Setrvačníky jsou možná budoucností energetiky

Velkou slabinou současných je, že se nedokáží vyrovnat s náhlými poklesy nebo nárůsty výroby energie. Přitom právě toto přinášejí a jednou ze zásadních překážek jejich dalšího rozšiřování je i zastaralost rozvodných sítí. Jednou z možností na vyrovnávání jsou . Anebo setrvačníkové elektrárny!  
setrvačníky jako elektrárny

Moderní setrvačníky jsou skutečným skvostem současné technologie. Jejich výhodou je jednoduchost výroby, nulové emise a výrazně nižší cena proti například uhelným elektrárnám. Právě proto se americká společnost Beacon Power rozhodla, že na ně vsadí.

setrvačníky jako elektrárny

Její setrvačníky rotují rychlostí až 16 000 ot./min., což znamená povrchovou rychlost okraje asi 2 machy – tedy dvakrát rychlejší než zvuk. Proto je vše uzavřeno ve vakuu, aby se omezilo tření a energetické ztráty. Navíc se využívá levitace za pomoci permanentních magnetů a elektromagnetických ložisek.

Hlavní výhodou setrvačníků je skutečnost, že mohou být „spuštěny“ a dodávat energii do sítě, nebo ji naopak nabírat, během pouhých sekund. Jsou také snadno škálovatelné. Deset setrvačníků o energii 25 kWh se údajně dohromady vyrovná výkonu jednoho megawattu. Beacon aktuálně buduje 20MW elektrárnu poblíž města Stephentown. Ale plány jsou i na další provozy.

Discovery, Discovery
Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

8 komentářů: „Setrvačníky jsou možná budoucností energetiky

  • 9. 11. 2010 (7.20)
    Permalink

    Možná je to tady již zmíněno, ale co takhle odstředivý setrvačník. Osazený závažím, které by se vzdalovalo od osy v závislosti na otáčkách. Čím vyšší otáčky. Tím nižží nároky na dodávanou energii. A přitom rozběh by byl snadný.

    Reagovat
  • 24. 2. 2010 (16.49)
    Permalink

    Akorát by chtělo aby byly uložený vodorovně s rovníkem :) Jinak by se prali se zemí při otáčení :) a dokonce by mohli zpomalit otáčení země ve velký míře :D

    Reagovat
  • 11. 2. 2010 (14.51)
    Permalink

    Mne sa zda, ze niektore vlaky pouzivaju zotrvacniky na rozbiehanie (aj unas). Problem je v ich vahe (okolo 5 ton) a maju tak 10kWh. Jazdia po rovnom povrchu a brzdia (rozbiehaju) sa „pomnaly“, tak sa to da pouzit.

    Reagovat
  • 9. 2. 2010 (11.07)
    Permalink

    A mozno by sa to dalo pouzit aj priamo do aut, keby sa to vyrabalo napr. z ochudobneneho uranu :-). Ovsem tam by asi vznikol problem s loziskami (razy pri brzdeni, alebo jazde po hrbolatej ceste) a uchytenim celeho telesa zotrvacnika.

    Reagovat
  • 9. 2. 2010 (10.42)
    Permalink

    To by nebolo zle ani pre domacnost, ako zalozny zdroj-jeden by stacil u beznej domacnosti aj na tyzden. 10 zotrvacnikov s energiou 25kWh (250kWh) by samozrejme dokazalo poskytnut vykon 1MW, ale trvalo by to len 0.25h-teda 15 minut.

    Reagovat
  • 3. 2. 2010 (23.15)
    Permalink

    Setrvačníky by mohli v zapojení s kogeneračními jednotkami snižovat přenosové ztráty elektřiny při dopravě. Zároveň by se snížila závislost na několika velkých zdrojích. Stejně jako je tomu u internetu mnoho zdrojů malá zranitelnost velká variabilita.

    Reagovat
  • 3. 2. 2010 (20.45)
    Permalink

    Možným dalším způsobem regulace výkyvů způsobených nestabilitou obnovitelných zdrojů, se do budoucnosti jeví nabíjení baterií elektromobilů. Těm nevadí různě přerušovaný nabíjecí cyklus a rozvodné závody jistě umí vymyslet nějaký šikovný tarif HDO, napasovaný na tuto nestabilitu. A nejlepší na tom je, že to bude téměř zadarmo, baterie přece platí majitel elektromobilu! To budou kšefty!

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.