Břidlice a břidlicový plyn. Dva pojmy, které jsou v poslední době skloňovány ve všech pádech, a to především v Evropské unii. Těžba břidlicového plynu by totiž snížila nežádoucí závislost EU na dodávkách zemního plynu z Ruska. Pojďme ale pro tentokrát opustit politický pohled na věc a řekněme si něco o tom, co to břidličný plyn je, jak se dá těžit a zda existují reálná ekologická rizika těžby.

Už před pár měsíci jsme informovali o projektu TREC/DESERTEC, jehož cílem bylo vybudovat evropskou rozvodnou síť postavenou na obnovitelných zdrojích umístěných po celém kontinentu, ale i v Africe. Sahara a její sluneční síla ukrývající obrovské množství energie je pro Evropu velkým lákadlem. Nově hodlá EU využít saharské slunce v obrovském projektu pro vybudování sítě solárních elektráren. Nový projekt si pomalu získává politickou podporu, a to i díky úspěšnému ustavení Středomořské unie. Britský předseda vlády Gordon Brown i francouzský prezident Nicolas Sarkozy energetický plán podporují. Ambiciózní projekt zahrnuje vybudování evropské rozvodné supersítě, která by umožnila využívat obnovitelné zdroje energie z Dánska či Británie v dalších částech Evropy. Solární panely (fotovoltaika) umístěné v severní Africe by dokázaly generovat až třikrát více elektřiny, než pokud by se nacházely na Starém kontinentě. Celý projekt vybudování řady elektráren a sítě by EU stál asi 45 mld. euro s tím, že každá elektrárna by měla výkon 50-200 MW. Každoroční výdaje na budování projektu by se mohly až do roku 2050 pohybovat kolem 1 mld. euro. Otázkou je, proč namísto fotovoltaických solárních panelů nevyužít třeba termální solární elektrárny, které by zároveň mohly fungovat jako odsolování mořské vody, případně koncentrační solární elektrárny.

Už delší dobu se v magazínu Ekologické bydlení zabýváme zajímavými a především šetrnými alternativami v oblasti osvětlení, ať už domácností, veřejného osvětlení (např. LED osvětlení). Zdá se, že problematiky si začíná všímat také Evropská unie. Evropská komise totiž navrhuje komplexní výměnu žárovek za úspornější zářivky a výbojky. Brusel vidí samozřejmě jako cíl celkové snížení spotřeby elektrické energie a tím i nákladů. Návrh komisařů by měl být projednán do konce června letošního roku, zavádění úsporných žárovek by pak mohlo být prováděno už od druhé poloviny nebo konce roku. Úspornější osvětlení se týká také osvětlení silnic. Odorníci oslovení Lidovými novinami odhadují, že po kompletní výměně žárovek za úspornější typy svítidel by se sotřeba elektřiny snížila až o 80%. Na druhou stranu, úsporné zářivky bývají obvykle mnohonásobně dražší a mohou způsobovat kolísání v rozvodné síti.
Malé severoitalské město Varese se může pyšnit evropským primátem. Jako první „běží“ 100% na obnovitelné zdroje energie. Pro obyvatele Varese je však ekologie něčím víc než jen obnovitelnými zdroji energie, a tak například založili farmy, ze kterých zásobují 98% spotřeby jídla, voda je čištěna pomocí technologie nijak škodlivé pro životní prostředí. Většinu elektřiny městečka generují větrné elektrárny (8 milionů kWh ročně), dále také solární panely na radnici a škole. Místní bazén je vytápěn solární energií a město propaguje využití dřevěných peletek pro domácí vytápění. Už dnes město generuje třikrát více elektřiny než spotřebuje, což do městské kasy ročně přivede přes 350 000 euro. Město přitom počítá s dalším rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie a ekologických iniciativ. Kdyby takhle fungovala všechna maloměsta v EU…
Britská vláda premiéra Browna má brzy představit ambiciózní plán na rozšíření vstavby pobřežních větrných elektráren. Do roku 2020 chce vybudovat kolem celého pobřeží Británie dalších 7000 větrných elektráren. Spolu se současnými by poskytovaly energii 33 gigawattů, čímž by pokryly spotřebu prakticky veškerých britských domácností. Dnes produkují větrné elektrárny Británii zhruba 2 gigawatty ročně, což stačí na pokrytí spotřeby 1,5 milionu domácnostá. Plánovaná expanze má Británii pomoci naplnit kritérium EU, které říká, že do roku 2020 by 20% energie mělo pocházet z obnovitelných zdrojů. Nový plán si samozřejmě chválí Greenpeace i další organizace pro ochranu životního prostředí. Otázkou však zůstává, zda zůstane pouze u planých slibů, nebo se opravdu přistoupí k realizaci. Pak to totiž bude znamenat, že Británie bude doslova obsypána větrnými turbínami – jedna na každou půl míli pobřeží.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO

