V roce 2002 se ve Washingtonu na prostranství zvaném National Mall uskutečnil první ročník tzv. “solárního desetiboje” neboli “Solar Decathlon“. Jedná se o soutěž, ve které několik týmů soutěží o to, komu se podaří postavit architektonicky zajímavější, ale zároveň stavbařsky dobře promyšlenou a především úsporný (nebo ještě lépe energii vyrábějící) obytný domek. Soutěž se pak od roku 2005 konala každé dva roky a čtvrtý ročník skončil právě tuto neděli 18. října.

Zcela soběstačné město Masdar uprostřed pouště Spojených arabských emirátů poblíž Abu Dhabi se má stát výstavním klenotem současného přístupu k ekologii. Arabští ropní šejkové si jím nejspíš chtějí mimo jiné trochu napravit reputaci a nejspíš také investovat do budoucnosti, ověřit si, že technologie obnovitelných zdrojů energie a trvale udržitelného rozvoje mohou fungovat i v praxi.

Celková rozloha města má být 6 km čtverečních, kde se usadí na 50 000 lidí. Kde se tihle lidé vezmou je prozatím záhadou, nicméně plán je to hezký. Možná je přiláká i městské centrum, o které se podle nejnovějších informací postará australské návrhářské studio LAVA. To uspělo v mezinárodní soutěži a nyní pro Masdar City navrhne centrální náměstí, pětihvězdičkový hotel, zábavní komplex i společenské centrum.

Náměstí má být vystavěno v evropském stylu, tedy otevřené pod širým nebem. Problém v pouštích bývá, že sluníčko vás nemilosrdně spraží kdekoliv, kde není alespoň trochu stínu, a tak LAVA vymysleli, že po celém náměstí rozmístí “solární deštníky”. Půjde vlastně o solární elektrárny. Během dne bude fotovoltaika zachycovat solární energii a zároveň stínit. V noci se uzavřou a umožní nashromážděnému teplu uniknout zpět, čímž náměstí přirozeně ochladí. Interaktivní prvky náměstí navíc například spustí osvětlení nebo fontány podle okolní aktivity (např. i volání z mobilu).

Plán také počítá s využitím adaptivních fasád budov. Jinými slovy bude možné fasádu “nastavit” tak aby zachycovala co nejvíce, nebo naopak nejméně slunečního záření (viz. článek “Chytré materiály - revoluce v architektuře?“). Po střechách se pak rozrostou rozsáhlé zelené zahrady, kde se mimo jiné budou také pěstovat potraviny. Praktického využití se dočká i recyklace vody, v poušti samozřejmost, a znovuvyužití organického odpadu.

Stavby budoucnosti údajně budou moct měnit barvu, ale zdaleka nejen to. Podle německého architekta Axela Rittera dokážou stavby za několik let dokonce i měnit tvar či geometrii, velikost či průhlednost v reakci na různé podněty. “Architekti, kteří se trendu zažehnutému chytrými materiály umožňujícími stavět adaptivní a kinetické struktury nepřizpůsobí zůstanou pozadu,” řekl Axel magazínu Architecture and Design.

Axel mimo jiné pracuje například na budovách, které budou reagovat na dešťovou vodu - zmenšováním nebo zvětšováním. Hlavním přínosem tzv. chytrých materiálů má být především jejich využití při stavbě ekologických budov v rámci konceptu trvale udržitelného rozvoje. Chytré materiály dokáží získávat energii přímo ze svého okolí, nepotřebují tedy vnější přívod energie. Fungují zároveň jako senzory, ale i jako aktivní činitel. Není třeba je proplétat dráty a podobně.

Už před lety se v rámci Evropské unie začalo pracovat na projektu PICADA. Jde v něm o výzkum inovativních stavebních a konstrukčních materiálů, které mohou pomáhat v boji proti znečištění. Beton nebo omítka by pak mohla dokázat pohlcovat organické i anorganické vzdušné polutanty poté, co byly vystaveny ultrafialovému či slunečnímu záření. “Nové materiály mají pomoci i ke snížení úrovně oxidů dusíku, které jsou příčinou dýchacích problémů a spouští produkci smogu, a jiných toxických látek jako benzen,” píše magazín Ekolist. O inteligentních stavebních materiálech se dočtete také na Českém rozhlasu.

Hamburk, druhé největší město Německa a jeho největší přístav, se brzy ve svém historickém jádru dočká významné novinky v podobě nové čtvrti ECO CITY. Má jít o spojení průmyslu, zábavy a otevřených prostranství v jednom úhledném “zeleném balíčku”. O návrh projektu se postarala mezinárodní společnosti Tec Architecture, výstavbu zajistí ARUP.

Celý projekt má ambice splnit všechny tři světové standardy šetrných budov, tedy LEED, BREEAM a DGNB. Jeho cílem je s pomocí spojení nejmodernějších technologií stavby a využitím pokročilých materiálů upevnit sociální interakci v oblasti a dopomoct k rozvoji či spíše “znovuzrození” místní komunity.

Součástí projektu je nejen výstavba nových budov, ale i renovace těch stávajících. Nové fasády a pasivní techniky mají snížit spotřebu energie až o 30%. Až 10% celkové spotřeby energie má být vyráběno za pomoci větrných turbín, vytápění zase bude zajištěno pomocí solární kolektorů. Střechy budov jsou pokryté zelení, osvětlení také sází na přirozené světlo.