Australané vybudovali na Kypru solárně-termální pole
Australská výzkumná Organizace Commonwealthu pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIRO) aktuálně pomáhá s instalací solárně termálního zařízení na Kypru. Pro Australany znamená tato zakázka sympatický výdělek půl milionu dolarů, ale pro občany Kypru představuje mnohem víc. Pomůže jim totiž aspoň částečně snížit dosavadní závislost na dovozu paliv.
Výstavba solárně-termálního pole s padesátkou heliostatů nedaleko limassolské vesnice Pentakomo zabrala inženýrům a technikům z Austrálie pět týdnů. Kypr doufá, že s jejich pomocí může zlepšit celkově neradostnou energetickou bilanci země, která je dosud silně závislá na importu fosilních paliv.
Ekonomika zatížená dovozem neekologických paliv pochopitelně není jediným důvodem. Kypr je sice třetí nejmenší země Evropské unie, přesto i zde přislíbili zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v národním energetickém mixu na 13 % do roku 2020. Dosud se v tomto ohledu žádné zvláštní kroky nepodnikaly, a to navzdory tomu že například pro rozvoj solární energetiky má středomořský Kypr ideální podmínky.
Technologie dodaná CSIRO je pro středomořské a blízkovýchodní státy velmi atraktivní. Nejen že může vyřešit problémy se zásobováním elektřinou a zabraňovat výpadkům, ale také může být využita v odsolovacích elektrárnách.
Ani pitná voda se totiž na Kypru nedá považovat za hojný zdroj. Velké heliostaty využívají ploch zrcadel k odrazu slunečních paprsků a jejich přesnému zacílení na centrální věž. Jejím prostřednictvím pak může být ohřívána voda, anebo jako v tomto případě, natavená sůl.
Natavená sůl, rozehřátá na teplotu 250°C je následně ukládána v nádržích, a unikající pára pohání elektrické turbíny. V praxi tam může být energie vyráběna několik hodin poté, co Slunce již dávno zapadlo.
„Otázka efektivní výroby solární energie bude vždycky spočívat na tom, jak dokážeme energii uchovat a zužitkovat v nočních hodinách,“ říká Wes Stein, jeden z výzkumníků CSIRO.
„Využít jako úložného média kapaliny je mnohem levnější a efektivnější, než například baterií. Můžeme vyrábět páru a elektřinu i za podmračných dní.“ Stein dále doplňuje, že na podobném mechanismu by mohla fungovat výroba energie, která by pokryla spotřebu celé Austrálie.
„V praxi by postačila plocha 50×50 kilometrů, z jedné třetiny zastavěná heliostaty.“ Vybudování této komplexní jednotky na výrobu obnovitelné energie by přišlo (v závislosti na různých scénářích) od 219 do 332 miliard australských dolarů. „Na Kypru by se mohlo podařit totéž jen za zlomek ceny,“ dodává Stein.
Odborníci z CSIRO doufají, že realizovaným projektem v Pentakomo spolupráce s Kyprem nekončí. O spolupráci dále jeví zájem Spojené arabské emiráty a Saudská Arábie.
Mno supravodivé kabely by byly řešením :), ovšem byl to jen příklad jak plýtváme s dostupnými zdroji.
Nikdy sice asi nebudeme mít takové podmínky jako má Norsko, nebo Island, nebo takový velký zdroj jako je Niagara, ale mohlibychom podniknout zajisté kroky, které by nám naše podmínky pro využití vodní energie zlepšily. Zároveň by při menších povodních mohlo dojít těmito řešeními ke zlepšení ochrany území, ovšem to je spíše případ pro menší toky.
Jen těžko se dá asi předpokládat, že by se v dohledné době podařilo vybudovat přehradu na Hamerském potoce, přítoku Vydry, byť by díky spádu mohl poskytnout již zajímavé množství energie, ovšem přivaděč by možná projít mohl by být řešen několika způsoby, ovšem mohl by dostat do elektrárny další vodu a tím zvýšit výrobu.
