Kolik vody spotřebuje jedna žárovka?

Napadlo vás někdy, že šedesátiwattovou žárovkou proteče za jeden rok svícení až 6300 litrů vody? Jistě, přirovnání o bublající žárovce s vodou je trochu přitažené za vlasy, ale smutnou pravdou je, že na výrobu elektřiny se skutečně spotřebovává značné množství vody.

Množství vody potřebné k výrobě energie se liší podle typu užité technologie, Ne každý je stejně efektivní. Zdroj: en.wikipedia.org
Množství vody potřebné k výrobě energie se liší podle typu užité technologie, Ne každý je stejně efektivní. Zdroj: en.wikipedia.org

Například v USA je 39 % z celkové spotřeby „sladké“ vody využito v chladicích systémech tepelných elektráren. Ne všechny technologie výroby elektřiny jsou ale na vodu tak náročné.

Tři dosud nejrozšířenější technologie výroby elektřiny souvisí s využitím uhlí, zemního plynu a uvolňováním energie vázané v jádře atomů.

Ani jedna z nich se ale neobejde bez vody. Všechny tři totiž v principu fungují jen na tom, že vodu ohřevem promění v páru, která pak roztáčí turbíny, jež generují energii. Vidíme sice vodu v řece, nebo kapající z kohoutku v kuchyni, ale málokdo si už povšimne vody, která stojí za elektřinou kolem nás.

Web Harvesting Rain Water (HRW) před nedávnem uveřejnil zajímavé srovnání toho, jak jsou jednotlivé způsoby výroby elektřiny „žíznivé“ a předložil tak velmi silný argument pro volbu některých zdrojů energie.

Tepelné elektrárny nejsou právě příkladem hospodárného a efektivního využívání vložené energie. Většinou totiž dosahují jen účinnosti okolo 33 %, což znamená, že dvě třetiny energetického potenciálu je zbytečně promrháno.

Důležitá je i otázka primární distribuce energie, tj. kdo je tím největším žroutem. Pokud zůstaneme u příkladu , 37 % vyrobené energie zamíří k lidem, tj. na vytápění, osvícení a třeba klimatizování domácností.

Těsně za rezidenční sférou se s 36 % drží komerční sféra využití energie, a sérii uzavírá průmyslové využití, které spolkne 27 %. Pokud ale jde o globální srovnání, naráží statistika HRW na problém, kterým je značný rozptyl průměrné spotřeby v jednotlivých zemích.

V jedné tabulce se nám totiž sejdou země jako Haiti, kde průměrná měsíční spotřeba přepočítaná na obyvatele činí jen 2 kWh, zatímco třeba na Islandu napočítáme 4172 kWh.

Průměrnou měsíční spotřebu energie u Číny snižuje počet obyvatel této rozlehlé a lidnaté země, dostáváme se tedy k číslu 205 kWh, zatímco nám blízké Německo nebo Velká Británie se drží okolo 620 kWh. Bez ohledu na spotřebu v jednotlivých zemích ale můžeme z grafů HRW vyčíst (horní a dolní hranice průměru) spotřebu litrů vody, potřebnou na generování jedné kilowat hodiny pro konkrétní technologie.

Vidíme, že vodní elektrárny (113 857 až 170 340 litrů vody na jednu kWh) stojí rozhodně na pomyslné špici neefektivity. Ani geotermální energie (6416 – 2271 l H2O/kWh) se bez vody neobejdou, stejně jako solárně-termální či koncentrační solární elektrárny (3483 – 2839 l H2O/kWh).

Neoblíbené čmoudící uhelné tepelné elektrárny si nestojí o nic lépe. 2120 – 1136 l H2O/kWh nehovoří v jejich prospěch o nic více, než údaj spotřeby vody pro jadernou energetiku (2972 – 1154 l H2O/kWh). Nebudeme už čtenáře déle napínat, fotovoltaika i větrná energetika dosahují jednoznačně nejnižších hodnot. Interval spotřeby vody na generování 1 kWh, se pohybuje mezi 4-0 l H2O/kWh, což mluví přesvědčivě v jejich prospěch.

Sdílet: