V Bristolu zprovoznili pisoár, který vyrábí elektřinu

Pokud byste se pánové náhodou zdržovali v bristolském studentském baru naproti branám Západo-anglické univerzity (UWE Bristol), můžete si tu odskočit do nezvykle vypadající přenosné toalety.

„Díky svítícím toaletám by mělo být v potemnělých koutech utečeneckých táborů bezpečněji. Zdroj: UWE Bristol
„Díky svítícím toaletám by mělo být v potemnělých koutech utečeneckých táborů bezpečněji. Zdroj: UWE Bristol

Jedná se totiž o první funkční prototyp pisoáru, který díky mikrobiálním palivovým článkům zpracovává lidskou moč do podoby elektřiny. Originální zařízení, které zatím pravda využívají jen alkoholem posilnění studenti, má ale v dohledné době začít pomáhat i v lokalitách po celém světě stižených přírodními katastrofami.

Pisoár je výsledkem práce výzkumníků z UWE Bristol a Oxfamu, ale podílely se na něm i kapacity z Laboratoře robotiky a Centra Bio-energetiky. Profesor Ioannis Ieropoulos, který stojí za návrhem celého konceptu obnovitelné bio-energie, musel ale při aplikaci svého přístupu jeden nevšední problém.

„Z laboratorních pokusů jsme už věděli, že toto schéma využívající MFC (micorbial fuel cell) funguje, ale scházela nám ona základní surovina v dostatečném množství na to, abychom mohli zařízení otestovat v uživatelském měřítku.“

Hygienické nařízení v univerzitních prostorách neumožňují zaměstnancům a výzkumníkům svévolně manipulovat s toaletami a jimi protékajícím biologickým materiálem, navíc bylo nezbytné žádat souhlas od každého studenta, který by pisoár navštívil. Přinášet si tedy každý den vlastní?

Vytvoření „budky“ s pisoárem se kázalo být jako mnohem schůdnější řešení. Každý, kdo ji hodlá použít, je už dopředu seznámen s jejím účelem, a instalace hned vedle frekventovaného univerzitního baru zajišťuje, že o zásoby čerstvé moči nemají výzkumníci nouzi.

„Technologie MFC umožňuje, aby se mikrobi živící se složkami moči podělili o část získané energie (kterou využívají pro vlastní růst) a převedli ji v mikrobiologickém palivovém článku na elektřinu,“ říká Ieropoulos, který pro tento model získávání energie razí směsný termín „urine-tricity“.

Za zásadní přitom považuje, že potenciál k takové výrobě energie i základní surovinu si nosí každý s sebou. „Je to typicky zelená technologie: efektivní využívání obnovitelného zdroje, žádná fosilní paliva.“

První elektro-pisoáry by měly už záhy zamířit do utečeneckých táborů. Tam panují katastrofální hygienické podmínky, ale také absolutní nedostatek elektřiny. Výroba jednoho MFC článku přijde přibližně na jednu libru, a celé zařízení pak asi na 600 £.

V případě průmyslové výroby ale cena celého zařízení rapidně klesá, a může tak být využíváno v utečeneckých táborech, de bude zajišťovat bezpečí, světlo, hygienu a dostupný zdroj elektřiny.

2 komentáře: „V Bristolu zprovoznili pisoár, který vyrábí elektřinu

  • 12. 3. 2015 (17.12)
    Trvalý odkaz

    Skoro se mi chce říct, že je to na hovno… ale ono je to na moč!

    Reagovat
  • 12. 3. 2015 (12.56)
    Trvalý odkaz

    „Výroba jednoho MFC článku přijde přibližně na jednu libru, a celé zařízení pak asi na 600 £.“
    A jaké má článek parametry, napětí, proud atd…?
    Kolik je v jednom litru moči takto využitelné energie?

    Reagovat

Napsat komentář: Energetik Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *