Celosvětová spotřeba uhlí klesat nebude, právě naopak

Předpověď neznamená nevyhnutelně „osud“, přesto,m pokud je vytvořena kvalifikovanými věštci, je dobré si ji alespoň vyslechnout. Mezinárodní energetická agentura (IEA, International Energy Agency) vyhodnotila ve svých statistikách stávající spotřebu uhlí a srovnala ji s celosvětovou rostoucí poptávkou. Na základě počítačových predikcí pak dospěli analytici k závěru, že v roce 2017 budeme spotřebovávat o 1,2 miliardy tun uhlí více, než dnes.

Omezení spotřeby uhlí v přístích letech? Těšit se na něj určitě nemáme, spotřeba bude podle IEA naopak růst. foto: ermol/sxc.hu
Omezení spotřeby uhlí v přístích letech? Těšit se na něj určitě nemáme, spotřeba bude podle IEA naopak růst. foto: ermol/sxc.hu

Nevěříte, že zatímco se neustále všude hovoří o emisích, globálních změnách klimatu a skleníkovém efektu, by vůbec mohla spotřeba uhlí narůstat?

Přesto je podle IEA a jejich hodnotících standardů tento scénář více než pravděpodobný, převážně díky startující ekonomice některých asijských zemí. Jinými slovy, na vině tomuto navýšení má být už tradičně Čína, kterou v rostoucí poptávce po fosilních palivech v posledních letech dohání Indie.

Globální spotřeba uhlí se přepočítává na hodnotu ekvivalentní BTOe (billion tonnes of oil, miliard tun ropy). Z letošních 4,32 se má do roku 2017 vyšplhat na 4,40. Jen pro názornost takový skok představuje dnešní spotřebu uhlí Spojených států amerických a Ruska současně.

Tím ale věštecké predikce IEA nekončí. Pořád je tu souboj s emisemi. Z jedné tuny spáleného uhlí se do atmosféry uvolní 2,86 tun CO2 (každý uhlíkový atom je kombinován se dvěma kyslíkovými z atmosféry). To nám dohromady dává 3,4 miliard tun oxidu uhličitého v ovzduší, které budou pocházet z tohoto očekávaného nárůstu spotřeby uhlí.

Spojené státy, obecně považované za velké znečišťovatele ovzduší, jsou v tom ale tentokrát, podle IEA, nevinně. V posledních letech se jejich těžařské společnosti soustředí spíše na vývoz. Na americkém trhu není totiž uhlí schopné konkurovat levnějším palivům, například zemnímu plynu, a tak většina proudí do Evropy.

Sdílet: