Vědci dosáhli 46% účinnosti solárních článků
Jen málokteré odvětví energetického průmyslu se vyznačuje natolik dynamickým prostředím, abychom mohli každý měsíc číst o nových „rekordech“, jako u podílu konverze slunečního záření na elektřinu. Dva měsíce zpátky Izraelci 36 %, před měsícem Australci 40 %. 
Jaký je aktuální stav? Držitelem nového světového rekordu v konverzi slunečního záření na elektřinu se stává Evropa, konkrétně německo-francouzský tým bádající v ústavu CEA-Leti.
Zapomeňte na dosavadní rekord, který činil 43,6 %. V laboratořích CEA – Leti už zvládnou účinnost 46 %.
Výsledku bylo dosaženo s využitím nové generace solárních článků značky Soitec/ CEA-Leti z Francie (určených speciálně pro koncentrační elektrárny) v laboratořích německého Fraunhoferova institutu pro solárně energetické systémy ISE.
Předpokládaný potenciál k efektivní konverzi energie z dopadajícího koncentrovaného slunečního záření se má přitom blížit až 50 %.
Největší solární farma v Evropě bude stát u Bordeaux
Solární elektrárny v Německu dosáhly rekordního výkonu 22,24 GW
Klíčem k úspěchu je údajně využití specifických materiálů a členění jednotlivých tenkých článků na „podčlánky“, z nichž každý přijímá a stejný podíl dopadajících fotonů.
Výsledek, šestačtyřicet procent konverze slunečního záření, potvrdili i japonské Laboratoře národního institutu pro vědu a vývoj pokročilých průmyslových technologií.
Tento ústav ve světě sehrává roli hlavního arbitra a odborníka, pokud jde o hodnověrná měření za standardizovaných měřičských podmínek v laboratořích.
„Jsme velmi hrdí, pokud jde o překonání tohoto dosavadního rekordu,“ říká vedoucí francouzské výzkumné sekce, Jocelyne Wasselin, a také vedoucí vývojového oddělení ve společnosti Soitec.
„Je to ale jen začátek, a ani padesáti procentní konverze pro nás nebude strop.“ Zatímco většina velkých úspěchů na poli technických inovací zakotví po dosažení rekordu v laboratořích, solární články od Soitec /CEA -Leti budou k dostání relativně brzy. Jak dodává Wasselin: „Nyní už ve Francii pracuje pětadvacetičlenný tým odborník, techniků a inženýrů na zprovoznění výrobní linky.“
to: Hariprasad
To na čem pracuje má k nátěru hodně daleko, nebudu prozrazovat více.
Jedna možnost jak zajistit ochlazení je primární odraz krátkovlnného IR spektra, to zabrání tomu aby se vůbec povrch ohřál. Druhou možností je používání nanten (en.wikipedia.org/wiki/Nantenna) kdyb byly opravdu schopny zaychtit energii EM vln o pokojové teplotě, pak by to bylo také dost zajímavé. Pak by bylo možno udělat s tím zářením, energií cokoliv. V nejhorším je poslat směrovou antenou jako KV mimo atmosféru. Nebo na jakékoliv frekvenci, která není ničím zachycována.
Také by ale takové zařízení mohlo pracovat jako generátor kdekoliv.
Cesta povede v kombinaci takových vysoceúčinných fotovoltaických článku se solárními pro ohřev vody nebo jiného média, která je budou ochlazovat čímž budou zvyšovat jejich účinnost a zároveň se nebude plýtvat vyrobenou elektřinou pro ohřev vody nebo topení.
Treba byt realisticky a skepticky pri pohlade na novu technologiu. Prve, co ma napada, je problem s odvodom tepla. Ano, 43% je az fantasticka ucinnost, ale 57% ako dostaneme von zo sendvica? Vykazuje sendvic aj po hodine maximalneho svitu Slnka takuto ucinnost?
Je tu medzi citatelmi niekto, kto sa „hra“ s fotoclankami, potreboval by som konzultaciu.
macmiro@me.com
Dakujem vopred za odpoved
Jaký odvod tepla? Čím účinější FV panel tím chladnější.
problém je že pro vysokou účinnost je potřeba nízká teplota, takže v ostrém provozu, bude-li teplota růst tak bude klesat účinnost. Navíc jestli by to mělo být stavěno jako koncentrační elektrárna pak tam budoe mnehem více energie, než kolik se z článku může vyzářit a pak to bude vyžadovat nějaké nucené chlazení aby se článek nezničil.
Koncentrační solární elektrárny musí mít již teď chlazení. Když se účinnost článků zvýší 2x tak se také 2x sníží množství nutně odváděného tepla, protože více energie se odvede ve formě elektřiny jinam.
Zákon zachovaní energie platí i u solárních panelů!
Kdyby existoval solární článek se 100% účinností, tak by chlazení vůbec nepotřeboval, protože veškerá dopadající energie by se přeměnila na elektřinu a byla by z elektrárny odvedena.
To samé platí i pro parní elektrárny, kdyby měli 100% účinnost tak by neměli chladící věže.
ak klasicky plochy fotoclanok ma ucinnost cca 20%, 80 je teplo odvedene jednoducho plochou prec. Ale sendvic je prilis „sendvicovy“, aby dokazal to teplo odviest povrchom. Pre sendvic obecne plati, ze teplo ma daleko dlhsiu „cestu“ od jadro po povrch nez u plocheho clanku…
No problém je v tom, že pokud se týče delších vlnových délek (infračervená), tak využitelná je jen malá část (na tom konci s kratší vlnovou délkou, kolem 700 nm). Zbytek se opravdu promění v teplo, které snižuje účinnost (zvyšuje pravděpodobnost rekombinace elektronů) a současně zvyšuje riziko poškození článků. V podstatě se dá říci, že ten zbytek do 100% účinnosti bude právě hlavně infračervená. Pokud by se někomu podařilo naléz způsob, jak využitkovat tento zbytek přímo na elektřinu, tak ho Nobelova cena nemine. Nepřímé metody, tj. chlazení médiem – pohon turbíny, termoeletrický jev ap. jsou neohrabané.
Vím o člověku který na něčem co by šlo využít pracuje na brněnské technice byť to má hodně daleko k realizaci, možná do deseti let, možná do dvaceti to bude. Zatím myslím není dál než u počítačové simulace. Ale s polovidiči to nemá co dělat.
Myslím že neohrabané metody jsou pořád lepší než nic, nicméně myslím že by mohl být vhodný nějaký materiál, který by teplo odrážel, s vhodným úhlem by toto „vysokoenergetické teplo“ (proti tomu co odpovídá třeba 40°C je to pořád vysoká energie vln) odrážel z atmosféry pryč a neohřívalo by povrch. (Ano je to malá plocha ale jde tu o chlazení článku, ne planety, tedy ano, ale až jako sekundární efekt)
Ano, selektivní odrazivé porvchy (infračervená od 700nm) by byly řešení. Podobnou schopnost mají snad všechny listy stromů. Pokud se ukáže že jde o nějaký film na povrchu (třeba něco na bázi přírodního vosku), bylo by to hodně užitečné.
Podle mě to půjde na výrobu článků do kosmu. Pokud bude existovat nějaká verze pro běžné uživatele (rozuměj cenově přijatelná), tak pokud by to mělo být 25%, byl by to velký pokrok. Současné články mají něco okolo 22% (ty nejlepší). Pro mě je meta 33%, protože většina energetických zdrojů pracuje s takovou účinností (kromě pár výjimek, paroplynové turbíny ap.).
Takže se snad do 5ti let dočkáme posunu z 13-14% na 15%.
Jupíí!!
je otázka jak rychle se podaří dostat je do výroby, jaká bude cena proti současným atd. Jestli se vyplatí, pro jaké instalace budou výhodné, jak se bude jejich cena vyvíjet, příliš mnoho proměnných
Jinak jsem nedávno, vlastně včera:) narazil na tento článek na jednom japonském anglicky psaném serveru, další průlom v solární technologii.
japantoday.com/category/technology/view/australian-scientists-announce-solar-energy-breakthrough
??? Já už v roce 2013 montoval panel s účinností přes 16%.
Každý si dle svých možností a potřeb může vybrat už teď. I přes 20% jsou zde na trhu např. Sunpower.
Za tuto fotografiu sa mi vyhrazala Profimedia nedodrzanim licencnych prav a cakam na ich vymahacsku firmu. Okrem toho to citovanie obrazku z Wikipedie nie je spravne…
Fotografii jsme změnili, díky za upozornění.