České klima se během následujících desetiletí výrazně promění

Průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně stoupne minimálně o 1 °C, do roku 2060 až o 2,5 °C. Ubyde mrazových dní a naopak přibude počet dní, kdy teplota překročí 30 °C.

Nárůst počtu tropických nocí a letních a tropických dnů se objevuje pro obě studovaná období a oba scénáře (vyšší opět pro období 2040-2060 a scénář RCP8.5). Nejvyšší nárůst se pozoruje zejména na Jižní Moravě přibližně mezi Znojmem a Hodonínem a v Praze a okolí. Další nárůst počtu tropických a letních dnů se objevuje v oblasti České tabule, v oblasti kolem Vltavy táhnoucí se z Prahy na jih Čech anebo severní části Moravské brány
Nárůst počtu tropických nocí a letních a tropických dnů se objevuje pro obě studovaná období a oba scénáře (vyšší opět pro období 2040-2060 a scénář RCP8.5). Nejvyšší nárůst se pozoruje zejména na Jižní Moravě přibližně mezi Znojmem a Hodonínem a v Praze a okolí. Další nárůst počtu tropických a letních dnů se objevuje v oblasti České tabule, v oblasti kolem Vltavy táhnoucí se z Prahy na jih Čech anebo severní části Moravské brány

Zvýšení teplot pocítí hlavě obyvatelé Prahy a Brna, kde se dále zesílí vliv tzv. tepelných ostrovů. Vlny veder a období sucha postihnou celou ČR, nejvíce ale jižní Moravu. To jsou závěry nejnovější studie Katedry fyziky atmosféry MFF UK.

Dle výše zmiňované studie vzroste množství tropických dnů, tedy dnů, kdy je maximální teplota 30 stupňů a vyšší. V období 2015-2039 jejich počet v průměru ročně vzroste o 2-6, v období 2040-2060 bude v Česku dokonce o 8-12 tropických dnů více.

Ještě více poroste počet tzv. letních dní, tedy dní, kdy je teplota nad 25 stupňů. Pro vzdálenější období 2040-2060 jich bude až o 35 více. Poroste také počet vln veder, tedy sérií šesti a více dnů s nadprůměrnými teplotami.

Těch bude pravděpodobně až o pět ročně více. Největší nárůst veder bude pozorován na jižní Moravě v oblasti mezi Znojmem a Hodonínem.

„Z teplejšího počasí možná mohou mít radost děti o prázdninách, ale na ekonomiku Česka budou mít změny klimatu vážné následky. Vlny veder mají vliv na produktivitu práce, sucha ovlivní zemědělskou produkci. Vedra mohou také výrazně ovlivnit zdraví lidí,“ vysvětluje František Marčík z Glopolisu.

Výsledky ukazují také na pokles počtu ledových dnů a mrazových dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Například ledových dnů (kdy teplota nestoupne přes nulu) bude během roku až o 14 méně. Nejvyšší pokles je pozorován v oblastech Krkonoš, Jeseníků, Hostýnsko-Vsetínské pahorkatiny, Českomoravské vrchoviny, Šumavy, Českého lesa a jihu Krušných hor. Ubyde také sněhu, což ostatně pozorujeme už dnes.

Sucha zase nejvíce postihnou Jihomoravský a Středočeský kraj, podle modelů bude v období 2040-2060 více než třetina roku bez srážek. Sucha, tedy období, kdy během 6 a více dní spadne méně než 1mm srážek, budou častější, na jižní Moravě a ve středních Čechách takových období bude 20 a více za rok.

Studie také předpokládá, že v následujících desetiletích dojde k zesílení projevů tzv. tepelného ostrova města, čímž se znatelně sníží tepelný komfort obyvatel velkých měst, zejména Prahy a Brna.

Konkrétně v Praze je dle studie nutné počítat s delším trváním vyšších teplot v centrální části města a samozřejmě i se zvýšením nočních minimálních teplot. Počet tropických nocí, tedy takových, kdy teplota neklesne pod 20 °C, se pravděpodobně do roku 2060 zvýší až dvojnásobně.

„Městské oblasti jsou všeobecně teplejší než okolní venkovské oblasti, protože jsou méně porostlé vegetací a více akumulují sluneční teplo. Problém je také s materiály používanými ke stavbě budov a povrchů ve městech jako je asfalt, beton a sklo, které udrží teplo i celou noc. Komplex těchto faktorů vede ke vzniku tzv. tepelného ostrova města – tedy situaci, kdy město, nebo alespoň jeho centrální část, je teplejší než okolní venkovská krajina,“ vysvětluje Petr Holub z aliance Šance pro budovy.

Šance pro budovy na základě studie dopadů změn klimatu právě připravuje navazující studii, která již má prakticky odpovídat na hlavní problémy Česka spojené s klimatickou změnou. Některé závěry vláda zahrnula do svého strategického plánu Adaptace na změnu klimatu ČR.

„Už teď je jasné, že je třeba se na vyšší teploty připravovat. V oblasti budov je důležitá kvalitní obálka budovy. Ta totiž nezadržuje jen teplo v zimě, ale sníží riziko přehřívání a zajistí celoročně stabilní vnitřní prostředí. Pomůže také instalace venkovních stínících prvků a nočního předchlazení vzduchem, ale také například instalace zeleně v rámci konstrukcí budovy. Všeobecně pak budou potřeba systémy šetřící energii i vodu,“ popsal některé body připravované studie Petr Holub. Celá studie adaptace na změnu klimatu bude představena v srpnu.

tisková zpráva
Sdílet:

19 komentářů: „České klima se během následujících desetiletí výrazně promění

  • 6. 7. 2015 (9.41)
    Permalink

    to: Miro Novak
    Proč myslíte že jse se po nich ptal :), ale je tu jeden problém, ani to přeýšení, které se tam dá většinou na běžném pobřeží dosáhnout není nic moc pro klasické technologie z hydroenergetiky.

    Jinak NOAA má i mapu růstu hladiny oceánu, je zajímavé, že na něktrých místech roste rychleji než na jiných a někde dokonce klesá.

    Reagovat
  • 2. 7. 2015 (7.37)
    Permalink

    A kdo by těm nesmyslům věřil?

    Jen další bububu.

    Reagovat
    • 2. 7. 2015 (9.17)
      Permalink

      Co je nesmyslného na tom když se dnes provádí rebilance vodních drojů na třetině území.
      http://www.vak.cz/soubory/3_Kadlecova_rebilance.pdf
      strana 24
      Sice tam je někde nárůst, ale i celkem dost oblastí s poklesem proti původním datům. Ale v těcho problémech se spojuje všechno, jednak narovnání koryt, betonování, zatrubnění, tepelné ostrovy a betonování krajiny, tovšechno nijak nepropívá. Pak tu jsou také bleskové povodně, které se budou objevovat, možná častěji, Dojde ke změně rozložení srážek, to bude znamenat jen jedno, další problémy.

      Pokud tedy se vám nelíbí představa velmi rychlého utnutí spotřeby fosilních paliv, respektive výrazné omezení, pak je ale třeba udělat opatření pro zpomalení odtoku vody z krajiny a její lepší vsakování. Vemte si někdy třeba staré mapy na seznamu a dejte si práci zjistit kolik bylo zrušeno rybníků. Nepředpokládám, že byste kdy slyšel o Kobylském jezeře, jediné místo kde se u nás vyskytovala poloslaná voda, ale když jej zkusili vylovit porpvé, dopado to špatně podle kronik protože jim větina ryb zůstala v bahně, asi v 17 století, tak po jeho vypuštění se ztratila voda ze studní v okolí a rybníky také měly problém s poklesem hladiny.

      Co tím chci říct, nezodpovědný přístup ke krajině a zeména vodě vede k tomu že se s rostoucí teplotou zhorší problémy títmo přístupem způsobené. To bude mít zároveň dopady i na vámi navrhovné řešení použití podzemní vody, mimochodem v případě Slovnska, jestli jsem to nezmínil jsou ony velké zásoby vázány na Dunaj a Váh na dolním toku, těkže jen těžko se dá očekávat že bychom mohi mít jen podobné zásoby.

      Reagovat
  • 1. 7. 2015 (19.52)
    Permalink

    to: Pajdulák.
    Dobře, vytěžme všechno, vypijme všechno, na chvilku to možná bude stačit, co pak?
    Vzhledem k tomu že se sSlovenskem sousedí ještě Maďarsko, Polsko, Ukrajina, pak pravděpodobnost toho že je zrovna u nás druhá největší zásobárna spodní vody je asi 1/4, pokud jsem některého ze sousedů Slovenska zapomenul, pak se omlouvám. Pokud vím tak tyto zásoby jsou vázány z velké části na Žitný ostrov, což znamená že jsou závislé na Dunaji.

    Pokud si myslíte že s podzemní vodou prblém nebude, pak si možná přečtěte toto:
    vodarenstvi.cz/clanky/jak-je-na-tom-se-zasobami-vody-ceska-republika

    nebo tu od povodí labe:
    http://www.pvl.cz/files/download/napsali-o-nas/2014/2014-12-05-pripravit-se-na-obdobi-sucha.pdf

    Každopádně bude podstatný rozdíl, jestli bude voda taháne ze studní hlubokých 2-3m, nebo jestli ji bude nutné brát z hloubek desítek metrů, případně bude-li nutné sáhnout do zásob, které se vůbec neobnovují.

    Nebo se snad domníváte že máme takové možnosti jako Lybie, kde se měla fosilní voda využít pro všechno od zásobování měst až pro vytvoření oáz? Problém toho zařízení navíc je že taky místo stovek let, jak bylo původně plánováno mohou zásoby vody vydržet méně než jedno století.

    Pokud si myslíte že dva stupně jsou nic, možná zde, ale může to mít elmi neblahé následky pro celosvětovou ekonomiku.

    Pokud dojde k posunu pásů a změně podmínek, bude to mít dopady na zemědělství, změní se produkční oblasti plodin, tomu se bude muset přizpůsobit zemědělství, což ale nebude zadarmo, budou se muset změnit pstupy, může dojít k vlnám hladomorů, nepokojům, válkám. Tyto škody ale nikdo dopředu neodhadne.

    Zato odstoupení od fosilních paliv bude stát asi 2591,75 bilionu korun, to je asi 107,98 bilionů dolarů, za předpokladu že jsme nedělali ve výpočtech žádé úpravy, neodečetli produkci exitujících elektráren, které budou v provozu i po odstoupení a počítáme s nárůstem spotřeby energie a nepočítáme s tím že přechodem na elektřinu vzroste účinnost, vlastně nejsou započtena vbec opatření jako tepelná čerpadla etc., jelikož ta jen stěží mohu odhadnout. což je zhruba 143% světového HDP z roku 2013, rozložení instalace těchto zařízení do období jednoho desetiletí znamená roční potřebu asi 11 bilionů dolarů, tedy asi 14-15% světového HDP, ovšem dojde asi k přehřátí odvětví průmyslu – těžké strojírenství.

    Pokud má k tomuto dojít během jedné generace, t.j. asi 30 let, pak by bylo ročně třeba vynaložit asi jen 5% světového HDP. Ovšem zároveň by došlo ke zvýšení světového HDP. Budeme-li čekat do roku 2025-2030, bde třeba vynaložit pro náhradu spotřeby roku 2012 dvojnásobek prostředků, asi, ale s o generace lepší technologií, než jakou máme dnes.

    Ovšem neumím si představit výrobu v hutích, které by byly schopny odlít minimálně 300 tlakových nádob ročně, takových závodů je na světě už jen pár a asi jen tak nové nevzniknou, které by byly schopny dodávat součástky na potřebné úrovni. Turbíny umí kde kdo, ale zbytek je problém.

    Reagovat
  • 30. 6. 2015 (3.53)
    Permalink

    Škoda že se toho z křišťálové koule věštěného nárůstu teplot nedožiji.

    Tady u nás musíme v domě topit přes půl roku (a v zateplených domech ještě navíc i na jaře a na podzim o měsíc dříve a déle), a tak žijeme většinu roku v chladu. A je zdravotně prokázáno, že lidský organizmus snáší teplo až 12x lépe než chlad.

    Takže už aby zde subtropy nastaly a naši vnuci tak šetřili za drahé (v dnešní době skoro 3/4roční) topení, jehož cena neustále roste přímo úměrně s poklesem teploty našich domovů v zimě – od dřívějšího „trenkového“ tepla k dnešnímu svetrovému chladu.

    No a právě proto se bohatší část lidu našeho kontinentu (např. někteří britové) na důchod stěhují do přímořských španělských subtropických letovisek – např. do oblasti Murcia, kde průměrná roční teplota podstatně přesahuje teplotu naší severní Evropy.

    Takže článek je jen další bububu na prostý lid, aby se z nich dalo vytáhnout více peněz – zateplovat domy, stanovovat energetické štítky, předělávat topení na vyšší účinnost apod. – a pokud možno tak na dluh, aby z těchto výdajů profitovaly i evropské nadnárodní banky.

    Reagovat
    • 30. 6. 2015 (11.28)
      Permalink

      Kdyby šlo jen o teplo, je to jedno, ale ono půjde hlavně o vodu. Ono to topení totiž může v takové situaci nahradit třeba půlroční chlazení.

      Jinak jsem teď sledoval tiskovku ministerstva průmyslu a vypadá to obecně s energetiku zle. Podle mne by bylo ideální zrušit stopstav na všechny energetické zdroje, které si mohou lidé instalovat na svá obydlí, také instalaci různých jiných, třeba i se sníženými (podsatňě) výkupní cenami. Pro FVE je to dneska bez problému 5Kč/kWh, ne 12Kč jak bylo dříve. To by mohlo trochu snížit spotřebu uhlí.

