Asfalt je jedním z materiálů, se kterými se setkáváme už déle než osm desetiletí prakticky denně. Celá dopravní infrastruktura moderního světa je založena na asfaltu. Přitom jde o materiál během jehož výroby, instalace a života vznikají toxické látky. Navíc výrazně přispívá k oteplování městských oblastí. A zvyšuje závislost na ropě ze které se vyrábí.
04.
Lis
České ekologické organizace Greenpeace, Calla, Veronica a Hnutí Duha společně se zahraničním odborníky vypracovali plán „Chytrá energie“ s cílem proměnit energetický metabolismus české ekonomiky. Znamenal by snížení znečištění, dovozu paliv i účtů za energie. pokračování…
Podle předběžných odhadů Nizozemské agentury pro životní prostředí, která využila nejnovější poznatky společnosti BP, se globální růst emisí oxidu uhličitého zpomalil na polovinu proti roku 2007. V roce 2008 byly vyšší o 1,7%, přitom o rok dříve rostly o 3,3% a v minulých letech dokonce až o 4%. Co za to může? Ekonomická krize, vysoké ceny ropy, zvýšený důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 tak bylo do ovzduší vypuštěno asi 31,5 miliard tun CO2, v roce 1970 to přitom bylo 15,3 mld. tun. V minulém roce se globálně snížila spotřeba ropy o 0,6%, šlo o první pokles od roku 1992. Největší pokles zaznamenaly Spojené státy americké – o 7%. Mezitím Čína svou spotřebu zvýšila, a to o tři procenta. Podle zprávy BP a nizozemské agentury má vliv na snižování emisí také využívání biopaliv v dopravě. V roce 2008 měly ušetřit asi 100 milionů tun CO2 a zajišťovaly celkem 2,5% spotřeby paliva. Velmi důležitou roli hrají větrné elektrárny, v roce 2008 se globální kapacita zvýšila o 30% – v USA o 50%, v Číně dokonce o 100%. Celkem se obnovitelné zdroje energie postaraly o 4,4% globální výroby elektřiny. Ušetřily tak 500 mil. tun CO2. Stále se však zvyšují také emise z uhelných elektráren, ačkoliv pomaleji než v předchozích letech – o 3,5% namísto předchozích 5%. Ke snížení přispěl především systém emisních povolenek Evropské unie, ale i globální recese. Ze zprávy zároveň plyne, že zatímco v USA a EU emise celkově klesají, rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Indie či Rusko spíš rostou – i když pomaleji než v předchozích letech. Zajímavé číslo: v EU připadá 8,5 tun emisí CO2 na jednoho obyvatele (pokles z 9 v roce 1990), v Číně je to 5,5 tuny, v USA 18,5 tuny.
Skotský minist energetiky Jim Mather posvětil nedávno výzkumný projekt BioMara jehož cílem je ověřit možnosti využití mořských řas k produkci biopaliv. Hlavním sponzorem výzkumu je Evropská unie, celkem do něj investuje osm milionů dolarů. Skotsko chce, aby do roku 2020 až 10% veškeré energie spotřebované v dopravě pocházelo z obnovitelných zdrojů. „Běžné rostliny pro biopaliva soupeří o půdu a vodu s farmařením a přírodou. Co potřebujeme jsou rychle rostoucí, snadno udržované rostliny, kterým se daří v prostředí nevyužívaném pro zemědělství. Mořské řasy by mohly být součástí tohoto řešení,“ řekla doktorka Michele Stanley, hlavní vědecká pracovnice projektu. Skotsko má kromě biopaliv v hledáčku také využití větrné energie a přílivové energie. Stavba větrných farem podél skotského pobřeží se diskutuje už delší dobu.
cleantechnica, foto: cleantechnica
Seveřané mají k životnímu prostředí přeci jen o něco vřelejší vztah než jejich jižní sousedé. Energii získávají z jaderných či vodních elektráren, automobily často jezdí na biopaliva. I svá města postupně začínají budovat směrem k trvale udržitelnému rozvoji. Ve studiu Kjellgren Kaminsky Architects aktuálně vznikl rozsáhlý plán přestavby Gothenburgu, druhého největšího města a studentské metropole Švédska.
Projekt nazvali „Super Sustainable City„. Jde o hustou městskou zástavbu, která je však navržena tak, aby využívala všechny dnešní poznatky o ekologii, energiích a dopravě. Zelené zahrady na střechách domů, recyklace vody, solární elektrárny, větrné turbíny, to všechno jsou prvky, se kterými se v návrhu počítá.
Jedním z nejvstřícnějších kroků k zářivé budoucnosti života ve městech je podle tvůrců projektu budování hustších, efektivněji navržených měst. Sníží se tak náklady na materiály a energie jak stavby, tak na infrastrukturu a dopravu mezi jednotlivými budovami.
Architekti z KKA si představují Gothenburg roku 2020 jako krásné, zelené a roustoucí město s velmi hustým městským centrem. Zahrady na střechách poskytují tamním obyvatelům nejen čerstvé potraviny, ale také snižují náklady na vytápění či klimatizaci. Většina budov je pak obdařena větrnými mikro-elektrárnami, které dále snižují energetickou spotřebu. Jako hlavní dopravní prostředek ve městě mají sloužit jízdní kola, případně integrovaný dopravní systém. Jak by se vám líbilo v takovém městě žít?
29.
Led
Agentura Reuters informuje, že obnovitelné zdroje energie si postupně razí cestu i do těch nejextrémnějších podmínek. Využívat v Antarktidě solární energii či větrné turbíny v místě, které je z 98% pokryto ledem, není právě jednoduché.
Solární panely se musí potýkat s extrémními mrazy, větrné elektrárny zase s extrémními rychlostmi větru. „Antarktida je největrnější, nejmrazivější a nejsušší místo na zemi. To představuje velkou zátěž na materiály,“ řekl agentuře Reuters Andy Binney, inženýr na britské základně Rothera při instalaci solárních termálních panelů na její střechu.
Experiment má ověřit, zda je možné s pomocí této technologie ohřívat vodu a vzduch v obytné místnosti základny. Britové ale nejsou jediní, kdo se do alternativních zdrojů energie pouští. Belgická základna Elisabeth ve východní Antarktidě je nejspíš první, která je odkázána čistě na větrnou a solární energii. Poblíž amerických a novozélandských základen je pak budována světově nejjižnější větrná farma.
Přechod na obnovitelné zdroje výrazně sníží znečištění, které až dosud vznikalo výrobou tepla a elektřiny z fosilních paliv. Zejména ale výrazně sníží enormní náklady a dopravu těchto paliv do nejvzdálenějšího místa na zemi.
