Dům ze slámy: podívejte se jak se staví

Eva Zacharová, Marek Eineigel a jejich Natálka s Adámkem se rozhodli postavit si rodinný dům z přírodních – místních materiálů metodou nosné slámy. Vedení projektu se ujal Jakub Wihan, který dlouhodobě působil v Británii a tam tuto techniku rozvíjel. Placeného týdenního workshopu za slunného květnového týdne měli možnost se zúčastnit i další zájemci o přírodní stavitelství.

Nový rodinný dům má betonové základ a jednoduchý dřevěný skelet - zbytek jsou slaměné balíky, foto: Ekologické bydlení
Nový rodinný dům má betonové základ a jednoduchý dřevěný skelet - zbytek jsou slaměné balíky, foto: Ekologické bydlení

Rodina získala stavební povolení na projekt jednopodlažního rodinného domu o rozloze 130 m2 zastavěné plochy. Dům bude mít sedlovou střechu a obytné podkroví. V loni na podzim se ještě stihly provést mělké základy bez cementu, vyzdít kamenný, superizolovaný sokl a zateplit budoucí hliněnou podlahu drceným pěnosklem.

Nový dům stojí v krásném sadu ve svahu vesničky Chrášťany u Litoměřic s dechberoucím výhledem do „zahrady Čech“, oblasti Českého středohoří. Stavby se účastnila jak široká rodina, tak i zájemci z celé České republiky.

Profesní různorodost byla překvapující – o přírodním stavitelství se přišli něco dozvědět a vyzkoušet si ho profesionálové, ženy i muži, z oblasti telekomunikací, informačních technologií i třeba projektantství.

Jakub Wihan (uprostřed v zeleném) dohlíží na správné stavební postupy, foto: Ekologické bydlení
Jakub Wihan (uprostřed v zeleném) dohlíží na správné stavební postupy, foto: Ekologické bydlení

První den kurzu byl věnován výrobě ukázkových balíků (550x400x850 mm) vhodných pro stavbu nosné slámy. Právě balíky se nakonec ukázaly být největším problémem – pro techniku nosné slámy je to klíčová komponenta a musí být co nejkvalitnější. V Chrášťanech ale napoprvé příliš kvalitní balíky nebyly k dispozici, takže se i o závěrečném víkendu muselo složitě třídit a přebalovat.

Problémy s balíky přinesly jistý skluz, přesto vládla pohodová atmosféra. Každý den se společné snídalo, obědvalo i večeřelo. Odpoledne navíc probíhaly přednášky na témata, která jednotlivým skupinkám Jakub Wihan a Daniel Grmela, další z lektorů kurzu, zadávali. Např. hliněné omítky. Cílem bylo seznámit účastníky kurzu s touto technologií a zároveň najít a namíchat tu správnou hliněnou omítku pro dům.

Souběžně se stavbou domu probíhalo míchání hliněné omítky pro pozdější omítání domu, foto: Ekologické bydlení
Souběžně se stavbou domu probíhalo míchání hliněné omítky pro pozdější omítání domu, foto: Ekologické bydlení

Kromě toho se přednášky týkaly také témat zakládání bez cementu, projektování domů ve kterých se nemusí topit z nosné slámy a dalších přírodních materiálů, základní principy stavění z nosné slámy, prevence hniloby ve slaměném zdivu a zateplování existujících domů balíky slámy.

Věčný optimista Jakub Wihan i přes problémy s balíky věřil, že se dílo podaří. Ještě v sobotu se ale dostavovaly obvodové zdi do předem připraveného jednoduchého skeletu, který si bratr Evy Zacharové podle svých slov prostě nenechal vymluvit.

Balíky, kritická komponenta každého domu ze slámy, nebyly příliš kvalitní, a tak se musely přebalovat, foto: Ekologické bydlení
Balíky, kritická komponenta každého domu ze slámy, nebyly příliš kvalitní, a tak se musely přebalovat, foto: Ekologické bydlení

„Kdyby se s balíky přeci jen něco stalo, tak se ty stěny dají jednoduše vybourat a udělat nové,“ uvažoval prakticky. Stejně tak betonové základy byly podle něj nutností bez které by na stavbu nepřistoupil.

Účastníci kurzu stanovali na rozlehlém pozemku, který se stal na několik týdnů zároveň stavbou, dílnou a učilištěm. Kuba Wihan zde mohl předávat své bohaté zkušenosti z Británie, kde se podílel na četných projektech slaměných domů sdružení Amazonails. Stavbu dnes samozřejmě můžete najít na mapě slaměných domů v ČR sdružení Veronica.

Nové balíky už byly lepší, měly především tu správnou tvrdost, foto: Ekologické bydlení
Nové balíky už byly lepší, měly především tu správnou tvrdost, foto: Ekologické bydlení

V současné době probíhá zastřešování objektu. Stlačení balíků podle Jakuba Wihana dopadlo dobře. Celkem se kurzu účastnilo 16 lidí. Projekt budeme i nadále sledovat a v průběhu následujících měsíců přinášet zprávy jak se stavbě daří.

Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

27 komentářů: „Dům ze slámy: podívejte se jak se staví

  • 5. 11. 2015 (19.20)
    Permalink

    Zdravím ekopřátelé. Do dvou let bych rád postavil rekreační chatičku 6x8m formou dřevo, sláma, hlíněná omítka. Několik věcí jsem si již na internetu přečetl a na youtube shlédl. Uvítal bych pokec, radu, či plánek na stavbu menší chatičky. Rád budu informace sdílet.

    Reagovat
  • 13. 10. 2014 (11.37)
    Permalink

    Ahoj všem((:
    Čerstvě se zajímám o tyto stavby .Hlásím se jako pomocná ruka k jakékoliv práci na těchto domech. Volejte na tel.:737977200

    Reagovat
  • 20. 1. 2014 (10.09)
    Permalink

    chytrak: Ahoj, naprosto s tebou souhlasím, dost mě mrzí, že k tomu všichni přistupují s vidinou tučného zisku. Kam se poděla ta původní myšlenka i třeba Zemělodě, že je to koncept pro každého bez nutnosti hypotéky a přitom ty projekty a materiály (i workshopy) stojí šílené peníze. Letos taky zvažujeme nad zatím menší stavbou hliněno-slaměného domu svépomocí, kde bysme taky uvítali dobrovolníky zadarmo (spíš navíc dostanou od nás jídlo a pití) :) Je někde na tebe kontakt?
    A jsme i pro tenhle způsob výpomoci.

    Reagovat
    • 7. 6. 2015 (18.53)
      Permalink

      Proč hned tučného zisku, já jsem architekt a už řadu let se slaměnými domy zabývám. Po letech přemýšlení a zkoušek jsem vyvinul postup pro opravdu levnou technologii z nosných slaměných balíků, bez základů, jednoduchou. Nicméně dokonce i architekt musí být z něčeho živ. nevím čím se živíte vy, ale zadarmo asi taky nepracujete.

      Reagovat
      • 7. 6. 2015 (18.58)
        Permalink

        jo ještě poznámka, o 500/hodinu se mi může možná zdát, bohužel situace v našem oboru je dosti jiná. Zjišťuju momentálně při dozorování a řízení docela komplikované rekonstrukce barokní fary, že i instalatér si bez okolků řekne a dostane víc než architekt s 25 letou praxí.

        Reagovat
  • 15. 11. 2013 (15.57)
    Permalink

    Caute, ja jsem zjistil, ze zadarmo zadne informace nikdo nedostane. Tedy, dostane, ale jak psal pan architekt vyse – rozchazeji se.
    Mrzi mne, ze vsichni stavitele se tvari jako spasitele lidstva (ekodomy,pasivni,pomahame prirode a lidem), ale za vsechno si nechaji zaplatit. A je nutno podotknout, ze tucne. Konzultace – 500 Kc/hodina.. to mi staci. To je jak pravnik (brat s rezervou)..
    Mam nacteno spousty informaci, teoreticky zvladam vsechno, jen nejsem schopen sam neco takoveho postavit, protoze nemam zadne zkusenosti a nechci, aby se mi domek, do ktereho investuji vsechny penize a jeste se zadluzim, za dva roky spadl. Takze nakonec nejakeho takoveho „slamenneho pravnika“ budu potrebovat..:) a take ho pekne zaplatim, achjo..
    Kazdopadne chtel bych svou stavbu pojmout jako workshop zdarma, kde lidi prijedou pomoci a neco se priuci s tim, ze v prubehu stavby se bude vse pekne fotit a natacet a ihned radeji i psat denik a podrobnosti, abych potom mohl vydat ZDARMA opravdu fundovany navod, jak na to.. Šel by do toho někdo se mnou?

