Jaký je vliv příbřežních větrných farem na cestovní ruch?

Dobré i špatné zprávy přináší studie severokarolínských ekonomů. Severní Karolína totiž dlouhodobě zvažuje klady a zápory širšího zapojení obnovitelných zdrojů, a díky své poloze by ráda vsadila na příbřežní větrné elektrárny. Jak se ale k blízkosti větrníků postaví lidé, vyhledávající o dovolené výhled na volné moře?

„Obyvatelům Severní Karolíny větrné elektrárny při pobřeží nevadí, dívat se na ně ale nechtějí.“ Zdroj: Laura Taylor (NCSU)
„Obyvatelům Severní Karolíny větrné elektrárny při pobřeží nevadí, dívat se na ně ale nechtějí.“ Zdroj: Laura Taylor (NCSU)

Dopad větrných elektráren na turistický ruch berou ekonomové ze Státní univerzity v Severní Karolíně opravdu vážně. Laura Taylorová, hlavní autorka studie připouští: „Ochota lidí pronajmout si rekreační dům u moře s výhledem na větrnou farmu je skutečně nízká. A ti, kteří by si i přes to dům pronajali, by žádali výraznou slevu.“.

V obecné rovině se studie setkala s výraznou podporou obnovitelných zdrojů energie, a dotázaní Severo-karolíňané široce lobbovali za větrné elektrárny. Ovšem za předpokladu, že se na ně nebudou muset koukat, jak se zjistilo v zápětí. Celkem 484 respondentům byly představeny různé varianty „výhledů“, respektive snímky mořského pobřeží s různě vzdálenými větrnými farmami.

A smutnou zprávou pro příbřežní elektrárny v Severní Karolíně je, že jakákoliv viditelná (tedy situovaná do vzdálenosti 12 kilometrů) větrná farma, je pro dotázané problém.

V Čechách nemá fenomén letních a rekreačních bytů úplně vhodné srovnání, je možné ho snad trochu připodobnit k chataření. V Severní Karolíně se ale dovolená bez pobytu v domě u moře téměř neobejde.

Prakticky 56 % dotázaných připustilo, že si v posledním roce pronajalo „letní rekreační byt“ u moře, v posledních pěti letech tak učinilo 74 % respondentů. Třetina všech dotázaných si pak ráda pronajímá jeden a ten samý dům. Ale prakticky všichni by si pronájem rozmýšleli, pokud by jim výhled na moře kazila větrná farma.

Pětina by byla schopna pohled na větrnou farmu při dovolené snést, pokud by jim však pronajímatel nabídl k nájmu výraznou slevu, ostatní by raději zvolili jinou lokaci. Zajímavé je, že 5 % dotázaných by bylo proti dovolené u moře v „blízkosti“ větrných farem vzdálených 20 kilometrů od pobřeží, tedy v místech, kde už by skutečně nebyly vůbec vidět.

„Větrná farma vybudovaná 8 kilometrů od pobřeží bude mít vizuální dopad na 1000 rekreačních domů,“ říká Taylorová. „Ekonomický dopad by v takovém případě v průběhu dvaceti let by znamenal ztrátu pronajímatelů v hodnotě 31 milionů dolarů. Teď je otázkou, jestli tato ztráta vyrovná zvýšené náklady na odsunutí větrných farem dále od pobřeží.“

Sdílet: