Méně je někdy více a budova Tokijského technologického institutu (TTI) – Meguro Ward, je potvrzením tohoto přísloví. Do budoucna poslouží spíše jako odstrašující příklad, na kterém bude demonstrováno zbytečné mrhání materiálem a nepochopení základních principů užívání obnovitelných zdrojů energie.
Doufejme, že TTI neinstalovali žádné solární panely do suterénu. Zdro: Inhabitat.com
Disulfid železnatý, známější pod názvem pyrit, se může pro své vlastnosti a snadnou dostupnost stát velmi slibnou surovinou pro výrobu solárních panelů. Pod objevem využití pyritu pro tvorbu solárních článků se podepsali badatelé z Oregonské státní univerzity (OSU). Ti ve výrobním procesu pokusně nahradili vzácné kovy, které jsou jednak drahé a často i toxické, běžně dostupnou železnou rudou.
Zůstane pyrit zlatem bláznů, a nebo se stane novousurovinou fotovoltaických článků? Zdroj: WikkimediaCommons
Solární energie může být dnes produkována levněji dolar za jeden watt. Tvrdí to nová studie experta na energetické systémy z univerzity v Queens, jejíž závěry publikoval server ClickGreen. Navzdory tomuto poznatku si prý elektřina ze slunce stále nevysloužila důvěru většiny lidí jako vhodný trvalý zdroj obnovitelné energie.
Musí být pořízení solárních panelů nutně nákladné? Zdroj: sxc.hu
V době, kdy rostoucí městské aglomerace vyžadují stále větší přísun energie, snížilo americké město Houston příkon o 5,8 % celkového počtu kilowatthodin. Podívejme se na přehled nejvýraznějších úspěchů, kterých Houston dosáhl v oblasti „městské a komunální ekologie“.
Americké město Houston - Texas se snaží být co nejvíce šetrné k životnímu prostředí, foto: sxc.hu/ringo380
Izraelská firma ZenithSolar vyvinula solární systém s dosud největší efektivitou na světě – 75 %. ZenithSolar uvádí, že kromě již zmíněné vysoké účinnosti dosahuje tento systém také nejnižších nákladů na instalovaný výkon.
Solární vítr je proud nabitých částic „foukajících“ směrem od Slunce. Japonsku se podařilo v projektu IKAROS využít tento vítr k pohonu solární vesmírné plachetnice. Teď jdou vědci ještě dál. Chtěli by sluneční vítr využít jako zdroj energie pro celou planetu. pokračování…
Nápad spojit solární kolektory pro ohřev vody a solární fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny není nijak nový. Málo firem jej ale dosud zvládlo dotáhnout do praktické realizace a výroby. Jednou z výjimek je turecká společnost Solimpeks. pokračování…
Studio Vincent Callebaut Architectures se už v minulosti vyznamenalo povedenými kousky. Organické linie se v nich mísí s přírodou a moderní technologií v jedinečném spojení a se svým nejnovějším příspěvkem tvůrci opět dokazují, že stále mají co říct. Navrhli totiž ekologickou plovoucí zahradu Physalia, která při svých cestách dokáže čistit špinavé řeky. pokračování…
Závod o to kdo dokáže nejúčinněji využít sluneční energii se dostává do nových obrátek. Každý rok se (především japonské) firmy předhánějí v tom, která vyrobí solární články s vyšší účinností. Tentokrát se do popředí dostává Sharp, který představil účinnosti přeměny 35,8% v laboratorních podmínkách.
„Zvýšená účinnost z předchozích 31,5 na 35,8 procent je velký úspěch a další milník v optimalizaci solární technologie“, říká Peter Thiele, výkonný viceprezident společnosti Sharp Energy Solution Europe. Zatímco nejběžnější typy solárních článků používaných v současnosti jsou křemíkové, vícevrstvé solární články využívají fotoabsorpční vrstvy vyrobené ze sloučenin dvou a více prvků, jako jsou indium a gallium.
Vícevrstvé solární články využívány především v kosmických družicích pro jejich vysokou učinnost přeměny slunečního svitu na energii. Od roku 2000 se Sharp intenzívně věnoval výzkumu a vývoji vícevrstvých solárních článků a dosáhl vysokých hodnot účinnosti přeměny použitím tří fotoabsorpční vrstev. Pro dosažení vysoké účinnosti vícevrstvých solárních článků je důležité vylepšit krystaličnost – pravidelné uspořádání atomů – v každé fotoabsorpční vrstvě. Také je podstatné, aby solární články byly složeny z takových materiálů, které umožňují maximální využití solární energie.
Sportovní svatostánky se těší neutuchající oblibě jak architektů, tak jejích konzumentů. Italský návrhář Gino Zavanelia aktuálně odhalil své nové dílo v podobě solárního stadionu pro Řím. Sportovní stadion Franco Sensi je celý obalen solárními panely. Uvnitř stadionu pak najdeme muzeum římského fotbalového klubu, lóže, restaurace i bar.
Vnější zinko-titanová membrána stadionu je v jedné vrstvě pokryta fotovoltaickými panely. Druhá vrstva je průhledná a umožňuje přirozené osvětlení propouštěním až 80% světla, zabraňuje přitom tomu aby návštěvníci stadionu zmokli. Solární články poslouží minimálně jako zdroj energie pro obrovské LED informační panely táhnoucí se jako prstenec kolem celého stadionu.
