Chlorid hořečnatý – ekologičtější variace pro levnější solární články
Totožná substance, která se využívá při výrobě tofu a koupacích solí, může nahradit vysoce toxické a drahé chemické látky, kterých je zapotřebí při konstrukci solárních článků. 
Těžko říct, jestli na tento originální nápad přišli výzkumníci z Univerzity v Liverpoolu v lázních nebo při vegetariánských hodech, výsledky jejich inovačního výzkumu už ale zveřejnil i prestižní časopis Nature.
Bez chloridu kademnatého (ClCd2) se dosud při výrobě solárních článků neobejdete a narazíte na něj v milionech solárních panelů po celém světě.
Tato sloučenina s vysokým stupněm eko-toxicity je jednak důvodem přísných bezpečnostních opatření ve výrobních halách, kde se panely rodí, a současně i příčinou rozporů v otázce, nakolik jsou solární články vlastně ekologickým zdrojem energie. Navíc jeho chemická příprava stojí nemalé peníze.
Proti němu nyní fyzik liverpoolské univerzity a současně výzkumný pracovník Stephensonova institutu obnovitelných zdrojů, Jon Major, vynesl na světlo účinky chloridu hořečnatého (MgCl2).
„Může bez problémů funkčně nahradit chlorid kademnatý, můžeme jej snadno extrahovat z mořské vody, a přitom se jedná o látku, na kterou narážíme poměrně běžně,“ říká Major. Chlorid hořečnatý se totiž využívá při výrobě tofu, v koupelových solích nebo jako posypová sůl při odledování vozovek.
Srovnání „výrobní“ ceny, tedy porovnání nákladů frakce obou chloridů, také jednoznačně nahrává hořečnaté variantě. Cena za jeden gram MgCl2 činí asi $0,001, zatímco u ClCd2 je to $0,3.
„Stavíme proti sobě nejen levnější a dražší variantu, ale také bezpečnější a ekologičtější proti toxické,“ dodává Major. V současnosti jsou ty nejlevnější solární články vyráběny s tenkým povrchovým filmem teluridu kadmia (CdTe), ale jsou schopny konvertovat méně než dvě procenta slunečního záření na energii. V případě, že by u nich bylo využito chloridu hořečnatého, mohla by se jejich efektivita zvýšit až na 15 %.
„Nemyslím si, že bychom ještě stále potřebovali pro výrobu ekologického zdroje energie toxické varianty,“ dodává Major. „Aby byla solární energetika skutečně konkurenceschopná vůči konvenčním zdrojům, musí být především levnější. A přechod z chloridu kademnatého na hořečnatý by mohl výrobní cenu ještě dále výrazněji snížit.“
O kolika všemožných variantách nových článků jsem za poslední léta četl a kolik se jich stalo realitou? Jedna dvě?
Snad tato povede k tomu že dojde k ekologizaci výroby, ovšem je otázka jak moc bude nová substance účinná, taky je otázka jaký bude pokles ceny, pychybuji že v jednom panelu běžných rozměrů je toho dost na rozhodující cenový rozdíl, cena panelů je v tisících korun, pochybuji že by změna ceny byť o 3$ vedla k vtšímu zájmu o ně. Možná pokud by došlo ke zlevnění výrobního procesu.
Píší, že dojde. Rozhodně to ovlivní cenu, kdyžo dpadnou nákladná bezpečnostní opatření a také výrobní cena chloridu hořečnatého bude úplně někde jinde. Je to běžná sůl, která se používá celkem ve velkém množství. Toxicita je nízká.
Je otázka, ale za jak dlouho se celý průmysl je schopný přeorientovat na novou substanci, řekl bych že to vezme minimálně několik let, kdoví jaká bude nakonec účinnost těchto panelů, ale odklon od drahých surovin k těm mnohem běžnějším je dobrý.
Je ale otázka jak se zachovají výrobci, jestli opravdu promítnou toto snížení nákladů do ceny, nebo jestli jej využijí k růstu zisků, nevím jestli jsme již za budem kdy se bude i přes snižování nákladů již cena stagnovat, nebo ne.