Zvyšující se poptávka po biopalivech si žádá stále nové a nové prostory pro kultivaci, a nejlevnější úrodná půda se nachází v rozvojových zemích. Tím je dána osa celého narůstajícího problému. Podle nové zprávy organizace International Land Coalition (ILC) bylo mezi lety 2000-2010 na celém světě převedeno na zemědělskou půdu neuvěřitelných 200 milionů hektarů. Jen poměrně malá část této však půdy však slouží k produkci potravin.
V rozvojových zemích je od nejmenších farmářů pokoutně vykupována půda a proměňována v obrovské plantáže pro pěstování biopaliv, foto. chirnoaga, sxc.hu
Palivo vyrobené ze dřeva se může stát do roku 2020 konkurenceschopným vůči ostatním zdrojům biopaliv, například kukuřici. Stávající nevýhodnou pozici dřevní biomasy a celulózního etanolu na trhu s biopalivy stvrzuje zejména fakt, že náklady na úpravu zařízení ke komerční produkci jsou značné, narozdíl od zemědělsky snadno obhospodařovatelných plodin.
Lesy produkují každý rok obrovské množství biomasy, která může být využita pro výrobu biopaliv, foto. sxc.hu/ninetyone
Na konferenci EurOCEAN 2010 představila Evropská vědecká nadace zajímavou zprávu. Představila v ní myšlenku, že do roku 2050 by Evropa mohla získávat až 50% elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v mořích a oceánech.
Česká společnost Chmel Pochvalov uvedla do provozu novou bioplynovou elektrárnu s výkonem 1,13 MW. K pohonu výkonné kogenerační jednotky Jenbacher společnosti GE využívá bioplyn z kukuřice a rostlinného odpadu. Účinná forma konverze energie umožňuje dosáhnout zhruba 40% úspory energie využitím kogenerační jednotky namísto separátního zařízení pro výrobu energie a tepla. Je skvělým místním příkladem inovativní výroby elektrické energie.
Ekonomická krize zasáhla tvrdě, stavební průmysl vedle toho automobilového velmi výrazně. Kolem měst i uvnitř proto dodnes stojí nedostavěné konstrukce původně velkolepě plánovaných kancelářských i obytných budov. Jeden takový kousek „zdobí“ také centrum amerického Bostonu. Noviny Boston Globe proto požádaly architekty, aby se pokusili mrtvé projekty oživit svými nápady.
Pro centrum Bostonu tak architekti ze studií Höweler + Yoon Architecture a Squared Design Lab vymysleli unikátní budovu skládající se z prefabrikovaných buněk. V nich by měly být pěstovány mořské řasy produkující biopalivo. Jednotlivé „pody“ by pak byly obsluhovány robotickými rameny, které by je přesunovaly podle potřeby. Biopalivo produkované mořskými řasami by sloužilo jako pohon pro robotická ramena. S trochou fantazie se dá přemýšlet o tom, že by jednotlivá robotická ramena vlastně mohla pomoct se samotnou stavbou budovy, napájena právě „vlastnoručně“ produkovaným biopalivem. Jakmile by byla budova dokončena, přesunuly by se prefabrikáty i ramena na jinou potřebnou stavbu.
Chytré hlavy z Institutu mechanického inženýrství vymysleli, že by vlastně nebylo vůbec od věci celé kolonie těchhle mořských čas „zabudovat“ do staveb budoucnosti. Pojem „zelené budovy“ by tak získal zcela novou perspektivu.
Mořské řasy rostoucí v nádržích pnoucích se po budovách by jednak mohly využívat zadrženou dešťovou vodu a navíc i čistit ovzduší. Pokud by bylo možné je dále pracovávat například na potraviny (viz. zdravá výživa), zároveň by fungovaly jako vertikální farmy.
Mořské řasy představují podle některých ekologů i dalších odborníků plodinu budoucnosti (společně s technickým konopím). Například Skotsko chce s jejich pomocí vyrábět biopaliva. Společnost Emergent Architecture přišla s nápadem, že by něco takového bylo možné (otázkou je, zda stejně efektivní) nejen na velkých farmách mimo města, ale právě i v centrech měst. A ještě by to mohlo vypadat úžasně futuristicky!
Přišla proto s tzv. „bioreaktorem“. Neboli nádřží plnou mořských řas, jejichž růst je udržován za pomoci LED osvětlení. Díky fotosyntéze pak mořské řasy vyrábějí biopalivo, které je následně možné využít nejrůznějšími způsoby. Energii získává LED osvětlení ze solárních panelů.
První takováto instalace má být hotová v roce 2010 a bude k vidění v nějakém obchodním domě v Los Angeles. V Petrhu má být následně instalována ještě o něco pokročilejší a „ufoidnější“ verze bioreaktoru, nazvaná PhotoBioReactor.