      Reagovat
      • 30. 6. 2015 (18.10)
        Permalink

        No, vzhledem k tomu, že naše republika má na svém území hranice 3 povodí, a je vedle republiky s největšími zásobami podzemních vod v Evropě (Slovensko), tak strašit s nedostatkem vody je irelevantní.

        Zvýšení průměrné teploty o nějaké 2 stupně určitě nebude klást nároky na půlroční provoz chladicích jednotek v našich domech. Jak jsem psal – člověk i zvířata lépe zvládají teplo než chlad.

        Jinak stopstav budování FVE ať si stát klidně zruší, ale výrobu elektřiny ze Slunce nás všech (ale i větru, vody apod.) řádně zdaní – nejméně tak, jako ve Španělsku. A to se týká i ohřevu teplé vody solárními panely. Vybrané daně může použít na rekonstrukci elektráren a distribučních sítí a hlavně na posílení důchodového systému.

        Bububu!

        Reagovat
        • 30. 6. 2015 (21.22)
          Permalink

          Myslíte? Lidé jsou totiž čím dál tím pohodlnější a nedivil bych se tomu že to vezmou jako důvod k nákupu klimatizací. Ale toto je něco co ani já ani vy neovlivníme.

          Slovensko, jak dalece vím, zavedlo zákaz vývozu vody, takže se s tím nedá počítat. Nebo myslíte že máme Slovensko přeadnout? Nechce se mi být moc jako v Dobešově písničce: youtube.com/watch?v=3mtMkqWko2g (1:28) Ona by ta válka asi skončila v první hospdě neb by se mužstvo rozhodlo že se jde na jedno. :) Vemte do úvahy ale že už dneska je mnoho podzemních zásobníků vody čerpáno rychleji než se obnovují. Byl bych velmi nerad pokud bychom se dostali do situace, ve které je dnes Írán, Lybie a další státy, kde se čerpá voda stará tisíce let v obrovských množstvích.

          Právě to že jsme na hranici rozvodí je problém, jelikož jediná voda, která se k nám dostane, je ta ze srážek, pokud zde dojde k narušení, nemáme jak sem potřebné množství vody dostat. Na rozdíl od jiných zemí nemáme přímý přístup k Dunaji ani jiné velké řce, nebo k moři aby bylo možno nasadit odsolovací techniku.

          Dále počítejte s tím že se koryta narovnávala, to je zase problém, to urychluje odtok vody z krajiny, to je další problém. I kdyby dnes se vrátla teplota na úroveň Velké moravy, tak následky budou zcela jiné, tehdy byla většina našeho území pokryta lesy, stejně tak v Evropě, dnešní oteplení bude mít jistě horší následky, než to z minulosti.

          Nesmíte podcenit ale ani vliv postupného betonování krajiny, což vede zase k dalšímu růstu průměrné teploty.

          Proto bude nutné zajistit aby situace nezašla tak dalece jako je to ve Španělsku, kde ale k tomu přičtěte i jiné nesmysly, jako zákaz donášky vlastních obědů do škol, to byl jen následek ekonomické krize, který se takto zneužil. Navíc si vemte že potřebovali udat proud z elektráren Andasol a podobných.

          Reagovat
          • 1. 7. 2015 (8.05)
            Permalink

            A zase jen bububu. Už s tím běžte do zadku.

            Asi jste vůbec nepochopil to, že když vedle nás leží zem s největšími zásobami podzemních vod v Evropě, tak jako druhá země se zásobami jsme my. Ty vaše neustálé obavy a úvahy o budoucnosti naší Země se nedají kolikrát ani číst, a proto je zbytečné na ně nějak reagovat.

            Takže bububu bubáku!

  • 29. 6. 2015 (15.04)
    Permalink

    Tak nejvyšší čas s tím začít něco dělat, jenže ani odstaení všech uhelných elektráren a přechod na cokoliv jiného v dopravě u nás něpomůže, musí se na to globálně a taky zpomalit růst populace, všude.

    Bude ale třeba zajistit opětovné zalesnění, ona to není legrace, v Indii zmizelo mnoho řek v posedlním století a jen díky úsilí jednoho člověka, jménododám v dalším komentáři, se je podařilo zase obnovit. Musíme začít zalesňovat, což bude mít přímý pozitivní efekt na klima celosvětové.

    Jinak dojde opravdu ke katastrofě, kdy kdrom ekonomických migrantů budou i klimatičtí, nedostatek potravin a celé se to změní v krvavá jatka, nechtěl bych u toho být.

