Japonsko: 11 GW obnovitelných zdrojů za dva roky
Souhrnné výsledky plnění energetického plánu za poslední dva roky, které nyní prezentovalo japonské Ministerstvo financí, obchodu a průmyslu (METI) opět potvrzují zásadní pozici Země vycházejícího Slunce coby asijského ekonomického tygra. Když si Japonsko stanoví cíl, nejsou žádné překážky přípustné: i proto pozitivní motivace výhodnými předkupními tarify za projekty OZE vyústila v 11 GW nových instalací.
Od června roku 2012 do července roku 2014 se Japoncům podařilo instalovat bezmála 11 090 MW typově rozrůzněných zařízení na výrobu obnovitelných zdrojů energie. Masivní podíl – 10 880 MW přitom tvoří nejrůznější solární projekty.
METI považuje dosavadní čísla za doklad úspěchu, ale do dalších let hodlá pokračovat s neztenčenou intenzitou. V současné době je schválena instalace zařízení s výkonem 71 780 MW, přičemž i tady bude hrát prim solární energetika. Na dalších připravovaných projektech se má podílet 96 %.
Rychlost, s jakou Japonsko realizuje svůj energetický přerod, je skutečně fascinující. V současnosti je před dokončením celá řada projektů, přičemž za nejzajímavější je považována instalace 231MW solární farmy v prefektuře Okayama.
Na ní se podílí ve vzájemné spolupráci investoři z GE Energy Financial Services, Toyo Engineering Corporation a společnosti Kuni Umi AM. V provozu má být solární farma v roce 2019.
I když se může zdát, že Japonsko jednostranně akcentuje solární energetiku, METI informuje o tom, že se snaží vyvážit mix obnovitelných zdrojů podle regionálních dispozic jednotlivých prefektur.
Yasuyo Yamazaku, výkonný prezident společnosti Kuni Umi AM, se k velkolepým projektům budoucnosti vyjádřil slovy: „Vláda jednoduše bezezbytku plní to, co investorům slíbila. Máme jasný přehled o tom, jak v které oblasti postupovat, a při plánování investičních záměrů můžeme vycházet z IDR – Rozvojového plánu regionů.“
I proto mohla Kuni Umi AM rozpracovat hned několik velkých diverzifikovaných projektů, ať už mega-solární elektrárnu u města Mito (prefektura Ibaraki), zařízení na zpracování dřevní štěpky a peletek v Kawaminami-cho (prefektura Miyazaki) a větrnou farmu u Nakadomari-cho (prefektura Aomori).
Japonci a Němci jsou asi v této oblasti lídři, ale v podstatě obrat v energetice s orientací na OZE zasáhl už celou zemi. Amerika, Indie, Čína, Izrael, Itálie, Španělsko, Dánsko, Británie. Hodně si slibuji od rozvojových zemí, kde nemají takové nároky na stabilní dodávky a spíše se zajímají o cenu a jednoduchost instalace.
clovek sa nestaci cudovat, co sa docita v diskusii (vynimka Josef)
Stále mi uniká proč už dávno nejsou solární elektrárny na oběžné dráze kolem Země.
Cena dopravy panelů na orbitu a potom jak dostat elektřinu na zemi to je ten problém.
Extrémne vysoké náklady o návratnosti ani netreba uvažovať. Vysoké riziko poškodenia veľkej plochy mikroasteroidmi. Je to nereálna predstava aj do ďalekej budúcnosti. Pri dnešnej modernej technike, možno ak tak len v malom meradle na vedecké účely.
Solárních panelů na družicích je tam dost. Mě samotného by zajímalo, kolik by byl celkový výkon dohromady. Vzhledem k vysoké účinnosti (kolem 40%) a intenzitě záření, to může být také docela dost. :-)
Zajímavé info třeba tady: http://www.nss.org/settlement/ssp/
To je spíše pro Slávka. Jsem v tomto směru trochu skeptik. Pět km je sice dost, ale v optimálních podmínkách (asi někde ve vysokohorském prostředí) přenesli 82% energie. On je trochu rozdíl mězi 5 km a 500 km. Ztráty budou značné. Je to pořád Sci-Fi, i když s reálným podkladem. Chtělo by to kabel.
