Solární články ve spreji

V oblasti výroby probíhá neustálý boj mezi hmotností, cenou a efektivitou. Soudobé články jsou jednoduše příliš objemné a drahé na to, aby se staly každodenní a všudypřítomnou součástí lidského života. Technický vývoj je však nezadržitelný a přináší nové možnosti jak popsané neduhy odstranit. Příkladem může být nový objev chemických inženýrů z University of Texas v Austinu, kteří předvedli revoluční způsob výroby solárních článků. Nevyrábějí se na velkých strojích, ale nanášejí sprejem!  
Solární články v barvě

Podstatou aplikace je barva unikátních vlastností, která má schopnost přeměňovat na elektrickou energii.

Ptáte se, jak je to možné? Výzkumnici pro výrobu „solární barvy“ využili polovodičového materiálu CIGS, který se běžně používá na výrobu .

Materiál CIGS je pevný roztok složený z mědi, india, galia a selenidu. Vědcům se podařilo vytvořit materiálu, které pak můžou být vmíchány do barvy nebo inkoustu.

Takto vylepšená barva by mohla být nastříkaná na plast, sklo a dokonce i tkaniny. Dle vize vědců by tak v budoucnu neměl být problém, aby vaše šaty dodávaly energii pro váš .

Vědci však jdou ještě dále. Svou solární barvu by rádi viděli jako součásti střešních tašek. Místo těžkopádných panelů byste tak ani nepoznali, že na vaší střeše leží obrovský zdroj elektrické energie.

Další oblast, která se přímo vybízí, je . Solární barva by mohla být na každé jednoduše nanášena přímo v automobilce – v lakovně.

Problémem je, jak mnozí již tuší, účinnost. Samotná solární barva je levná, ale účinnost v současné době dosahuje pouze 3 %. Vědci však věří, že se jim podaří dosáhnout účinnosti až 10 %, při které by již aplikace mohla být komerčně životaschopná. Tak jim držme palce!

physorg.com
Sdílet:

8 komentářů: „Solární články ve spreji

  • 24. 2. 2011 (18.40)
    Permalink

    0,5 m2 ???
    To je napriklad obdlznik o rozmere 50 x 100 cm
    Som chlap so 194 cm vysky, ale taky chrbat nemam. A navyse by som musel lezat na zemi, aby som vystavil chrbat slnecnemu ziareniu. Ale budiš.

    1000 W/m2 ???
    Na prave poludnie, v lete. V skutocnosti okolo 250 W/m2.

    Kolko bude stat ta bunda, kalhoty, kšiltovka, turistický stan?
    Aku CO2 stopu zanechaju?
    Co s recyklaciou?

    Radsej zostanem pri klasickej turistike, pri ohni a tak.

    Reagovat
  • 24. 2. 2011 (15.39)
    Permalink

    Tak jsem Vás vzal za slovo a chopil se kalkulačky.
    Budeme se bavit o napájení iPodu, mobilu či jiného elektronické zařízení pomocí oblečení se solárními články. Aktivní plochu solárních článků na oblečení jsem spočítal na minimálně 0,5 m2 (bunda). Intenzitu slunečního záření jsem ponechal standardních 1000 W/m2 . Při účinností článků 3 % (vědci chtějí dosáhnout 10 %) bude výkon solárních článků na blůze 15 W. Ať se nám to lépe počítá, a také se započtením horších světelných podmínek, řekněme, že výkon bude 10 W.
    Nabíječka na mobil dodává do mobilu napětí 6 V a proud 0,5 A což činí 3 W (výkon = proud x napětí). Takže těch našich 10 W bude pro nabíjení mobilu s přehledem stačit. Stačil by i 3x menší výkon.
    Další část otázky se týkala konkurenceschopnosti “solárních článků ve spreji”.
    Koupil byste si bundu, kalhoty, kšiltovku, turistické stan za přijatelnou cenou, pokud by byl schopen napájet mobil a přitom dobíjet baterku? Hodil by se vám stan, který by přes den zachycoval sluneční energie a v noci napájel LED diody pro osvětlení stanu?

    Reagovat
  • 23. 2. 2011 (23.19)
    Permalink

    Ale, ale, pánové. Už desiatky rokov su na trhu kalkulacky. Hodte si to do nej a potom rozpravajte o doplnovani, navrate so ziskom a nabiajni pre iPod.

    Reagovat
  • 23. 2. 2011 (17.41)
    Permalink

    Jen tak dal. Kritici a posmevackove jsou jiste zaneprazdneni efektivni konstruktivni cinosti ktera je v popredi badani vedcu z U of T.

    Reagovat
  • 23. 2. 2011 (16.16)
    Permalink

    Nesmíte ale brát, že „solární články ve spreji“ by mohly nahradit ty křemíkové v poměru 1:1. Vždy se dívejte na novou technologii tak, že by mohla doplňovat jiné.
    Mecenášům jde o jediné, aby dostali své peníze zpět se ziskem. Pokud bude projekt komerčně úspěšný, tedy zaplatí se vývoj + nějaký zisk bude to úspěch.

    I těch 3% může být dost, pokud bude vaše bunda vyrábět dostatek energie pro váš Ipod.

    Reagovat
  • 23. 2. 2011 (1.18)
    Permalink

    Ze si ti ludia veria? Ja by som si tiez „veril“, keby som mal za sebou priblbleho mecenasa, ktory by strkal do vyskumu tolko penazi, kde z jednoho metra stvorcoveho ziskate maximalne 200 watov. Pri ucinnosti 100%. Dnes je strop 20%? Pri sprejoch 3%?

    Taketo projekty moze platit len ten, kto uz na zakladke mal problemy s matematikou.

    Peace … miro novak

    Reagovat
  • 22. 2. 2011 (21.06)
    Permalink

    Pokud se v budoucnu solární články stanou tak lehkými a tenkými jako např. list papíru, bude to pořád hračka? Vždyť při takové úrovni hmotnosti, rozměrů a ohebnosti jsou možnosti aplikace skoro nekonečné.
    Tedy dle mého. Hmotnost, rozměry a cena jsou opravdu hlavní překážkou rozšíření solárních článků do běžného života.
    Neříkám, že „solární články ve spreji“ jsou správnou cestou. Lidé, kteří je vyvíjejí, si však očividně věří.
    Doporučuji pro názornost video, které naleznete na adrese: http://www.physorg.com/news/2011-02-solar.html

    Reagovat
  • 22. 2. 2011 (20.24)
    Permalink

    Co je to za kravina? Prý váha. Problémem současných fotovoltaických panelů je to, že jsou to předražené a neefektivný hračky, které pokud se zapojí do sítě tak jsou leda přítěží jak z technického tak z finančního hlediska (nikoli však pro provozovatele z důvodu zhovadilého zákona). Tzv. solární barvy zcela určitě nemají účinnost 3%, nýbrž stěží 1%, a to ještě v laboratorních podmínkách.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.