Česká společnost Chmel Pochvalov uvedla do provozu novou bioplynovou elektrárnu s výkonem 1,13 MW. K pohonu výkonné kogenerační jednotky Jenbacher společnosti GE využívá bioplyn z kukuřice a rostlinného odpadu. Účinná forma konverze energie umožňuje dosáhnout zhruba 40% úspory energie využitím kogenerační jednotky namísto separátního zařízení pro výrobu energie a tepla. Je skvělým místním příkladem inovativní výroby elektrické energie. pokračování…

Ekonomická krize zasáhla tvrdě, stavební průmysl vedle toho automobilového velmi výrazně. Kolem měst i uvnitř proto dodnes stojí nedostavěné konstrukce původně velkolepě plánovaných kancelářských i obytných budov. Jeden takový kousek “zdobí” také centrum amerického Bostonu. Noviny Boston Globe proto požádaly architekty, aby se pokusili mrtvé projekty oživit svými nápady.

Pro centrum Bostonu tak architekti ze studií Höweler + Yoon Architecture a Squared Design Lab vymysleli unikátní budovu skládající se z prefabrikovaných buněk. V nich by měly být pěstovány mořské řasy produkující biopalivo. Jednotlivé “pody” by pak byly obsluhovány robotickými rameny, které by je přesunovaly podle potřeby.

Biopalivo produkované mořskými řasami by sloužilo jako pohon pro robotická ramena. S trochou fantazie se dá přemýšlet o tom, že by jednotlivá robotická ramena vlastně mohla pomoct se samotnou stavbou budovy, napájena právě “vlastnoručně” produkovaným biopalivem. Jakmile by byla budova dokončena, přesunuly by se prefabrikáty i ramena na jinou potřebnou stavbu.

Mořské řasy si chtějí pozornost médií držet i nadále. Nejen, že by se mohly stát zdrojem biopaliva budoucnosti pro naše auta (viz. Craig Venter a jeho mořské řasy na výrobu ropy), ale navíc by mohly zachycovat oxid uhličitý z atmosféry. O tzv. “bioreaktorech” jsme nedávno psali.

Chytré hlavy z Institutu mechanického inženýrství vymysleli, že by vlastně nebylo vůbec od věci celé kolonie těchhle mořských čas “zabudovat” do staveb budoucnosti. Pojem “zelené budovy” by tak získal zcela novou perspektivu.

Mořské řasy rostoucí v nádržích pnoucích se po budovách by jednak mohly využívat zadrženou dešťovou vodu a navíc i čistit ovzduší. Pokud by bylo možné je dále pracovávat například na potraviny (viz. zdravá výživa), zároveň by fungovaly jako vertikální farmy.

Související články:

• Algaeus - hybrid Toyota Prius na mořské řasy
• Skotsko chce biopaliva z mořských řas
• Bill Gates investuje do mořských řas

Mořské řasy představují podle některých ekologů i dalších odborníků plodinu budoucnosti (společně s technickým konopím). Například Skotsko chce s jejich pomocí vyrábět biopaliva. Společnost Emergent Architecture přišla s nápadem, že by něco takového bylo možné (otázkou je, zda stejně efektivní) nejen na velkých farmách mimo města, ale právě i v centrech měst. A ještě by to mohlo vypadat úžasně futuristicky!

Přišla proto s tzv. “bioreaktorem”. Neboli nádřží plnou mořských řas, jejichž růst je udržován za pomoci LED osvětlení. Díky fotosyntéze pak mořské řasy vyrábějí biopalivo, které je následně možné využít nejrůznějšími způsoby. Energii získává LED osvětlení ze solárních panelů.

První takováto instalace má být hotová v roce 2010 a bude k vidění v nějakém obchodním domě v Los Angeles. V Petrhu má být následně instalována ještě o něco pokročilejší a “ufoidnější” verze bioreaktoru, nazvaná PhotoBioReactor.

Ta bude využívat kolonií červených a zelených mořských řas umístěných do jednotlité konstrukce z lehkých vláken. Na “vstupu” vyžadují řasy oxid uhličitý a světlo, které zpracovávají a na “výstupu” pak nabízejí biopalivo nebo vodík. Elektrická energie potřebná pro chod reaktoru pochází z tenkovrstvých solárních článků zapuštěných do polykarbonátového obalu.