    P.S. Neví někdo o přílivových mapách oceánu (anglicky, česky, rusky, německy když už nebude zbytí)? Prostě jak je kde vysoký příliv a odliv. Hledám to druhý týden a nedaří se to najít.

    Reagovat
    • 29. 6. 2015 (16.53)
      Permalink

      Mě fascinuje, jak se někdo pořád snaží bojovat se změnou klimatu. Víte odkud pochází rčení „Boj s větrnými mlýny“? Myslíte si, že přiškrcením ekonomiky něčeho dosáhnete? Logické je využívat nejlevnější variantu. Ukazuje se, že fotovoltaika, vítr ani biomasa to nejsou. Bez dotací by byly úplně v řiti a akorát nám ku*ví trh. A jestli se mě někdo bude snažit nutit se omezovat, pošlu ho do řiti. Už toho mám tak akorát.

      Reagovat
    • 29. 6. 2015 (16.54)
      Permalink

      Přílivové mapy se draze platí, protože jsou každý den jiné a musí se složitě neustále přepočítávat.

      Reagovat
      • 29. 6. 2015 (18.32)
        Permalink

        Průměrné, stačí přibližné, jestli je v průběhu roku v oblasti příliv kolem metru, nebo jestli je tam přiliv necelých 30cm, například.

        Kde jsem psal o přiškrcení ekonomiky? Pouze jsem konstatoval že:
        a) když se něco neudělá, dopadne to hodně zle
        b) ani kompletí přechod na bezemisní ekonomku jen u nás nepomůže, že to chce celosvěovou koordinaci
        c)že by se mělo (ano použito původně musí) začít zalesňovat.
        d)pokud se něco neudělá, bude tu krom současného přílivu ekonomických migrantů i příliv migrantů pro potravinové a vodní krize
        e) taková situace s velkou pravděpodobností skončí katastrofou a krveprolitím.
        f) růst světové populace je neudržitelný.
        g) je třeba začít něco velmi rychle dělat.

        Jméno toho člověka je Rajendra Singh, jinak známý také jako Water man of India, vcelku zajímavé a jeho metoda je naví méně nákladná než vládní přehrady.

        Jinak k odlesnění, zde je například mapa Bornea: clickrally.com/wp-content/uploads/2011/09/map-borneo-deforestation.jpg

        nebo zde,mapa Nikaragui:
        abcbirds.files.wordpress.com/2014/04/nicaragua-forest-loss.jpg

        Argentina/Brazílie:
        i1.wp.com/www.argentinaindependent.com/wp-content/uploads/Deforestation.jpg?resize=390%2C427

        O nelegální těžbě v jižní části Karpat nevím jestli jste slyšel, nevím jestliznáte fotku z hranice mezi Haiti a Dominikánksou republikou. Atlas a hory Libanonu také vyadaly jinak před pár tisíci lety. Současný porost na kopcích balkánu vznikl jen díky jeho odlesnění a tomu že se jej nikdy nepodařilo zpětně zalesnit do takové pdooby, v jaké byl, to změnilo i vodní poměry.

        Jak dopadla řeka Jordán víte? Z Galilejského jezera se do ní musí voda přečerpávat a to před 70 lety poháněla hydroelektrárnu. Ano je to způsobeno závlahami, ale oděry z povodí jezera mohou způsobit že převládnou slané prameny v jeho dně a celé otráví.

        Kumulativní efekt všech těchto činů může mít dopad, který si neumíme představit. V USA například odlesnění vedlo ke vzniku něčeho čemu se říká Dust Bowl.

        Jestli budeme schopní mnohem levněji sázet stromy, které pohltí produkty z dopravy a výroby elektřiny, než by stálo nahrazení jinými zdroji, pak klidně, bude to mít i další kladné dopady, včera bylo s těmito projekty pozdě. Ale není možné dělt že se nic neděje.

        A propos, nezdá se vám tak trochu současná honba za všemožnými materiálními statky tak trochu zbytečná?

        Reagovat
  • 29. 6. 2015 (13.40)
    Permalink

    Za mého dětství bylo všem jasné, že nastává nová doba ledová, ale nikdo kolem toho neblbnul, nebo jsem si aspoň nevšimla (holt jsme měli starost s budováním socialismu). Dodnes nikdo spolehlivě nepředpoví počasí na měsíc dopředu – natož klima na desetiletí. Tak klídek – ani ten největší plašan netuší, co by se proti tomu dalo dělat. Ale strašení lidí je skvělý byznys, jak ukazuje i tenhle článek.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.