Kvalita půdy se zhoršuje, ubývají mikrobi

Když se hovoří o ztrátě biodiverzity, většině lidí se vybaví tygři, horské gorily nebo pestrý svět korálových útesů, spíš než by pomysleli na půdní mikroby. Jenže jak se ukazuje, ztráta druhové rozmanitosti se zdaleka netýká jen fotogenických živočišných druhů. A právě v případě půdní mikroflóry mohou být důsledky stejně závažné, ne-li dramatičtější.

Pokles v početnosti půdních mikrobů o pouhých 5 % totiž může vyústit ve snížení efektivity ekologických funkcí, včetně rozkladu organického materiálu, biologické degradace toxických látek nebo schopnosti vázat uhlík v půdě.

Právě tyto zdánlivě nepostihnutelné mikrobiologické procesy pod zemí, které se přímo dotýkají životního prostředí, zaujaly doktora Brajeshe Singha z univerzity Western Sydney.

„Na jedné straně tu máme nepostřehnutelné a nenápadné procesy, které ve výsledku na straně druhé přispívají k dramatickým proměnám celých ekosystémů,“ říká Singha, který své závěry nedávno publikoval i v prestižním žurnálu Environmental Microbiology.

„Pokud například dojde ke snížení schopnosti půdních bakterií rozkládat pesticidy, zvýší se tím významnou měrou ohrožení všech necílových organismů, včetně člověka, které mohou být těmito nebezpečnými látkami intoxikovány.“

„Méně rozkladných bakterií v půdě může ovlivnit zvýšený výskyt toxických látek v podzemní vodě,“ popisuje jednoduché vztahy s komplexními následky Singha. „Podzemní mikrobiální kultura je totiž velmi komplexní, a každý vnější zásah narušuje rovnovážnost celého systému.“

Pro studii doktora Singha byly podstatné těžké kovy, které dlouhodobě zůstávají v půdě, například zinek, kadmium a měď, a které často doprovázejí hnojiva a pesticidy využívané v zemědělství.

Výzkum doktora Singha, financovaný Evropskou unií, přispěl ke zjištění, že dlouhodobá expozice kontaminantů výrazně ovlivňuje skladbu půdních mikroorganismů. Na studii se podílely i výzkumné ústavy z Glasgow, Kodaně, Oklahomě a Institut Jamesem Huttona, Švédské zemědělské univerzity