Zapomeňte na mrakodrapy, jsou tu lineární města
Současná architektura stagnuje: prosazují se nové tvary a prvky, ale pořád nejsme schopni opustit myšlenku původní formy. Fantazie, přetavená do podoby novátorského projektu bydlení budoucnosti, ožívá v nákresech a plánech Michaela Graves a Petera Eisenmana.
Architektů, kteří v padesátých letech přišli se značně neotřelým nápadem. Proč uvažovat o vertikálních městech, které se pnou až do oblak, když mnohem snáze a efektivněji by to šlo s městy lineárními?
Může se to zdát jen jako banální změna, technická drobnost v celkovém pojetí. Namísto vertikálního města, obřího mrakodrapu, který by v sobě hostil všechny funkční aspekty života svých obyvatel (od bydlení přes zaměstnání, nákupní centra a systémy dopravní infrastruktury), a sám by mohl být obklopen zelení, prosazoval Graves a Eisenman model souvislé linie zástavby.
Rebelové moderní architektury dělají z měst lepší místa pro život
Dynamická architektura – soběstačný rotující mrakodrap v Dubaji
Ne domy skládané v řadě za sebou, jak je tomu dnes, nikoliv nad sebe, jak nabízí vize vertikálního města, ale souvislý proud nekonečného super-domu. Představa dlouhé nudle osídlené lidmi se nám možná na první pohled asi nezdá lákavá, ale Graves a Eisenman se nebáli podívat na aspekty života v takovém futuristickém městě zblízka.
Vůbec poprvé přišel s myšlenkou „zastřešené osídlené silnice“ v roce 1910 Edgar Chambless. Jeho představa ale příliš podléhala utopii a romantizaci. Navíc neřešil žádný jiný tok energie, než jednu silnici uprostřed. Graves a Eisenman nejprve řešili limity růstu mrakodrapů (nosnost konstrukcí, pevnost oceli), aby mohli říct, že i sebedokonalejší struktura stavěná do výšky má nutně svůj technický strop. Jejich lineární město tomuto omezení nepodléhá, může se vinout do stokilometrových délek.
Graves a Eisenman rozpracovali svůj záměr do podoby Jersey Corridor Project, který roku 1965 prezentovali na výstavě Minulost a budoucnost v New Jersey. Jednalo se o dvě paralelní monolitické struktury o výšce šesti pater. Jedna byla vyhrazena průmyslu a technickému zázemí, zatímco druhá nabízela domy, obchody a služby.
Střecha šestého patra slouží jako pěší spojnice, která je protkána bazény, kavárnami a restauracemi. V přízemí má každý dům vlastní zahradu hned před domem. A nad tím vším se vzpíná rychlostní dálnice, ze které vidíte do všech stran na nedotčenou přírodu.
Lineární město bude spojeno rozvody vody, elektřiny, plynu, přičemž v rovné linii bude tento systém mnohem snazší a efektivnější. Stejně tak nekomplikovaný by byl systém hromadné dopravy.
Vedení drátů, potrubní pošty, metra nebo nadzemky, to vše by fungovalo lépe a rychleji, pokud by to bylo seřazeno v přímé linii. Budova se prostě sama stává vedením, spojnicí. Jistě, že se takový záměr může zdát našemu konvenčnímu myšlení nezvyklý, rozhodně ale není nezajímavý.
chtelo by to zohlednit i jaký vliv by takove usporadani melo na svetelne znecisteni
Neni to nic viac ako sialene bludisko. Keby to malo zlysel tak sa to uz buduje. Aby sme vsetci byvali v tesnej blizkosti dialnice? Dakujem neprosim, klasicka utopia.
Osobne sa mi koncept nepáči. Výškové budovy majú lepšie budúcnosť.
Architektura mě vždycky zajímala. Tohle je lineární fujtajbl. Je to i nepraktické (dlouhé vzdálenosti) a nedá se to aplikovat na geomorfologické proměnné podmínky. Muselo by to být mnohem členitější a bude to zbytečně zabírat další zemědělskou půdu. Místa, kde bych to dokázal tolerovat jsou taková, kde panují extrémní podmínky a šlo by vlastně o jakési obestavění dopravní tepny. Na poušti, na Marsu, na dně moře.
Taky jsem si říkal že jsem něco takového viděl, Ano, knížka o architektuře 20. století, prostě duch doby.
Máte pravdu, je to nepraktické, zejména nízké šest pater je málo, dvanáct je spíše minimum. V naší republice by existovalo snad jen pár míst na Moravě a v Polabí, kde by to šlo realizovat. Rozhdoně by to trpělo tepelnou dilatací, takže rozhodně nikoliv monolit. navíc je to příliš autocentrické. Dneska by to vyžadovalo více tramvlaků a klasické dráhy pro náklad.
Etarea byla podle mne, byť neznám přesně tento projekt, mnohem lepší idea, Škoda že se nedočkala realizace. Já bych si jej uměl představit i jako náhradu za zničená území, která se nedají nějak rozumně využít, „zrecyklovat,“ u nás by to šlo tak na Ervěnickém koridoru po ukončení těžby. Šířka koridoru není myslím u tohoto projektu moc přes stovku metrů.
Někdy si popravdě říkám, že by se mohli do navrhování měst spíše pustit autoři sci-fi než architekti.
sic nejsem architekt ale ta myšlenka ne ní špatná možná jidiné negativum vzhledem k délce je migrace zvířat ale škoda že to nikdo ješte neskusil postavit všichni machrují při stavbě na horu ale nikdo nezkusil nic tokového postavit teda pokud vím
a co když dojde k poškození části 100km budovy uprostřed a bude ji třeba odstřelit? Jakmile to umožníte, tak vlastně jen stavíte identické baráky vedle sebe, takže normální ulice s nalepenými bytovými domy.