    Reagovat
  • 19. 8. 2013 (18.48)
    Permalink

    Ahoj, jsem architekt, a oblast ekologického stavitelství se zájmem sleduji již několk let. Ke stavebnímu povolení: Stavba musí splňovat mechanické vlastnosti, které jsou definovány normou. To by mělo být v projektu doloženo statickým výpočtem, který musí vycházet z normových hodnot pro jednotlivé stavební materiály (jako je tomu u dřeva), nebo z hodnot deklarovaných jednotlivými výrobci stavebních materiálů. Jinak nezbyde nic jiného, než u těchto staveb uvádět jako nosnou konstrukci dřevěný rám, i když to tak není. Potom je ovšem postavená stavba s rozporem s vydaným stavebním povolením a hrozí pokuta, nebo její odstarnění, pokud bude úředník nepřející. Je na čase, aby se sláma stala uznatelným stavebním prvkem, nejen jako izolační výplň. Je to běh na dlouhou trať a musí se toho chopit nějaký nadšenec, který dotoho bude cpát peníze a čas, takže pravděpodobně ze strany komerčních výrobcců materiálů.

    Reagovat
  • 5. 1. 2013 (11.45)
    Permalink

    Ahoj, chtěl bych se zeptat na financování takové stavby. Jde to financovat klasickou hypotékou?

    Reagovat
  • 16. 11. 2012 (19.14)
    Permalink

    Ahoj, tohle všechno okolo stavení ze slámy mě zajímá, a tak kdyby mi někdo ze stavitelů dal na sebe skype a občas jsem se ho mohl na něco zeptat, popř mail. Bylo by to skvělý. Popř nasměrování na patřičnou klidně i cizoajazyčnou literaturu. Nulový spotřebě energie zdar…

    kdyžtak: michal.zamostny@gmail.com

    Reagovat
  • 25. 9. 2012 (9.10)
    Permalink

    Velice zajímavý článek. S hliněnými omítkami máme velmi dobrou zkušenost, je to prakticky taková novinka. Dají se už poměrně dobře sehnat (např. zde http://www.hlineneomitky.cz) a vypadají fakt zajímavě. Navíc se nám líbí jejich přírodní vzhled. Doporučujeme jít do toho.

    Reagovat
  • 14. 6. 2012 (6.43)
    Permalink

    Dům ze slámy vypadá naprosto fantasticky. Už jsem po tomhle stavebním materiálu pokukovala, když jsme před pěti lety stavěli náš domek, nakonec jsme usoudili, že pro to u nás ještě pořád není ideální prostředí. Přírodní materiály jsme si domů pořídili v jiném provedení (dřevěné schoedy, obklady na domě, dřevěný zahradní nábytek – http://www.nabytek-zahradni.cz/ a pod.), doufám, že se ale technologie stavby ze slámy i u nás rozvine a domků bude přibývat.

    Reagovat
  • 8. 6. 2012 (19.41)
    Permalink

    Domeček vypadá zajímavě… Sami teď uvažujeme o stavbě pasivního rodinného domu. Chceme se na tom podílet i svépomocí a tak nám byla navrhnuta také stavba se slámovou izolací. Jsme z Litoměřic a tak bychom se tam k Vám třeba rádi podívali a třeba si i o tom s Vámi popovídali. Pokud by se Vám to tedy hodilo. Držím Vám palce.

    Reagovat
  • 5. 6. 2012 (8.59)
    Permalink

    Ještě předesílám, že na seznamu sdružení veronika ještě nejsme. Ale snad jednou budeme až se nám dům podaří dostat do obyvatelné podoby.

    Reagovat
  • 5. 6. 2012 (8.49)
    Permalink

    Ještě k otázce s radonem. Pevná ŽB deska vám také nezajistí aby vám radon neprocházel do domu, jediné co se dnes používá je ipa vařená na betonovou desku popřípadě ještě uvažuji o pevně svařované folii, která se dá také na náš povrch uložit. Jelikož máme střední výskyt radonu a jako nejlepší hydroizolace jsem zjistila, že je jíl a vzhledem k tomu, že plánujeme hliněnou podlahu, tak uděláme ještě čistou jílovou dusanou vrstvu která zajistí perfektní hydroizolaci. Zároveň jsme ještě z hlediska vlastností radonu (a to uvolňování především v zimním ododobí do teplejšího prostoru) a po kaonzultaci s odborníkem udělali rozvod trubek, které jsou vedené v podlahové izolované části drceným pěnosklem a trubky jsou napojené na externí přívod vzduchu ke kamnům, takže ve chvíli kdy se zatopí vznikne podtlak nebo tak něco a tento plyn to vytáne. Slměným stavbám zdar :o)))

    Reagovat
  • 1. 6. 2012 (14.46)
    Permalink

    Ahoj ve spolek. Povolování 2 staveb z nosné slámy, na kterých mám to štěstí spolupracovat, se obešlo bez zádrhelů ze strany stavebních úřadů. Úředníci byli sami zvědaví a v obou případech se na slámovací kurzy přišli podívat. Do Božanova dokonce dvakrát. V obou případech se zdáli být nadšení tím, co vidí. Podle zákona je ale nutné stavět nosnou konstrukci z materiálů, které vyhověly zkouškám únosnosti v míře, pro kterou jsou navrhovány. Balíky zatím podobné zkoušky nepodstoupily, proto se v technické zprávě obou projektů radši zmiňuje nosná konstrukce dřevěná. Technická zpráva se odvolává na četné dřevěné sloupky, které se staví podél všech okenních a dveřních otvorů, aby je zajistily proti vyvrácení. Tyto sloupky ve svém výsledku však svislá zatížení nenesou. Volně se zasouvají do střešního věnce. Díky mohutnému dřevěnému střešnímu věnci se svislá zatížení od střešní konstrukce rovnoměrně rozkládají do zdiva z balíků slámy. Zdivo z balíků se zatížením zpevní, zmonolitní a tepelně uzavře.
    Jaká sláma je ta nejlepší? Moji učitelé by odpověděli:
    Místní!
    V Chrášťanech byly místní balíky těžké a hutné. Přesto z nich nebylo jednoduché stavět, protože byly nesoudržné. Krátká sláma. Trvalo nám dlouho, než jsme z balíků, jenž byly k dispozici vybrali ty nejlepší a ty nejlepší upravili tak, aby byly ještě o trochu lepší. Zato jsme se naučili seřizovat balíkovačku. S laskavým svolením zemědělce začaly z balíkovačky padat zhruba za hodinu pokusů přijatelné balíky. Byly by velmi kvalitní – odhadujeme, pokud by se do balíkovačky dostávala volná sláma při sklizni ložená na poli od kombajnu v jednom směru. V Chrášťanech jsme slámu na poli v květnu nenašli. Balíkovačku jsme krmili krátkou slámou z malých balíků s přestřihnutými strunkami.
    No vidíte. A taky to jde.
    Vývoj stavby v Chrášťanech je možné sledovat na stránkách Evy Zacharové:
    https://www.facebook.com/media/set/?set=a.2149547510329.118383.1595603416&type=1&l=2db3c49937

