Solární chodník je výkonnější než se čekalo

Když před pár měsíci v Amsterdamu otevřeli první solární cyklostezku, způsobilo to ohromný poprask. Mediální bouře na čas utichla, abychom se nyní mohli dozvědět, že solární chodník/cesta funguje mnohem lépe, než se předpokládalo.

„Kdyby všechny cyklostezky v Holandsku překryly solární panely, nemusely by se budovat žádné energetické farmy.“  Zdroj: Solaroad
„Kdyby všechny cyklostezky v Holandsku překryly solární panely, nemusely by se budovat žádné energetické farmy.“ Zdroj: Solaroad

Sedmdesát metrů délky solárního chodníku/cyklostezky na předměstí amsterodamského Wormerveeru a Krommenie totiž bylo schopno vygenerovat téměř 3000 kWh, tedy prakticky tolik co by postačilo k celoročnímu zásobování průměrné domácnosti.

Nebo nabíjení elektromobilu, případně k nepřetržitému provozu výstražného osvětlení celého dopravního uzlu. „Pokud to převedeme do řeči čísel, ročně je schopen jeden metr čtvereční solární vozovky generovat v průměru 70 kWh,“ říká Sten de Wit, tiskový mluvčí SolaRoad. „To je mnohem víc, než jsme doufali. A teď si jen představte ten potenciál, který se nabízí.“

Právě to, že možnosti jsou tak široké prý přimělo tým SolaRoad a partnerské technology z TNO k tomu, aby chodník rozšířili. Do roku 2016 tak zvětší svou délku na rovných sto metrů, a bude i nadále pod drobnohledem výzkumníků.

Rozšíření, které bude stát další tři miliony eur, by se mohlo zdát poněkud marnotratným krokem, ale Holanďané přemýšlejí o několik tahů dopředu. Přední cyklistická velmoc Evropy má totiž k dispozici na 144 000 kilometrů cyklostezek, které by se teoreticky mohly současně stát solárními elektrárnami. Holandsko by tak nepotřebovalo žádné solární farmy nebo větrné elektrárny navíc, jen by využilo již zastavěnou plochu.

Finální rozhodnutí bude do značné míry záležet na tom, jak si v testech i nadále povede oněch sedmdesát metrů. Pokud chodník u Amsterodamu vydrží tlak chodců a cyklistů (v průměru přes něj přejede 2400 cyklistů za den), bude to silný argument pro národní cyklo-solarizaci.

De Wit neskrývá optimismus. „Trvalo to pět let, než jsme přišli s dostatečně odolným materiálem. Za necelý rok jsme měli jen jednu malou poruchu.“ Solární chodník se zatím bez poškození vypořádal i s dvanáctitunovým hasičským autem. Jak dále doplňuje de Wit, provozní životnost solárních vozovek se pohybuje kolem dvaceti let.

Sdílet: