Havajské domovy napájí mořská termální elektrárna

O technologii OTEC, která využívá rozdílu teplot mořské vody, jsme už před lety několikrát informovali. I o záměru postavit na Havaji zkušební elektrárnu. Ta byla před pár dny konečně otevřena.

Testovací elektrárna OTEC na Havaji v oblasti Kona. foto: Makai Ocean Technologies
Testovací elektrárna OTEC na Havaji v oblasti Kona. foto: Makai Ocean Technologies

Novou elektrárnu na Havaji postavila společnost Makai Ocean Engineering. Nachází se v tamní laboratoři NELHA a je největší svého druhu na světě. Teplota vody se zde využívá k vypařování a opětovnému zkapalnění čpavku. Ten pak tlačí turbínu, která vyrábí elektřinu.

Diagram principu funkce mořské termální OTEC elektrárny. foto: Makai Ocean Technologies
Diagram principu funkce mořské termální OTEC elektrárny. foto: Makai Ocean Technologies

Koncept elektráren typu OTEC vznikl údajně už v roce 1881, jeho autorem je francouzský fyzik Jacques Arsene d’Arsonval. V roce 1930 postavil jeho žák Georges Claude první takovou elektrárnu na Kubě. Během následujících desetiletí vzniklo několik menších projektů.

Nejnovější experimentální elektrárna na Havaji dokáže ročně zásobovat asi 120 domácností. Jde tedy o velmi malou elektrárnu s výkonem 105 kW. Inženýři z Makai Ocean Engineering ale věří, že větší verze jejich OTEC elektrárny by dokázala zásobovat až 120 000 domácností.

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

5 komentářů: „Havajské domovy napájí mořská termální elektrárna

  • 27. 8. 2015 (13.33)
    Trvalý odkaz

    Problém je, že byla zjištěna 100% mortalita organismů, které se s nasátou vodou dostaly do výměníků a zpátky ven. Pravděpodobně spíše tepelným šokem, než mechanicky. Takže ekologie nic moc.

    Reagovat
    • 27. 8. 2015 (14.14)
      Trvalý odkaz

      Jak jsem se dval na různé designy, tak některé mají rozdíl teplot na horkém vstupu a horkém výstupu mapý, kolem 1°C, to stejné na studeném vstupu a výstupu.
      Jestli se jedná o nějaké mikroorganismy, je to trochu problematické ale pokud se má jednat o něco většího, tak by to myslím mohlo jít vyřešit nějakou zábranou.

      Reagovat
      • 31. 8. 2015 (7.31)
        Trvalý odkaz

        Přesně tak.
        Stejně jsme již těch mikroorganismů vyhubili 90% používáním různých farmaceutik, tak těch zbývajících 10% můžeme vyhubit používáním takových mořských termálních elektráren.
        Hlavně že budeme mít zdarma energii 24/7/365.

        Reagovat
        • 31. 8. 2015 (17.08)
          Trvalý odkaz

          A co tak spravit uzavrety okruh, kde by sa z okolia iba odoberalo/odovzdavalo teplo. Podobne ako pri zemnom registri v tepelnych cerpadlach?

          Reagovat
  • 26. 8. 2015 (16.55)
    Trvalý odkaz

    Je až trochu děsivé že my jsme nikam za posledních sto let se krom elektroniky nepohnuli a to některé věci byli již tehdy známé, první náznaky toho že by mohly existovat tranzistory našli už kolem první války. Toto se datuje zpat až k J. Verneovi (ten člověk nás nepřestane asi ještě dlouho udivovat). Solárně-termální elektrárny byly také již před první válkou. Měli jsme jedno století a totálně jsme jej protentovali vylepšováním zabíjení, teď se divíme.

    Zde je jedna mapa kde všude to může být použitelné: lockheedmartin.com/content/dam/lockheed/data/ms2/photo/alternative-energy/otec/OTEC-ResourceMap2009-1290×860.jpg

    V té použitelné oblasti žije jistě více než 75% populace, mám sice trochu strach z toho co s stane pokud takto začneme vodu míchat ve velkém, ale je to dobrý doplněk ke všem ostatím zdrojům. V současnosti se spotřebovává asi 15TW výkonu primárních zdrojů, tedy paliv vody, slunce, větru, tekže bychom potřebovali instalovat kapacity o alespoň tomto výkonu, a měli bychom tuto energii 24/7/365. A možná že i 15TW je příliš jelikož většina této energie, konkrétne dvě třetiny nabo až tři čtvrtiny, končí jako odpadní teplo spalovacích motorů a parních turbin.

    Myslím si že je možné tato zařízení nakonec produkovat velmi levně a tedy by jejich instalace mohla být stejně ryhclá jako v případě větrných elektráren, možná i rychlejší. Jejich produkce navíc by byla mnohem stabilnější.

    Reagovat

Napsat komentář: Pajdulák Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *