Odlehčené zelené střechy pro historické budovy

Severokarolínská metropole Durham se nadchla do zelených střech. Pětaosmdesáté největší město Spojených států s 240 tisíci obyvateli ale musí nejprve vyřešit, jak sladit historickou zástavbu s moderními požadavky ekologických staveb. Odpovědí mohou být „extenzivní“ zelené střechy.

Právě s tímto novým prvkem dělá díru do světa, prozatím alespoň na americkém trhu s eko-vychytávkami, společnost Xero Flor. Město, které vyrostlo na tabákovém průmyslu, se totiž honosí řadou historických budov pocházejících z období těsně po občanské válce.

Památkově chráněna je nejen oblast centra, ale i řada vilových čtvrtí na předměstí. Klasické zelené střechy by tak jednak mohly narušovat kolorit místa, a navíc ne každá historická budova je schopná unést zátěž v podobě vrstev pod zeleným pokryvem.

Xero Flor proto přichází s „méně intenzivní“ variací na zelené střechy. Vrstvy, navršené na takové střeše, nepřesahují rozmezí 6-15 centimetrů. Základem jsou lehké fólie, plastové mříže zapevňující substrát a osazení „nižšími“ travami a suchomilnou vegetací (netřesky). Podstatné je, že ani toto provedení nikterak nesnižuje výhody, kterých klasické zelené střechy dosahují.

Odlehčená zelená střecha stále izoluje budovu, napomáhá čištění ovzduší a zadržuje vodu (respektive snižuje přímý jednorázový odtok). Právě se zadržovanou vodou se tu pracuje velmi opatrně, střecha nemá fungovat jako houba, a proto je většina substrátu hrubozrnného charakteru.

Nedávno instalovaný pokryv na střeše budovy Ford (o rozměrech 220 metrů čtverečních) snižuje celoroční odtok dešťové vody o 180 metrů krychlových. Prakticky demonstruje, že extenzivní zelené střechy nezatěžují konstrukci budov, a jsou vhodné i pro historickou zástavbu.

„Před deseti lety bylo v celé Americe jen asi padesát zelených střech,“ vzpomínají v Xero Flor. „Dnes jich je kolem deseti tisíc. Dávno už je nechtějí jen ekologičtí průkopníci, ale právě i staré administrativní budovy.“