Kolik vody spotřebuje jedna žárovka?

Napadlo vás někdy, že šedesátiwattovou žárovkou proteče za jeden rok svícení až 6300 litrů vody? Jistě, přirovnání o bublající žárovce s vodou je trochu přitažené za vlasy, ale smutnou pravdou je, že na výrobu elektřiny se skutečně spotřebovává značné množství vody.

Množství vody potřebné k výrobě energie se liší podle typu užité technologie, Ne každý je stejně efektivní. Zdroj: en.wikipedia.org
Množství vody potřebné k výrobě energie se liší podle typu užité technologie, Ne každý je stejně efektivní. Zdroj: en.wikipedia.org

Například v USA je 39 % z celkové spotřeby „sladké“ vody využito v chladicích systémech tepelných elektráren. Ne všechny technologie výroby elektřiny jsou ale na vodu tak náročné.

Tři dosud nejrozšířenější technologie výroby elektřiny souvisí s využitím uhlí, zemního plynu a uvolňováním energie vázané v jádře atomů.

Ani jedna z nich se ale neobejde bez vody. Všechny tři totiž v principu fungují jen na tom, že vodu ohřevem promění v páru, která pak roztáčí turbíny, jež generují energii. Vidíme sice vodu v řece, nebo kapající z kohoutku v kuchyni, ale málokdo si už povšimne vody, která stojí za elektřinou kolem nás.

Web Harvesting Rain Water (HRW) před nedávnem uveřejnil zajímavé srovnání toho, jak jsou jednotlivé způsoby výroby elektřiny „žíznivé“ a předložil tak velmi silný argument pro volbu některých zdrojů energie.

Tepelné elektrárny nejsou právě příkladem hospodárného a efektivního využívání vložené energie. Většinou totiž dosahují jen účinnosti okolo 33 %, což znamená, že dvě třetiny energetického potenciálu je zbytečně promrháno.

Důležitá je i otázka primární distribuce energie, tj. kdo je tím největším žroutem. Pokud zůstaneme u příkladu , 37 % vyrobené energie zamíří k lidem, tj. na vytápění, osvícení a třeba klimatizování domácností.

Těsně za rezidenční sférou se s 36 % drží komerční sféra využití energie, a sérii uzavírá průmyslové využití, které spolkne 27 %. Pokud ale jde o globální srovnání, naráží statistika HRW na problém, kterým je značný rozptyl průměrné spotřeby v jednotlivých zemích.

V jedné tabulce se nám totiž sejdou země jako Haiti, kde průměrná měsíční spotřeba přepočítaná na obyvatele činí jen 2 kWh, zatímco třeba na Islandu napočítáme 4172 kWh.

Průměrnou měsíční spotřebu energie u Číny snižuje počet obyvatel této rozlehlé a lidnaté země, dostáváme se tedy k číslu 205 kWh, zatímco nám blízké Německo nebo Velká Británie se drží okolo 620 kWh. Bez ohledu na spotřebu v jednotlivých zemích ale můžeme z grafů HRW vyčíst (horní a dolní hranice průměru) spotřebu litrů vody, potřebnou na generování jedné kilowat hodiny pro konkrétní technologie.

Vidíme, že vodní elektrárny (113 857 až 170 340 litrů vody na jednu kWh) stojí rozhodně na pomyslné špici neefektivity. Ani geotermální energie (6416 – 2271 l H2O/kWh) se bez vody neobejdou, stejně jako solárně-termální či koncentrační solární elektrárny (3483 – 2839 l H2O/kWh).

Neoblíbené čmoudící uhelné tepelné elektrárny si nestojí o nic lépe. 2120 – 1136 l H2O/kWh nehovoří v jejich prospěch o nic více, než údaj spotřeby vody pro jadernou energetiku (2972 – 1154 l H2O/kWh). Nebudeme už čtenáře déle napínat, fotovoltaika i větrná energetika dosahují jednoznačně nejnižších hodnot. Interval spotřeby vody na generování 1 kWh, se pohybuje mezi 4-0 l H2O/kWh, což mluví přesvědčivě v jejich prospěch.

Sdílet:

8 komentářů: „Kolik vody spotřebuje jedna žárovka?

  • 5. 11. 2016 (22.14)
    Permalink

    Nebudeme už čtenáře déle napínat, fotovoltaika i větrná energetika dosahují jednoznačně nejnižších hodnot. Interval spotřeby vody na generování 1 kWh, se pohybuje mezi 4-0 l H2O/kWh, což mluví přesvědčivě v jejich prospěch.—- Ano. To je pravda, ale zase na druhou stranu větrné elektrárny spotřebovávají sta tisíce kubíků vzduchu a fotovoltaika přispívá k oteplování planety. Zde jednoznačně dosahuje nejnižších hodnot vodní elektrárna.

    Reagovat
  • 9. 10. 2014 (7.17)
    Permalink

    Taky se mi zdá velice zavádějící, když si např. mělnická uhelná elektrárna bere vodu z řeky a vrací ji zpět asi o 5 stupňů celsia teplejší, není přece znehodnocená ani spotřebovaná. Tato čísla jsou velice zavádějící.

    Reagovat
  • 8. 10. 2014 (15.03)
    Permalink

    Tento text zdá se mi poněkud podivný, zkuste si zajet do Dukovan a pobavit se s lidmi, te elektrárna by brala 2000l/s kdyby jela bez věží, výkon je 2000MW. Tedy za hodinu by si vzala 7 200 000l. 1MWh pak tedy potřebuje 3600l/h, to je 3,6l/kWh, znovu podotýkám že je to při provozu bez věží, chcete-li při havarijním stavu, jinak je to v desítkách litrů za sekundu pro celou elektrárnu.

    Plýtnání vodou je u hydroelektrárny směšné, v naší zemi je spád MVE většinou 2m, její vteřinová spotřeba je asi 65 litrů na kW, za hodinu tedy 234 000l, ale ta vody je odvedena na pár metrů a nikde o ni nepřicházíme.

    Takže článek bych si dovolil nazvat zavádějícícm.

    Reagovat
    • 13. 10. 2014 (6.16)
      Permalink

      Súhlasím. VE a MVE vodu nespotrebujú, tá nimi len preteče. O spotrebe vody môžeme hovoriť v domácnosti, ale čoa vodných elektrárni týka, myslím že nie.

      Reagovat
  • 8. 10. 2014 (8.09)
    Permalink

    Dobrý den, na chyby a překlepy na tomto webu jsem si trochu zvykl, ale v titulku? Mám tento web strašně rád, jsem pravidelný čtenář a děkuji za hezké čtení. Jen prosím redaktora, zda může po sobě články nejdříve přečíst. Děkuji a přeji Vám mnoho zdaru.
    Pavel

    Reagovat
  • 8. 10. 2014 (6.46)
    Permalink

    Opravme ma prosim, ale nie je ta voda nahodou v uzavretom kolobehu? voda-para-voda? cast sa sice odpari v chladiacich veziach (atom), ale taktiez sa nestrati – len zmeni skupenstvo a vracia sa do velkeho kolobehu – tentoraz prirody, takze by som to tak tragicky nebral :)

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.