Také mám takovou pěknou vizi. Solární elektrárna na vrchlíku stratosférického balónu nad hladinou oblačnosti. Řekněme tak 30 km. Stačí maličkost. Zkonstruovat kabel, který by to vydržel. Dodávky energie by byly stabilní, od – do. Čekám, že až pokročí technologie uhlíkových kompozitů, které na to mají, a supravodivosti (kvůli hmotnosti vodiče). Pak by to bylo reálné. No a pak ještě zabezpečit, aby se do toho nikdo nezamotal.
Do té doby mi jako nejpřijatelnější řešení připadá Sahara. :-)
Sahara má nevýhodu, že je tam písek, který sedá úplně na všechno…
Zajímavé, trochu mi tu chybí informace, že největší energetická společnost v Japonsku už odmítá připojovat fotovoltaiky do sítě, protože to ohrožuje její stabilitu. A masivně lobuje na vládě pro opětovné spuštění jaderných elektráren.
No pokud je to Tepco, tak to je něco jako ČEZ, vlastní snad všechny JE v zemi a přichází o zisky. U nás ČEZ také pořád vyhrožuje Black Outem v celé Evropě, OZE se mezitím vesele rozrůstají a ono pořád nic. Netvrdím, že nemůže Black Out nastat, ale oněch pět nebo kolik let intenzívního vývoje prokázalo, že pokud nastane, tak z úplně jiných příčin, než jsou připojené nestabilní zdroje do sítě. Ono se s tím dá celkem dobře pracovat a jsou postupy, jak síť průběžně udržovat stabilní. Odběr je také nestabilní. Dá se odhadovat a ovlivňovat jenom částečně.
A co se týče OZE v Japonsku, přečtěte si tyto články: http://www.pv-tech.org/news/japans_price_driven_backlash_against_solar_could_prove_extremely_dangerous
http://thediplomat.com/2014/10/japans-utilities-fight-back-against-renewable-energy/
Josef, díky za odkazy. Když jsem se oprostil od novinářského bombastického sugerování v nadpise a začetl se do podstaty, tak bych to charakterizoval asi tak jako že skoro žádná růže není bez trní. Je pěkné, jak k tomu přistupují Japonci, že to řeší a že mají jasný směr, který nechtějí měnit podle okamžitých nálad. Cena elektřiny jim stoupá přijatelným tempem (10% ročně to bylo i u nás celkem nedávno, než nás začaly obkružovat OZE z okolních zemí) a v počáteční fázi se s tím i počítá. Je zajímavý názor, že zpožděná plánovaná výstavba FVE (backlash) ohrožuje stabilitu sítě více, než vlastní nestabilní zdroje.
Na Japoncoch sa i páči doslednosť a že doržiavajú všetko ako sa štát zaviaže. Nie jak v priblblej Českej Republike a jej jednaním. ČR niečo sľúbi a druhý rok sú všetci investori v prdeli, lebo vláda zmení podmienky, alebo zákony. Krásny príklad je fotovoltanika v ČR. Koľko investorov prišlo o investíciu??? Česko je 200 rokov za opicami v zákonoch, sľuboch a jednaní s investormi, bohužiaľ. Ešte, že sa tu nájde zopár projektov, ktoré aspoň trocha fungujú. Český štát je najhorší partner na podnikanie = nedá sa mu veriť!!!
Když to podělíte počtem obyvatel tak jsou pořád trochu pomalejší neež my. Ale jinak je to dobře. Pomůže jim to snížit závislosrt na importovaném plynu, ale ještě by si zasloužila rozvoj Hydreoenergetika a větrná energietika.
Kdyby se to u nás tak nezmršilo, klidně mohly být instalace a výkony mnohem větší a více rozmístěné po republice, což by mohlo elemimnovat i výkyvy výkonu.