Poslední dobou se nám s těmi sportovními stadiony roztrhl pytel. Ten olympijský pro Olympijské hry 2016 v Tokyu sice nevyšel - poněvadž Olympiáda bude nakonec v Rio de Janeiru, ale co naplat. Jsou tu i jiné sportovní události, třeba Asijské hry. Ty se mají konat v roce 2014 v Incheonu v Jižní Koreji.

Studio Populous, které se odštěpilo od mateřské společnosti HOK, už má se stadiony zkušenosti. Navrhlo unikátní zimní stadion pro Zimní Olympijské hry v Soči v Rusku 2014. Sedmnácté Asijské hry se nyní budou pyšnit také unikátem. Adaptabilní stadion totiž vytvoří záplavu zeleně a v době kdy nebude využit má posloužit jako veřejný park.


Vejde se do něj až 70 000 lidí při sportovních akcích. Pokud žádné nebudou, prostě se “složí” na kapacitu 30 000 sedících a kolem se utvoří prostor veřejné zeleně - čili prostě park. Elegantní, oblými křivkami protkaný stadion má odrážet tradiční buddhistický přístup. Zároveň se počítá i s tím, že stavba proběhne v co možná “nejudržitelnějším” duchu. Podrobnosti týkající se minimalizace dopadu stavby na životní prostředí ale zatím studio nezveřejnilo.

Lidé občas mívají šílené nápady. Když se křovácký lovec Xi ve filmu Bohové musí být šílení vydal na dlouhé putování, aby vrátil láhev od Coca-Coly, vypadalo to šíleně. Ale postavit zhruba 90 km dlouhý most mezi Spojenými státy a Ruskem v Beringově průlivu skrze Arktický oceán? Vlastně docela dobrý nápad!

V soutěži, která byla u této příležitost vyhlášena pro studenty, ale i profesionální architektry, se jako druhý v profesionální kategorii umístil návrh pařížského studia OFF Architecture. Zajímavé na něm je především to, nakolik bere do úvahy jedinečné místo, kde by mohlo být spojení mezi dvěma kontinenty vybudováno.

Beringův průliv představuje místo, kde se střetává Antarktický a Tichý oceán. Velmi křehký ekosystém je obydlen mnoha druhy, ať už jde o velryby, delfíny, orky, polární medvědy či další živočichy. Navíc je průliv poměrně mělký, průměrná hloubka se pohybuje mezi 30 až 50 metry. Most by proto mohl sahat od hladiny až ke dnu.

Gigantická struktura není pouhým mostem. Mezi dvěma deset metrů širokými zdmi by vznikl obyvatelný prostor, ve kterém by jezdily vlaky i auta a mohli se pohybovat lidé “po svých”. Energii by celému obrovskému komplexu dodávaly mořské turbíny vyrábějící proud za pomoci rychlých proudů protékajících mělkou úžinou.

Stavba by obsahovala nejen průplavy pro lodě, ale pro obrovské živočichy jako jsou velryby a podobně. Idea je dokonce taková, že most by oddělil proudy jednotlivých oceánů, takže ten arktický by se méně oteploval, což by mohlo zabránit tání ledovců a roztávání polárních čepiček. Na povrchu mostu a hladině oceánu by pak pluly speciální platformy, které by získávaly energii z mořský vln. Vskutku šílené, ale přitom dechberoucí.

Podle předběžných odhadů Nizozemské agentury pro životní prostředí, která využila nejnovější poznatky společnosti BP, se globální růst emisí oxidu uhličitého zpomalil na polovinu proti roku 2007. V roce 2008 byly vyšší o 1,7%, přitom o rok dříve rostly o 3,3% a v minulých letech dokonce až o 4%. Co za to může? Ekonomická krize, vysoké ceny ropy, zvýšený důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 tak bylo do ovzduší vypuštěno asi 31,5 miliard tun CO2, v roce 1970 to přitom bylo 15,3 mld. tun. V minulém roce se globálně snížila spotřeba ropy o 0,6%, šlo o první pokles od roku 1992. Největší pokles zaznamenaly Spojené státy americké - o 7%. Mezitím Čína svou spotřebu zvýšila, a to o tři procenta. Podle zprávy BP a nizozemské agentury má vliv na snižování emisí také využívání biopaliv v dopravě. V roce 2008 měly ušetřit asi 100 milionů tun CO2 a zajišťovaly celkem 2,5% spotřeby paliva. Velmi důležitou roli hrají větrné elektrárny, v roce 2008 se globální kapacita zvýšila o 30% - v USA o 50%, v Číně dokonce o 100%. Celkem se obnovitelné zdroje energie postaraly o 4,4% globální výroby elektřiny. Ušetřily tak 500 mil. tun CO2. Stále se však zvyšují také emise z uhelných elektráren, ačkoliv pomaleji než v předchozích letech - o 3,5% namísto předchozích 5%. Ke snížení přispěl především systém emisních povolenek Evropské unie, ale i globální recese. Ze zprávy zároveň plyne, že zatímco v USA a EU emise celkově klesají, rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Indie či Rusko spíš rostou - i když pomaleji než v předchozích letech. Zajímavé číslo: v EU připadá 8,5 tun emisí CO2 na jednoho obyvatele (pokles z 9 v roce 1990), v Číně je to 5,5 tuny, v USA 18,5 tuny.

Nizozemská společnost Office for Metropolitan Architecture (OMA) představila na první pohled až neskutečně ambiciózní plán na využití Severního moře. Celý projekt pojmenovaný “zeekracht” (energie moře) počítá s vybudováním prstence rozsáhlých větrných farem v moři kolem Holandska. Větrné elektrárny by měly zajistit energetickou nezávislost Evropy do roku 2025. Jde o velmi vhodně naplánované představení projektu do doby, kdy zejména východní a jihovýchodní část Evropy doslova mrzne díky tomu, že z Ruska přes Ukrajinu neproudí zemní plyn.

Podle OMA je Severní moře, díky konstatní rychlosti větru, mělkým vodám a zkušenosti s průmyslem obnovitelných zdrojů energie dokonalým místem pro rozsáhlé budování větrných farem. “Potenciální objem obnovitelné energie generované v Severní moři se ve skutečnosti vyrovná nebo překoná energii produkovanou z fosilních paliv z Perského zálivu,” píše se v propagačních materiálech OMA. Úžasný plán tak trochu připomíná plán amerického miliardáře T. Boone Pickense na vybudování obrovských větrných farem v USA. Zda se alespoň jeden z těchto nádherných, ale do značné míry zatím pouze vysněných projektů, někdy dočká realizace, to je ve hvězdách.

Světoznámý architekt Sir Norman Foster navrhl pro neustále se rozrůstající ruskou metropoli půl kilometru vysokou věž nazvanou Crystal Island.

Narozdíl od X-Seed 4000, o které jsme psali včera, jde o zcela reálný návrh, jehož vybudování bude stát asi čtyři miliardy dolarů a v Moskvě vyroste zhruba za pět let. Stane se největší (nikoliv nejvyšší) budovou světa, bude pokrývat plochu 27 milionů čtverečních stop.

Zhruba 500 m vysoká věž bude ukrývat 900 bytů, 3000 hotelových pokojů, mezinárodní školu pro 500 studentů, kina, divadla, sportovní komplexy a další. Pro všechny návštěvníky bude k dispozici také obrovské podzemní parkoviště. Z rozhledny zhruba ve výšce 200 m bude možné si užív at panoramatických výhledů na Moskvu.

Jak je u Fostera zvykem, také Crystal Island bude využívat četných ekologických vychytávek. Vnější fasáda bude pokryta solárními panely, které budou společně s větrnými turbínami generovat část elektřiny. Přirozená ventilace bude zajištěna několika strategicky umístěnými atrii. Osvětlení bude částečně zajišťováno pomocí přirozeného denního světla.

zdroj: inhabitat