Na kolik přijde Brity „nukleární dědictví“?
Britské Ministerstvo pro energetiku a klimatické změny (Department of Energy and Climate Change, DECC) ve své výroční zprávě uvádí, že na základě „Plánu hospodaření pro léta 2012-2015“ je přijde nakládání s radioaktivními odpady v daném období (pocházejícími jak z energetiky, tak například z oblasti lékařské diagnostiky) na 2,5 miliard liber, tedy přesně 42 % rozpočtu celého ministerstva.
Tento údaj, uveřejněný v řadě prestižních anglických tiskovin, vyvolal ostrou debatu. Britové totiž konečně „uviděli na vlastní oči“, nakolik jaderné elektrárny zatěžují domácí rozpočet i daňového poplatníka.
Největší díl z koláče financí ministerstva si přitom ukusuje zařízení v Sellafieldu, které slouží na ostrovech jako centrální úložiště a zařízení zpracovávající radioaktivní odpad.
Provoz tohoto gigantu sice přijde na 1,6 miliard liber, ale na druhé straně je zapotřebí vědět, že se jedná o největšího zaměstnavatele v severo-cumbrijském regionu.
Práci zde nachází 9231 lidí, a jen toto zařízení je schopno udržet v chodu (či spíše pod železo-betonovou pokličkou) programy na likvidaci vysloužilých nukleárních zbraní, z nichž některé zde odpočívají už padesát let.
Spolu s nezbytným rozšiřováním kapacit a zajištěním výstavby nových zařízení (za odbobí 2011-2012 celkem čtrnáct projektů v hodnotě 900 milionů liber), se ale zvyšují i náklady na provoz.
Otázka, která se zdá Britům nejpalčivější je, jestli se jim vůbec vyplatí udržovat v chodu svůj současný nukleární energetický park, když jeho provozem v podstatě napínají budoucí rozpočet DECC a úložiště v Sellafieldu.
Kritici i propagátoři energetických alternativ se shodují v jediném – nikdy nebudou ostrovy Velké Británie zcela nukleární, nebo jen zcela založené na čisté obnovitelné energii.
Do široké diskuze o finanční výhodnosti jednotlivých zdrojů energie však bude nezbytně nutné započíst k jaderné variantě náklady za nakládání s radioaktivním odpadem.
I když je výsledný rozdíl minimální – 0,05 liber na vyrobenou kilowatthodinu u solární energie, a 0,06 u jaderné, v konečném důsledku může být tento rozdíl významný. Vždyť za dlouhá léta fungování přišel Sellafield britské daňové poplatníky už na 67 miliard liber.