Spojené státy americké investující stovky miliard dolarů do ekologických technologií - alternativních pohonů a obnovitelných zdrojů energie, se staly inspirací např. pro Jižní Koreu. Ta hodlá v následujících pěti letech investovat 2% svého hrubého domácího produktu, tedy zhruba 85 mld. dolarů, investovat do “zeleného růstu”, tedy technologií souvisejících s ekologií. Tamní vláda předpokládá, že díky tomu vytvoří až 1,8 mil. nových pracovních míst a zároveň podpoří nový růst ekonomiky své země. Tzv. “Zelený nový úděl” (Green New Deal) má Jižní Koreji pomoct stát se sedmou nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa do roku 2020 s ohledem na energetickou efektivity a schopnost přizpůsobit se klimatické změně. Hlavní část obrovského balíku podpory má jít do obnovitelných zdrojů - solárních a větrných elektráren, obchodování s emisními povolenkami, hybridních aut a biopaliv. Vláda podpoří výzkum a vývoj, podobně jako USA nabídne výhodné půjčky a různé daňové zvýhodnění pro malé a střední podniky.

Podle předběžných odhadů Nizozemské agentury pro životní prostředí, která využila nejnovější poznatky společnosti BP, se globální růst emisí oxidu uhličitého zpomalil na polovinu proti roku 2007. V roce 2008 byly vyšší o 1,7%, přitom o rok dříve rostly o 3,3% a v minulých letech dokonce až o 4%. Co za to může? Ekonomická krize, vysoké ceny ropy, zvýšený důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 tak bylo do ovzduší vypuštěno asi 31,5 miliard tun CO2, v roce 1970 to přitom bylo 15,3 mld. tun. V minulém roce se globálně snížila spotřeba ropy o 0,6%, šlo o první pokles od roku 1992. Největší pokles zaznamenaly Spojené státy americké - o 7%. Mezitím Čína svou spotřebu zvýšila, a to o tři procenta. Podle zprávy BP a nizozemské agentury má vliv na snižování emisí také využívání biopaliv v dopravě. V roce 2008 měly ušetřit asi 100 milionů tun CO2 a zajišťovaly celkem 2,5% spotřeby paliva. Velmi důležitou roli hrají větrné elektrárny, v roce 2008 se globální kapacita zvýšila o 30% - v USA o 50%, v Číně dokonce o 100%. Celkem se obnovitelné zdroje energie postaraly o 4,4% globální výroby elektřiny. Ušetřily tak 500 mil. tun CO2. Stále se však zvyšují také emise z uhelných elektráren, ačkoliv pomaleji než v předchozích letech - o 3,5% namísto předchozích 5%. Ke snížení přispěl především systém emisních povolenek Evropské unie, ale i globální recese. Ze zprávy zároveň plyne, že zatímco v USA a EU emise celkově klesají, rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Indie či Rusko spíš rostou - i když pomaleji než v předchozích letech. Zajímavé číslo: v EU připadá 8,5 tun emisí CO2 na jednoho obyvatele (pokles z 9 v roce 1990), v Číně je to 5,5 tuny, v USA 18,5 tuny.

V Africe má přístup k elektřině odhadem pouze asi 5% až 20% populace. Evropská společnost Solarix, která se dlouhodobě zabývá využitím biopaliv proto aktuálně představila projekt Sustainer. Jde o unikátní řešení výroby elektrické energie pro odlehlé zemědělské oblasti. Sustainer je instalace zabalená ve standardním nákladním kontejneru, který je možné převážet na každém nákladním autě. Princip je jednoduchý: jako vstupní suroviny slouží Sustaineru olejnaté rostliny, například oříšky a podobně. Z nich je v olejovém lisu vyextrahována bionafta, případně potravinový olej. Zbytky z tohoto procesu mohou být využity jako krmivo pro dobytek. Vylisovaný olej je pak skladován v integrovaných nádržích a lze jej využít jednak pro pohon 25kVA generátoru, případně pro plnění automobilů. Dále může být Sustainer dovybaven čtyřmi větrnými turbínami a solárními panely. Veškerá vygenerovaná elektřina se pak ukládá do baterií. “Naší ambicí je učinit obnovitelnou energii dostupnou všem v rámci dodržení zásady ohleduplnosti k lidem, planetě, zisku i moci,” říká v rozhovoru s magazínem Africa News Jan Hein Hoitsma, jeden ze spoluzakladatelů společnosti Solarix.

