatně.

Nízkoenergetický dům Vila Štěrboholy, který realizovala společnost JRD, byl v červnu 2008 vybaven fotovoltaickou elektrárnou. V tomto bytovém domě se tak nachází první CO2 nulový byt v České republice. Společnost JRD se orientuje na výstavbu nízkoenergetických bytových domů v Praze. V každém svém projektu zlepšuje energetické vlastnosti stavby. Od začátku byly všechny realizované byty nízkoenergetické, s každým dalším projektem se energetické parametry zlepšují. Pokud to jednotlivé domy umožňují, je možné zvýšit energetické a finanční úspory instalací fotovoltaických panelů.

Vila Štěrboholy byla prvním dokončeným projektem společnosti JRD. Právě v tomto projektu byl realizován byt s teplovzdušným vytápěním, rekuperací tepla a solárně – termickými kolektory. Tento byt je nyní nově zásobován energií z 26 fotovoltaických panelů o celkovém výkonu 4,55 kWp. Štěrboholský byt si tak může připsat další prvenství – jedná se o první byt v České republice, který je v roční bilanci CO2 nulový. Laicky řečeno všechny spotřebované energie jsou získané z obnovitelných zdrojů přímo v místě spotřeby. Tj. teplá voda je předehřívána solárními kolektory, vzduch odváděný nuceným větráním předává v rekuperačním výměníku až 90 % svého tepla, dotápí se v krbových kamnech dřevem z vlastních zdrojů a roční výroba elektřiny z fotovoltaických panelů převyšuje celkovou spotřebu elektrické energie tohoto bytu. „Fotovoltaické panely nainstalované na střeše domu zajistí větší množství energie, než byt spotřebuje, proto budeme její přebytek dodávat do běžné sítě“ říká Ing. Jan Řežáb, jednatel společnosti JRD.

Technické parametry bytu: orientace západ + sever, rozloha 74 m2, nízkoenergetický standard, vytápění: krbová kamna (dřevo z vlastního pozemku) a elektrokotel (v rezervě), nucené větrání s teplovzdušným vytápěním (systém Atrea DUPLEX), předehřev TUV solárně-termickými panely, zateplení 14 cm. Návratnost investice do fotovoltaických panelů je 12 let.

zdroj: tisková zpráva

Pojem „největší solární elektrárna“ nebo „největší solární farma“ už na stránkách našeho magazínu takřka zdomácněl. Faktem je, že každým rokem přibývají nové solární elektrárny a solární farmy, které mají vyšší výkon než ty vybudované doposud, a to je jedině dobře. Britský list The Guardian aktuálně informuje o nové solární farmě, která má být do konce letošního roku spuštěna ve východním Portugalsku na planině Alantejo. Investice v hodnotě 250 mil. euro by měla zajistit produkci 45 MW elektřiny ročně, což by dokázalo zásobit 30 000 domácností. Solární elektrárna se skládá z celkem 2520 obrovských solárních panelů, které jsou pod úhlem 45° rozmístěny tak, aby po celý den následovaly slunce. Oblast kde elektrárna vyrostla se může pyšnit titulem „nejslunečnější místo Evropy“. Celková plocha, kterou farma zabírá je zhruba dvakrát rozlehlejší než londýnský Hyde park. Portugalsko, země bez jakýchkoliv zásob fosilních paliv, ať už jde o uhlí, ropu nebo zemní plyn, chce do roku 2020 dosáhnout 31% podílu obnovitelných zdrojů na produkci energie. Není divu, že v současné době se nachází na špici evropského pelotonu, který samozřejmě podporuje i samotná Evropská unie. Portugalsko chce dokonce v oblasti obnovitelných zdrojů energie soutěžit se zeměmi jako je Dánsko či Japonsko. Na severu země například rostou nové větrné farmy hustě posázené větrnými turbínami. Poblíž přístavu Porto zase vyrůstá první elektrárna, která hodlá krotit energii mořských vln.

Pokud přicházejí zprávy o „průlomových technologiích“ z malých, začínajících firem, býváme obvykle skeptičtí. Takovéto start-upy obvykle především hledají finance, a svým novým objevům se proto snaží dát a každou cenu punc revolučnosti a mediální přitažlivosti. Když ale taková zpráva přijde cestou oficiálního tiskového prohlášení takového kolosu, jakým je IBM, naše pochyby jdou stranou.

IBM se dlouhodobě věnuje čtyřem hlavním oblastem výzkumu fotovoltaiky: využití současných technologií k výrobě levnějších a efektivnějších solárních článků, výzkumu nových tenkovrstvých solárních článků, koncentrační fotovoltaice a budoucí generaci fotovoltaické architektury, která bude využívat nanotechnologie a další pokročilé technologie, např. nanodrátky nebo polovodičové kvantové tečky. Nejnovější průlomový objev spadá do kategorie „koncentrační fotovoltaika“.