Švýcarsko má první energeticky soběstačný bytový dům na světě
Severošvýcarský kanton Aargau sice neohromuje turisty zasněženými horskými štíty a ledovcovými jezery. Od června má ale jinou raritu. V obci Brütten byl zprovozněn první solární a plně energeticky soběstačný vícerodinný dům na světě.
Bytový dům o devíti bytových jednotkách a celkové obytné ploše 1010 m2 už má také první nájemníky. Ne však ledajaké. Protože jde o testování prototypu, museli zájemci o bydlení projít výběrovým řízením a prokázat, že jsou nenáročnými spotřebiteli, navíc vstřícnými k úsporným opatřením a používání nových technologií.
Odpovědný uživatelský přístup je totiž vedle maximální efektivity v oblasti získávání a skladování energie základní podmínkou funkčnosti tohoto projektu ekologického centra Umwelt Arena Spreitenbach, který není závislý na externích dodávkách elektřiny.
Přípojku k veřejné síti byste v solárním domě hledali marně, zato zde najdete úsporné kuchyňské a domácí spotřebiče a podobné vychytávky.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Do pěti let nepůjde v Česku postavit jiné než „téměř nulové“ domy
Ačkoli se de facto jedná o malou elektrárnu a tomu odpovídají použité stavební prvky, elegantní architektonické řešení domu vychází vstříc estetickým nárokům na bydlení.
Vnější stěny a střecha jsou obloženy speciálně upravenými a na míru zhotovenými bezolovnatými solárními panely, které mají ročně vyrobit ze slunečního svitu asi sto tisíc kilowatthodin elektrické energie.
Ta bude využita i pro ohřev teplé vody, určené jak k přímé spotřebě, tak k vytápění. Produkci má podpořit ještě zpracování nízkopotenciální tepelné energie z okolí domu.
Nájemníci mají k dispozici elektroauto včetně dobíjecí stanice a také auto na bioplyn, vyráběný z biologického odpadu všech devíti domácností (vystačí k ujetí asi 10 000 km ročně).
S nadvýrobou elektřiny koncepce projektu nepočítá, důraz na efektivitu by ale měl ve výsledku dosáhnout toho, že průměrná švýcarská celková roční spotřeba elektrické energie v domácnosti ve výši 4400 kWh bude v solárním domě snížena na 2200 kWh v každé domácnosti, aniž by tím byl ovlivněn komfort bydlení.
Plynulé zásobování domu energií mají zajistit skladovací zařízení, umístěná v budově i v podzemí. Za účelem krátkodobého a střednědobého skladování jsou zde nainstalovány lithium-iontové baterie. K dlouhodobému uskladnění se využívá vodíkové technologie power-to-gas.
„Pokud může Bertrand Piccard obletět letadlem zeměkouli, aniž by použil fosilní palivo, měli bychom být schopni postavit a provozovat bez použití fosilních paliv také obytný dům,“ říká Walter Schmid z firmy Schmid Projekte AG, iniciátor projektu.
Není vyloučeno, že by v Brüttenu mohla časem vzniknout solární čtvrť. Jak totiž vyplývá ze studie týmu Christopha Siemrotha z Univerzity v Mannheimu v sousedním Německu, hustota výskytu zařízení na výrobu solární elektrické energie v německých domácnostech nezávisí ani tak na finančních možnostech jednotlivců, jako na zcela prozaickém úsudku: „Co má soused, to chci mít také!“
Pokud tohle dokáží jenom s fotovoltaikou a tepelným čerpadlem a pro tolik rodin. Navíc dům na první pohled není nejefektivnější v tvaru konstrukce. Ideálnější by byla kostka (nebo spíš koule).
Přijde mi, že běžný rodinný dům, který má mnohem větší polochu střechy na obyvatele na tom musí být energeticky o mnoho lépe. Jen ta technologie bude dražší po rozpočítání na obyvatele. Nicméně, kdyby celá ulice nebo čtvrť jedno úložiště… Však se uvidí.