Skotský minist energetiky Jim Mather posvětil nedávno výzkumný projekt BioMara jehož cílem je ověřit možnosti využití mořských řas k produkci biopaliv. Hlavním sponzorem výzkumu je Evropská unie, celkem do něj investuje osm milionů dolarů. Skotsko chce, aby do roku 2020 až 10% veškeré energie spotřebované v dopravě pocházelo z obnovitelných zdrojů. “Běžné rostliny pro biopaliva soupeří o půdu a vodu s farmařením a přírodou. Co potřebujeme jsou rychle rostoucí, snadno udržované rostliny, kterým se daří v prostředí nevyužívaném pro zemědělství. Mořské řasy by mohly být součástí tohoto řešení,” řekla doktorka Michele Stanley, hlavní vědecká pracovnice projektu. Skotsko má kromě biopaliv v hledáčku také využití větrné energie a přílivové energie. Stavba větrných farem podél skotského pobřeží se diskutuje už delší dobu.

Spojené státy dosáhly významného mezníku ve své energetické bilanci. Podle aktuální zprávy “Monthly Energy Review” dosáhl podíl obnovitelných zdrojů na domácí produkci energie během prvních šesti měsíců plných 10%. Nejvyšší podíl na tomto čísle má biomasa a biopaliva, dále pak vodní elektrárny a větrné elektrárny. Poslední se umístila solární energie a geotermální elektrárny, u obou se ale v následujících letech předpokládá strmý růst, stejně jako v případě větrné energie. Společnost Google nedávno navrhovala, aby Spojené státy časem přešly na obnovitelné zdroje ze 100% do roku 2030. Pro srovnání, podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě v ČR je 3,5% s tím, že u nás existuje obrovský potenciál (*.PDF soubor) výroby biomasy a větrné elektrárny. Nakonec jsou tu dvě zajímavé mapy - americká EPA (Organizace pro ochranu životního prostředí) vytvořila mapu pro program Google Earth oblastí, kde je nejvyšší potenciál pro solární, větrnou energii a biomasu a zkombinovala ji s daty o nejvíce kontaminované půdě. V českých podmínkách využitelnější je Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, který je dílem sdružení Calla.

zdroj: ecogeek, cleantech

Americké banky krachují jedna po druhé a Wall Street i celé americké finančnictví se mění. Některé kruhy hledají cestu z krize skrze zaměření se na nový průmysl obnovitelných zdrojů energie. Centrum pro americký vývoj společně s Politicko-ekonomickým výzkumným institutem vydali zajímavou zprávu nazvanou “Green Recovery” (PDF) neboli “Zelená obnova”. Jedná se o program, v jehož rámci by měla být vytvořena nová pracovní místa a začalo by se s budováním ekonomiky postavené na nízkých emisích.

Celá iniciativa by vyšla zhruba na 100 mld. dolarů a vytvořila by 2 miliony dobrých nových pracovních míst. Zároveň by znamenala zlepšení energetické efektivity současných budov (už jen bílé střechy dost pomůžou…), rozšíření hromadné a železniční dopravy, vybudování chytrých rozvodných sítí, a zejména také zaměření se na větrnou a solární energii a novou generaci biopaliv. Pokud by někdo hledal geotermální energii, tak ta je zmíněna především u budov jakožto možnost geotermálního vytápění. Není bez zajímavosti, že plná polovina, tedy 50 mld. dolarů z celkové částky, by byla využita na dotace a daňové úlevy pro firmy a domácnosti, které by chtěly nějak upravit své budovy, případně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Investice 100 mld. dolarů do “zelených technologií” by se údajně vyplatila až čtyřikrát více, než stejná investice do ropy a ropného průmyslu. Jen tak dál!

zdroj: ecogeek