Původně měla být na VD Rozkoš poměrně velká elektrárna, spolu s přívody vody z okolních toků – Metuje a Úpy, měla být schopna dodávat až 15MW, něbo nějak tak, bylo to v Bťově knize Budujme stát pro 40 000 000.
A znovu, dnes nerealizovatelná přehrada na Jizeře měla být vybavena ještě několika převáděcími štolami z okolních toků, tak měla být využita jejich voda, která by jinak nešla využít.
Od uvedení spodní nádrže Nových Mlýnů do provozu přečerpává povodí moravy několik drobných toků do nádrže, byť se jedná o velmi malé množství v porovnání s průtokem Dyje, jejich svedení do nádrže akvaduktem, nikoliv čerpadly, terén je nekomplikovaný, by vedlo k nemalé úspoře elektrické energie.
Další možnosti jsou složitější a o dost nákladnější projekty, které by ale zároveň mohly poskytnout ochranu před povodněmi, Propojení VD Mostiště, malé přehrady na Balince, ta v současnosti neexistuje, bylo by nutné ji vybudovat a Oslavy se Sázavou, s ukončením celého systému v Jihlavce nad VD Dalešice by umožnilo zvýšit produkci přivedením další vody, zejména v období vyšších stavů, také využitm spádu. Dále by mola být převedena vody Bíliny, kterou bude v budoucno možné, stejně jako Ohři stabilizovat velkými nádržemi po vytěžených uhelných lomech, nad VD Střekov, tím dojde ke zvýšení výroby proudu. Tím by vzrostla produkce asi o 1,5GWh.
Pokud by se podažilo zachytit Sázavu a odvést ji do VD Štěchovice, opět by se jednalo o štolu, bylo by možné znatelně zvýšit výrobu, další možností by bylo rozšířit elektrárnu, to by vedlo k ještě vyšší výrobě díky schopnosti zpracovat ještě vyšší průtoky.
Tyto projekty ovšem záleží na tom, jestli se podaří kdy podstatně levněji razit potřebné převodní štoly, možná automatizovaným strojem, který by nevyžadoval příliš obsluhy, to se týká té Bíliny a „Velkého Moravkého Přivaděče“ a Sázavy. U Vydry se jedná o tak malé množství vody, že by stačila trubka max. DN600, přičemž by rychlost vody byla asi 4m/s, této rychlosti by ale spíše nebylo běžně dosahováno.
Některé další mám někde v soubru, mohu najít, pokud budete chtít. Ale to byly právě primárně ty, které měly sloužit jako ochrany před bleskovými a normálními podovněmi na malých tocích, než pro produkci elektrické energie.
Také by šla provést stavba nové elektrárny u Vranova tak, že se podobně jako u Lipna provrtá šachta a pak pod celým NP Podyjí, až do ke Znojmu povede tunel, tím by mohl její výkon vzrůst a stejně tak produkce, jelikož místo max 40m3/s by bylo možné zpracovat až 90m3/s, takové hodnoty dosahují povodně každé dva roky.
Teď mne napadá že nějaký podobný převodní systém by šel možná vybudovat i v oblasti velkých jezer a tak zvýšit průtoky u vodopadů, je samotná regulace odtoku z Erijského jezera by dokázala zlepšit využití vody, tedy spolu s přestavbou současného hydrouzlu, ten by udržoval odtok na vodopády, s jistou produkcí proudu, stavidla u Erijského jezera by pak udržovala požadovaný odtok do řeky Niagara.
v roce 2013 se z vody vyrobilo cca 3,85% z celkové výroby – čísla z roku 2013.
Všechno co píšete je dobré a možná i raelizovatelné, ale to by zvýšilo produkci el. energie jednou až dvakrát více než je dosud oněch 3%. nikdy to nemůže být hlavní zdroj energie v ČR. Podle mě je to nejšetrnější el. energie. Není úplně neškodná k přírodě, ale vše se dá řešit.
Velké zastoupení má u nás biomasa nebo bioplyn. Fotovoltaiku bych spíše podporoval na střechách domů nebo továren.
Zatím se a to hodně dlouho bez tradičních zdrojů (jádro, uhlí, popř. zemní plyn) el. energie neobejdeme.
Samozřejmě, ale je to jistá cesta, která by vedla k ušetření paliv, ono mít třeba 6-10% msto současných 3%, k tomu ještě asi další 3% FVE, by nebylo na škodu.
Nevíc naše země je na větší toky relativně chdá, máme tu i tak dost tch, které by se nevyplatilo svádět, ale pokud by taková opatření byla učiněna v zemích, kde je vody více a na větších tocích, pak by to mohlo značně zlepšit množství energie vyrobené z vody ve světě.
aneb australské ptačí krematorium na Kypru.
Ano není to ideální, lepší je to s parabolickými zrcadly a trubkami v ohnisku, tam by se ptáci příliš dostat neměli, ale možná je to lepší než občasné havárie tankerů, nebo odtěžení stocek hektarů pro těžbu uhlí.
V Německu to prozatím vypadá i na ty ptačí hekatomby (vrtulemi větrných elektráren) i na ty odtěžené stovky hektarů kvůli uhlí. A jediné efektivní, levné, bezpečné a ekologické zdroje, tj. jaderné elektrárny jsou díky zeleným dementním fanatikům odstavovány.
Fanatiky nemusím, za překlep ve stovkách se omlouvím, ale nemáte pravdu s tím že jediné bezpečné a levné zdroje jsou ty jaderné, zapomínáte na vodní eektrárny, ano jsou to stavby nákladné a těžko prosaditelné, ale i tak je nutné s nimi (minimálně globálně) počítat.
Se správným návrhem záchytu a směřování vody bychom mohli zvýšit výkon, nebo alespoň vrobu v něktrých našich hydroelektrárnách. O mnoha ve světě nemluvě, bhodnou úpravou hydrouzlu na niagaře by bylo možné jemněji regulovat množství vody přes hranu vodopádů a i ji využít pro výrobu proudu mimo stávající derivační elektrárny.
A jak chcete elektřinu z Niagary dopravit do střední Evropy? Že by vám Tesla nechal něco v pozůstalosti? Až budeme mít taková podmínky jako Island nebo Norsko můžeme stavět vodní elektrárny jako na běžícím páse, do té doby je jedinou smysluplnou možností pro střední Evropu (při stávající technologické úrovni) jádro.
Aspoň nemusejí zapínat pečící trouby. Stačí jen kolem zrcadel rozmístit talíře, kam pečení „holubi“ napadají.
A pak již jen popřejeme dobrou chuť!
Tyto elektrárny mohou mít budpucnost, zejména v oblastech,kde je dostatek slunečního svitu a nemusely by se exkluzivně limitovat jen na horké pouště. Umím si představit, pokud je v Hymálájích dostatek bezmračných dní, že by je bylo možné aplikovat i tam.
Navíc tyto elektrárny, jde kombinovat s jinými, které používají pro pohon generátoru parní turbínu, pak by mohly výrazně klesnout náklady na stavbu záložního zdroje, pokud by tedy byl zapotřebí.
Problém ale je s chladící vodou, kterou tyto elektrárny budou vyžadovat steně jako elektrárny uhelné, nebo jaderné.
Mimochodme v austrálii byla jedna z prvních takovýchto slunečních elektráren, její výkon byl asi 20kW a o výrobu elektřiny se staral naftový trojválec předělaný na parní stroj.
A tohle je celkem zajímavé. Podle mě má tohle velkou šanci na úspěch. Zvláště v zemích jako Austrálie nebo Kypr, kde mají Slunce poměrně hodně.