    Reagovat
  • 29. 5. 2012 (19.39)
    Permalink

    to by mně taky zajímalo.. děkuji za otázku

    Reagovat
  • 28. 5. 2012 (21.11)
    Permalink

    Zdravím zastánce eko bydlení. Jsem projektant se specializací na pasivní a nulové domy. problematiku stavění ze slámy již sleduji cca druhým rokem. Po přečtení mnoha publikací se také přiklánim k názoru, že sláma ja velkým kandidátem stavbního materiálu v budoucnosti. Snažim se vždy klientu, kteří přijdou do mé kanceláře jen pro zajímavost tuto problematiku ukázat a čekám kdo bude mít zájem. Bohužel informací, tedy pro mě jako projektanta je zcela málo. Potýkám se z problematikou rozličných technických údajů. Do dnešního dne mi nikdo neřekl, jaký je právě potřebný minymální tlak pro lysování balíků slámy. Také jeden z hlavních úkolů je výběr kvalitní slámy. právě kvalita slámy je rozhodující dle mého názoru a bohužel při pohledu na naše česká pole mám pocit že to je tak trochu překážkou. Naše zemědělská půda trpí z dob minulých přilišným umělým hnojením, tudíž v zemině je spousty dusičnanu apod. Proto se v malém procentu v slámě musí nacházet zelená plevel, která pak vše kazí. Dle mého je nejlepší si jako stavitel sám dohlédnout na samotnou sklizeň a hlavně při jakém počasí se sklizeň provádí. Stačí malá vlhkost (déšť) a slámu nelze použít. Máteli někdo podrobné fyzikální vlastnosti o slámě budu jen rád když je zašlete. V každé publikaci nacházím velmi různé hodnoty lambdy a další fizykální ukazatele. Co se týče problématiky rizika hniloby je rozhodující provádět stavbu ze suché slámy a za suchého počasí. Doporučuji před každou stavbou dukladný harmonogram prací, proto, aby chom délku stavby zkrátily (aby nám do ní nezapršelo než bude, jak se lidově říká, pod střechou. Ve chvíli, kdy máme střechu a provedeme nejpravděpodobněji vápenou omítku máme největší úkol za sebou. Další opatření, aby nám sláma nehnila je velmi složité popisovat, ale z jednodušeně lze říci, jako výstavba pasivního domu, tak stavba ze slámy vyžaduje precizní vyřešení a provedení všech detailů. Sebeměnší odflinknutí stavebního detailů muže být pro slámy nedozírné následky. Dá se tedy řící že sláma je úžasný materiál,ale neodbornost a nezkušenost sní dokáže investorovi přivodit nemalé investiční vícenáklady. Jako projektant se zejména v oblasti jižních čech potýkám z problematikou výskytu radonu. Nedokážu si představit, že dům založíme jen tak na suchém kamenném základů, který pak prakticky nedokážeme vzduchotěsně izolovat, právě proti tomuto nebezpečném plynu. Doporučuji stavitelum ze slámy, vždy tento problém konzultovat s odborníkem na protiradonová opatření. To že někteří říkájí, žedům ze slámy dýchy, nic němení že s tím dýcháme radon. Zajímalo by mě slaměných odborníku, jak toto řeší, když dům nezaloží na pevné a rovné ŽB desce.

    Reagovat
  • 28. 5. 2012 (20.49)
    Permalink

    Slyšel jsem, že je prý stále problém se schvalováním projektů slaměnohliněných domů z nosné slámy ze strany stavebního úřadu. Prý tuto variantu nechce povolit a akceptuje pouze dřevostavbu – s dřevěným skeletem a slaměnými balíky jako výplň/izolace. Nezávisle na sobě mi to potvrdili dva stavbyvedoucí a jeden projektant. Jsou to ale odborníci spíš na klasické stavby, takže to beru s rezervou. Je to skutečně tak? Jaké s tím máte zkušenosti? Všude jinde to jde, jen Češi jako obvykle čekají až někdo objeví Ameriku.

    Reagovat
  • 28. 5. 2012 (19.23)
    Permalink

    Je dom vhodny aj pre alergikov??? Kedze je zo slamy, alebo to nijako interier neovplyvnuje?

    Reagovat
  • 28. 5. 2012 (14.11)
    Permalink

    Myši nejsou hrozbou. Slaměná stěna je stlačena a balík nepředstavuje pro myši lákadlo, neboť po vyhloubení chodby se opět zatáhne. Navíc balíky jsou chráněny silnou vrstvou hliněné omítky a nad zemí.

    Uvědomme si, že tato technika k nám přišla z Británie, kde jsou nároky na stavbu domu daleko vyšší, než u nás a klimatické podmínky o kus náročnější. Prvním krokem je překonat vlastní předsudky a informovat se. Poté už je to krása.

    Reagovat
    • 26. 11. 2013 (12.10)
      Permalink

      No..na větším počtu domů jsem v Británii a Irsku dělal a daleko vyšší nároky sem teda nezaznamenal..naopak sem byl dost často zhrozen..

      Reagovat
  • 28. 5. 2012 (13.09)
    Permalink

    Myší se po pravdě u slaměnných domů obávám, protože mám zkušenost z kameného domu, kde se myši dokážou prokousat a prohrabat 50 cm stěnou.

    Reagovat
    • 8. 9. 2013 (9.33)
      Permalink

      Dle mého názoru a zkušeností bych osobně volila aspoň betonový základ, udělali jsme hliněné omítky a myši už budovali chodbičku ve zdi z jedné do druhé místnosti – ne ve slámě, ale staré chalupě ze smíšeného zdiva – pál.cihla+kámen.

      Reagovat
  • 28. 5. 2012 (9.16)
    Permalink

    Zajímavé, doufám že bude i nějaký podrobnější rozbor postupu.

    Např. by mě zajímalo:
    – Jak moc je tedy složité připravit správný balík slámy?
    – Co třeba paraziti, hmyz a podobná havěť? Nepůjdou po slámě více než po nějaké anorganické izolační látce?
    – Kolik slámy je potřeba?

    Jinak držím palce :).

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.