Obnovitelné zdroje a LED osvětlení = zaměstnanost a ekonomický růst

Že střešní solární elektrárny a malokapacitní větrné farmy mohou významně ovlivnit kvalitu života obyvatel v izolovaných koutech země se už ví. Na to, že sektor obnovitelných zdrojů energie a efektivního osvětlení s pomocí LED ale může být v těchto místech i významným hybatelem regionální ekonomiky museli přijít až odborníci z Národních laboratoří Lawrence Berkeleyho (NLLB).

Spolu s OZE a LED světly totiž mohou do zmíněných izolovaných míst přijít až dva miliony nových pracovních příležitostí. Posun v kvalitě života obyvatel se u lokálních elektrických sítí a off-grid systémech dotýká mnoha oblastí.

Úspory za palivo do akumulátorů, náhrada neekonomických a oči kazících svíček, omezení sběru dřeva potřebného na otop zatím stály na špici toho, co bychom považovali za pokrok v daných oblastech.

To, že čistá energie a kvalitní osvětlení může znamenat nejen jednorázové výdaje do inovace, ale také vítanou pracovní příležitost, zatím stálo stranou.

Toho, co mohou obnovitelné zdroje energie pro rozvojové země a izolované komunity znamenat, si Evan Mills z NLLB všímá už více než dvacet let. Původně byl ale k otázce reálného přínosu moderního LED-osvětlení skeptický.

Za každou jednou moderní lampou totiž stojí ztráta pracovního místa lidí, kteří vyrábí svíčky, sbírají dřevo nebo prodávají palivo. Posun od čmoudících kamen a prskajících svíček nemusí nutně vždy znamenat cestu k lepšímu životu.

„Srovnat to, kolik pracovních míst zanikne a kolik nových pracovních příležitostí se vytvoří, se proto stalo mým novým cílem,“ dodává Mills. Jsou totiž tací, kterým stačí trochu pomoci, a další, kteří se bez pomoci vůbec neobejdou.

Z Millsova výzkumu pochází celá řada zajímavých údajů. Díky němu například víme, že po celém světě existuje na 274 milionů domácností, které nemají přístup k elektřině. Necelá polovina z nich (112 milionů) se řadí mezi domácnosti žijící za hranicí úplné chudoby.

Pro většinu z nich zatím nepřipadá v úvahu jakákoliv alternativní energetická aplikace, s výjimkou těch nejlevnějších solárních panelů. Tady je situace nejhorší, a vyvážení možné alternativy se stávající nabídkou práce je nejkomplikovanější.

V Mali, Nigérii, Sierra Leone, Indii, Indonésii a Keni je situace lepší. A zde také domácí výroba osvětlení (svíček, kerosinových lamp), nepředstavuje tak intenzivní sféru zaměstnanosti.

Dohromady se v těchto zemích věnuje výrobě osvětlení jen asi 150 000 lidí. „Výroba LED-lamp je přitom spjata s tvorbou většího počtu pracovních míst,“ počítá Mills. „Na jeden milion LED-lamp připadá 17 000 pracovních míst.“

Roznásobením a potenciální velikostí trhu pak zjistil, že přínos nového osvětlení v těchto zemích výrazně převýší počtem vytvořených míst ty zanikající.

Právě do těchto zemí by podle Millse měla směřovat podpora rozvoje výroby LED-osvětlení a solárních aplikací, zatímco ke zmíněným 112 milionům kriticky chudých domácností by se měla sbíhat podpora na pořízení OZE.