Ta bude využívat kolonií červených a zelených mořských řas umístěných do jednotlité konstrukce z lehkých vláken. Na „vstupu“ vyžadují řasy oxid uhličitý a světlo, které zpracovávají a na „výstupu“ pak nabízejí biopalivo nebo vodík. Elektrická energie potřebná pro chod reaktoru pochází z tenkovrstvých solárních článků zapuštěných do polykarbonátového obalu.
Spojené státy americké investující stovky miliard dolarů do ekologických technologií – alternativních pohonů a obnovitelných zdrojů energie, se staly inspirací např. pro Jižní Koreu. Ta hodlá v následujících pěti letech investovat 2% svého hrubého domácího produktu, tedy zhruba 85 mld. dolarů, investovat do „zeleného růstu“, tedy technologií souvisejících s ekologií. Tamní vláda předpokládá, že díky tomu vytvoří až 1,8 mil. nových pracovních míst a zároveň podpoří nový růst ekonomiky své země. Tzv. „Zelený nový úděl“ (Green New Deal) má Jižní Koreji pomoct stát se sedmou nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa do roku 2020 s ohledem na energetickou efektivity a schopnost přizpůsobit se klimatické změně. Hlavní část obrovského balíku podpory má jít do obnovitelných zdrojů – solárních a větrných elektráren, obchodování s emisními povolenkami, hybridních aut a biopaliv. Vláda podpoří výzkum a vývoj, podobně jako USA nabídne výhodné půjčky a různé daňové zvýhodnění pro malé a střední podniky.
Podle předběžných odhadů Nizozemské agentury pro životní prostředí, která využila nejnovější poznatky společnosti BP, se globální růst emisí oxidu uhličitého zpomalil na polovinu proti roku 2007. V roce 2008 byly vyšší o 1,7%, přitom o rok dříve rostly o 3,3% a v minulých letech dokonce až o 4%. Co za to může? Ekonomická krize, vysoké ceny ropy, zvýšený důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 tak bylo do ovzduší vypuštěno asi 31,5 miliard tun CO2, v roce 1970 to přitom bylo 15,3 mld. tun. V minulém roce se globálně snížila spotřeba ropy o 0,6%, šlo o první pokles od roku 1992. Největší pokles zaznamenaly Spojené státy americké – o 7%. Mezitím Čína svou spotřebu zvýšila, a to o tři procenta. Podle zprávy BP a nizozemské agentury má vliv na snižování emisí také využívání biopaliv v dopravě. V roce 2008 měly ušetřit asi 100 milionů tun CO2 a zajišťovaly celkem 2,5% spotřeby paliva. Velmi důležitou roli hrají větrné elektrárny, v roce 2008 se globální kapacita zvýšila o 30% – v USA o 50%, v Číně dokonce o 100%. Celkem se obnovitelné zdroje energie postaraly o 4,4% globální výroby elektřiny. Ušetřily tak 500 mil. tun CO2. Stále se však zvyšují také emise z uhelných elektráren, ačkoliv pomaleji než v předchozích letech – o 3,5% namísto předchozích 5%. Ke snížení přispěl především systém emisních povolenekEvropské unie, ale i globální recese. Ze zprávy zároveň plyne, že zatímco v USA a EU emise celkově klesají, rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Indie či Rusko spíš rostou – i když pomaleji než v předchozích letech. Zajímavé číslo: v EU připadá 8,5 tun emisí CO2 na jednoho obyvatele (pokles z 9 v roce 1990), v Číně je to 5,5 tuny, v USA 18,5 tuny.
V Africe má přístup k elektřině odhadem pouze asi 5% až 20% populace. Evropská společnost Solarix, která se dlouhodobě zabývá využitím biopaliv proto aktuálně představila projekt Sustainer. Jde o unikátní řešení výroby elektrické energie pro odlehlé zemědělské oblasti. Sustainer je instalace zabalená ve standardním nákladním kontejneru, který je možné převážet na každém nákladním autě. Princip je jednoduchý: jako vstupní suroviny slouží Sustaineru olejnaté rostliny, například oříšky a podobně. Z nich je v olejovém lisu vyextrahována bionafta, případně potravinový olej. Zbytky z tohoto procesu mohou být využity jako krmivo pro dobytek. Vylisovaný olej je pak skladován v integrovaných nádržích a lze jej využít jednak pro pohon 25kVA generátoru, případně pro plnění automobilů. Dále může být Sustainer dovybaven čtyřmi větrnými turbínami a solárními panely. Veškerá vygenerovaná elektřina se pak ukládá do baterií. „Naší ambicí je učinit obnovitelnou energii dostupnou všem v rámci dodržení zásady ohleduplnosti k lidem, planetě, zisku i moci,“ říká v rozhovoru s magazínem Africa News Jan Hein Hoitsma, jeden ze spoluzakladatelů společnosti Solarix.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
